Adelaide International 2020
Adelaide International 2020 | |
---|---|
Datum | 12.–18. ledna 2020 |
Ročník | 1. |
Místo | Adelaide, Austrálie |
Dějiště | Memorial Drive Tennis Centre |
Kategorie | ATP Tour 250 |
Kategorie | WTA Premier |
Dotace | 610 010 USD (muži) 848 000 USD (ženy) |
Prize money | 546 355 USD (muži) 782 900 USD (ženy) |
Ředitel | Alistair MacDonald |
Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 30 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
Povrch | tvrdý – GreenSet / venku |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Andrej Rubljov | |
ženská dvouhra | |
Ashleigh Bartyová | |
mužská čtyřhra | |
Máximo González / Fabrice Martin | |
ženská čtyřhra | |
Nicole Melicharová / Sü I-fan | |
Adelaide International | |
2021 > | |
Adelaide International 2020 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Memorial Drive Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Dějištěm turnaje se stalo Adelaide, metropole australského svazového státu Jižní Austrálie. Jednalo se o premiérový ročník turnaje, který nahradil zrušený Sydney International.[1]
Mužská polovina s dotací 610 010 amerických dolarů patřila v rámci kategorie ATP Tour 250.[2] Ženská část se řadila do kategorie WTA Premier. Její celková dotace činila 848 000 amerických dolarů.[2][3]
Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se stali, po odstoupení de Minaura, dvacátý první hráč světa Félix Auger-Aliassime z Kanady a mezi ženami australská světová jednička Ashleigh Bartyová. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 33. žena žebříčku Češka Barbora Strýcová a mezi muži 65. tenista pořadí Francouz Pierre-Hugues Herbert.[3][2]
Čtvrtý singlový titul na okruhu ATP Tour vyhrál 22letý Rus Andrej Rubljov, jenž ho poprvé posunul na 16. příčku žebříčku ATP.[4][5] Osmou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour vybojovala první hráčka klasifikace Ashleigh Bartyová.[6] Osmé společné turnajové vítězství v mužské čtyřhře si odvezl argentinsko-francouzský pár Máximo González a Fabrice Martin.[7] Ženskou deblovou soutěž ovládla americko-čínská dvojice Nicole Melicharová a Sü I-fan, jejíž členky poprvé triumfovaly jako pár.[8]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[2] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
čtyřhra mužů[9] | 0 | — | — | — | — | ||||
dvouhra žen[3] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 18 | 13 | 1 |
čtyřhra žen[10] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[2][11] | 91 625 $ | 50 710 $ | 28 540 $ | 16 250 $ | 9 320 $ | 5 450 $ | 2 665 $ | 1 385 $ | |
čtyřhra mužů[9] | 30 900 $ | 15 840 $ | 8 580 $ | 4 910 $ | 2 880 $ | — | — | — | |
dvouhra žen[3][12] | 146 500 $ | 78 160 $ | 41 675 $ | 22 400 $ | 12 000 $ | 6 550 $ | 3 605 $ | 1 880 $ | |
čtyřhra žen[10] | 46 000 $ | 24 200 $ | 13 200 $ | 6 800 $ | 3 700 $ | — | — | — | |
částka ve čtyřhře je uvedena na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Kanada | Félix Auger-Aliassime | 21. | 2. |
Rusko | Andrej Rubljov | 23. | 3. |
Španělsko | Pablo Carreño Busta | 27. | 4. |
USA | Taylor Fritz | 31. | 5. |
Chile | Cristian Garín | 33. | 6. |
Německo | Jan-Lennard Struff | 35. | 7. |
USA | Reilly Opelka | 36. | 8. |
Žebříček ATP k 6. lednu 2020 |
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
- Alex Bolt
- James Duckworth
- Alexei Popyrin[13]
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
- Grégoire Barrère
- Federico Delbonis
- Lloyd Harris
- Tommy Paul
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako tzv. šťastní poražení:
- Salvatore Caruso
- Jaume Munar
- Stéphane Robert
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Alex de Minaur → nahradil jej Jaume Munar
- Novak Djoković → nahradil jej Stéphane Robert
- Lucas Pouille → nahradil jej Alexandr Bublik
- Fernando Verdasco → nahradil jej Salvatore Caruso
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[9] | Stát | Hráč[9] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Polsko | Łukasz Kubot | Brazílie | Marcelo Melo | 12. | 2. |
Německo | Kevin Krawietz | Německo | Andreas Mies | 20. | 3. |
