Adelaide International I 2022 – mužská čtyřhra

Adelaide International I 2022
VítězovéIndie Rohan Bopanna
Indie Ramkumar Ramanathan
FinalistéChorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
Výsledek7–6(8–6), 6–1
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2020 •Adelaide International• 2022 (II) >

Mužská čtyřhra Adelaide International I 2022 probíhala v první polovině ledna 2022. Do deblové soutěže adelaidského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet čtyři párů. V sezóně 2021 byla mužská část turnaje kvůli koronavirové pandemii přesunuta do Melbourne.[1] Obhájcem titulu z roku 2020 byl argentinsko-francouzský pár Máximo González a Fabrice Martin,[2] jehož členové zvolili start na souběžně hraném turnaji týmů ATP Cupu.

Vítězem se stal nasazený pár Indů Rohan Bopanna a Ramkumar Ramanathan, který ve finále zdolal chorvatsko-brazilské turnajové jedničky Ivana Dodiga s Marcelem Melem po dvousetovém průběhu 7–6 a 6–1. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 250 bodů a získali premiérovou společnou trofej. Světová třiačtyřicítka Bopanna na okruhu ATP Tour vybojovala jubilejní dvacátý deblový titul. Pro Ramanathana, figurujícího na 144. příčce deblového žebříčku, to bylo první takové turnajové vítězství. Obě finálové dvojice nastoupily na túře ATP do čtyřhry poprvé. Indové v předchozí kariéře již odehráli jednoho debla v Davis Cupu.[3]

Nasazení párů

Všechny nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Chorvatsko Ivan Dodig / Brazílie Marcelo Melo (finále)
  2. Belgie Sander Gillé / Belgie Joran Vliegen (2. kolo)
  3. Uruguay Ariel Behar / Ekvádor Gonzalo Escobar (semifinále)
  4. Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić / Mexiko Santiago González (semifinále)
  5. Austrálie Matthew Ebden / Austrálie John-Patrick Smith (2. kolo)
  6. Izrael Jonatan Erlich / Švédsko André Göransson (2. kolo)
  7. Spojené království Lloyd Glasspool / Finsko Harri Heliövaara (2. kolo)
  8. USA Nathaniel Lammons / USA Jackson Withrow (2. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 Chorvatsko Ivan Dodig
 Brazílie Marcelo Melo
666[10] 
3 Uruguay Ariel Behar
 Ekvádor Gonzalo Escobar
378[2] 
 1 Chorvatsko Ivan Dodig
 Brazílie Marcelo Melo
661
 
   Indie Rohan Bopanna
 Indie Ramkumar Ramanathan
786
4 Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
 Mexiko Santiago González
24
  Indie Rohan Bopanna
 Indie Ramkumar Ramanathan
66 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Chorvatsko I Dodig
 Brazílie M Melo
637[10] 
  USA H Reese
 Nizozemsko S Verbeek
642   USA N Monroe
 USA F Tiafoe
775[8] 
  USA N Monroe
 USA F Tiafoe
776   1 Chorvatsko I Dodig
 Brazílie M Melo
66 
  Itálie G Mager
 Itálie L Musetti
32    Maďarsko M Fucsovics
 USA T Paul
42 
  Maďarsko M Fucsovics
 USA T Paul
66   Maďarsko M Fucsovics
 USA T Paul
 6[10]
  5 Austrálie M Ebden
 Austrálie J-P Smith
64[7] 
   1 Chorvatsko I Dodig
 Brazílie M Melo
666[10]
   3 Uruguay A Behar
 Ekvádor G Escobar
378[2]
  3 Uruguay A Behar
 Ekvádor G Escobar
76 
  Španělsko R Carballés Baena
 Srbsko L Djere
46[8]   Jižní Korea S-w Kwon
 Nový Zéland A Sitak
51 
  Jižní Korea S-w Kwon
 Nový Zéland A Sitak
61[10]   3 Uruguay A Behar
 Ekvádor G Escobar
776
  Německo D Altmaier
 Peru JP Varillas
36[3]    USA S Johnson
 Japonsko J Nišioka
653 
  USA S Johnson
 Japonsko J Nišioka
63[10]   USA S Johnson
 Japonsko J Nišioka
677
  6 Izrael J Erlich
 Švédsko A Göransson
064 
 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  7 Spojené království L Glasspool
 Finsko H Heliövaara
36[6] 
WC Austrálie A Vukic
 Austrálie E Winter
776  WC Austrálie A Vukic
 Austrálie E Winter
64[10] 
  Austrálie A Taylor
 Austrálie J Taylor
654   WC Austrálie A Vukic
 Austrálie E Winter
23 
  USA A Lawson
 Česko J Veselý
632   4 Bosna a Hercegovina T Brkić
 Mexiko S González
66 
  Filipíny T Huey
 Dánsko F Nielsen
776   Filipíny T Huey
 Dánsko F Nielsen
646[8]
  4 Bosna a Hercegovina T Brkić
 Mexiko S González
774[10] 
   4 Bosna a Hercegovina T Brkić
 Mexiko S González
24
    Indie R Bopanna
 Indie R Ramanathan
66
  8 USA N Lammons
 USA J Withrow
7763[4] 
  Indie R Bopanna
 Indie R Ramanathan
66   Indie R Bopanna
 Indie R Ramanathan
6477[10] 
  USA J Cerretani
 Brazílie F Romboli
21    Indie R Bopanna
 Indie R Ramanathan
66
  Francie B Bonzi
 Monako H Nys
6710    Francie B Bonzi
 Monako H Nys
13 
WC Austrálie A Bolt
 Austrálie T Kokkinakis
268   Francie B Bonzi
 Monako H Nys
477[10]
  2 Belgie S Gillé
 Belgie J Vliegen
665[7] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Adelaide International 1 – Men's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Australian Associated Press. ATP announces 2021 schedule with Australian Open to start on 8 February. the Guardian [online]. 2020-12-17 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Martin/Gonzalez Take Adelaide Doubles Title [online]. ATP Tour, Inc., 2020-01-18 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Rohan Bopanna and Ramkumar Ramanathan Win Adelaide Title, Wesley Koolhof and Neal Skupski Triumph In Melbourne [online]. ATP Tour, Inc., 2022-01-09 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Adelaide International I 2022 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“