Chorvatsko | Ivan Dodig | Slovensko | Filip Polášek | 25. | 4. |
Žebříček ATP k 6. lednu 2020; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Alex Bolt / Alexei Popyrin
- Lleyton Hewitt / Jordan Thompson
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[3] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Austrálie | Ashleigh Bartyová | 1. | 1. |
Rumunsko | Simona Halepová | 3. | 2. |
Švýcarsko | Belinda Bencicová | 8. | 4. |
Bělorusko | Aryna Sabalenková | 11. | 6. |
USA | Sofia Keninová | 14. | 7. |
Česko | Markéta Vondroušová | 16. | 8. |
Německo | Angelique Kerberová | 18. | 9. |
Žebříček WTA k 6. lednu 2020 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Belinda Bencicová[14]
- Priscilla Honová[14]
- Aryna Sabalenková
- Ajla Tomljanovićová[14]
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Viktorija Golubicová
- Darja Kasatkinová
- Bernarda Peraová
- Julia Putincevová
- Arina Rodionovová
- Aljaksandra Sasnovičová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Kiki Bertensová → nahradila ji Vitalija Ďjačenková
- Johanna Kontaová → nahradila ji Anastasija Pavljučenkovová
- Petra Kvitová → nahradila ji Tímea Babosová
- Petra Martićová → nahradila ji Sie Šu-wej
- Alison Riskeová → nahradila ji Tatjana Mariová
- Venus Williamsová → nahradila ji Belinda Bencicová
Skrečování
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[10] | Stát | Hráčka[10] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
USA | Nicole Melicharová | Čína | Sü I-fan | 28. | 1. |
Česko | Květa Peschkeová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 35. | 2. |
Kanada | Gabriela Dabrowská | Chorvatsko | Darija Juraková | 50. | 3. |
Čína | Tuan Jing-jing | USA | Desirae Krawczyková | 57. | 4. |
Žebříček WTA k 6. lednu 2020; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru |
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Andrej Rubljov vs. Lloyd Harris, 6–3, 6–0
Ženská dvouhra
- Ashleigh Bartyová vs. Dajana Jastremská, 6–2, 7–5
Mužská čtyřhra
- Máximo González / Fabrice Martin vs. Ivan Dodig / Filip Polášek, 7–6(14–12), 6–3
Ženská čtyřhra
- Nicole Melicharová / Sü I-fan vs. Gabriela Dabrowská / Darija Juraková, 2–6, 7–5, [10–5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Adelaide International na anglické Wikipedii.
- ↑ ATP Tour. New ATP-WTA tournament for Adelaide in 2020 [online]. Sport24.com, 2019-05-01 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Adelaide International 2020 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Adelaide International 2020 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Rubljov zůstal před Australian Open neporažen. Po Dauhá ovládl i Adelaide [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-18 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Dominant Rublev Doubles Up With Adelaide Crown [online]. ATP Tour, Inc., 18-01-2020 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bartyová se v Adelaide dočkala prvního domácího triumfu. Ve finále přehrála Jastremskou [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-18 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Martin/Gonzalez Take Adelaide Doubles Title [online]. ATP Tour, Inc., 2020-01-18 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stephanie Livaudais. Melichar, Xu save match points to win inaugural Adelaide doubles crown [online]. WTA Tour, Inc., 2020-01-17 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Adelaide International 2020 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Adelaide International 2020 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Adelaide International 2020 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Adelaide International 2020 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Aussies Jordan Thompson and Alexei Popyrin awarded Adelaide International wildcards [online]. adelaideinternational.com.au. Dostupné online.
- ↑ a b c World No.8 Belinda Bencic joins Adelaide International field following withdrawal of Venus Williams [online]. adelaideinternational.com.au. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.