Adelaide International I 2023
| Adelaide International I 2023 | |
|---|---|
| Datum | 1.–8. ledna 2023 |
| Ročník | 3. (muži) / 4. (ženy) |
| Místo | Adelaide, Austrálie |
| Dějiště | Memorial Drive Tennis Centre |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Kategorie | WTA 500 |
| Dotace | 713 495 USD (muži) 826 837 USD (ženy) |
| Ředitel | Alistair MacDonald |
| Soutěže | 32 dvouhra / 24 čtyřhra (muži) 30 dvouhra / 24 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tvrdý – GreenSet / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Novak Djoković | |
| ženská dvouhra | |
| Aryna Sabalenková | |
| mužská čtyřhra | |
 Lloyd Glasspool /  Harri Heliövaara | |
| ženská čtyřhra | |
 Asia Muhammadová / Taylor Townsendová | |
| Adelaide International I | |
< 2022 | |
Adelaide International I 2023 byl společný tenisový turnaj na profesionálních okruzích mužů ATP Tour a žen WTA Tour, hraný v areálu Memorial Drive Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet. Dějištěm Adelaide International se mezi 1. až 8. lednem 2023 stalo Adelaide, metropole australského svazového státu Jižní Austrálie. Jednalo se o třetí ročník mužského a čtvrtý ročník ženského turnaje. Na událost o týden později ve stejném areálu navázal Adelaide International II 2023, probíhající také v kategoriích ATP 250 a WTA 500.[1]
Mužský turnaj dotovaný 713 495 dolary patřil do kategorie ATP Tour 250.[2] Ženská část s rozpočtem 826 837 dolarů se řadila do kategorie WTA 500.[3] Nejvýše nasazenými singlisty se stali pátý hráč světa Novak Djoković ze Srbska a tuniská světová dvojka Ons Džabúrová. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 34. žena žebříčku, Rumunka Irina-Camelia Beguová,[4] a mezi muži opět 69. tenista pořadí Mikael Ymer ze Švédska.[3][2]
V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[5]
Devadesátý druhý singlový titul na okruhu ATP Tour vyhrál 35letý Srb Novak Djoković, čímž se v otevřené éře zařadil k Nadalovi na čtvrté místo v počtu turnajových triumfů. Ve finále přitom odvrátil mečbol. Sérii neporazitelnosti na australských turnajích prodloužil od sezóny 2019 na 34 vítězství.[6] Již v semifinále ustanovil nový rekord 348 odehraných utkání proti členům první světové desítky.[7] Jedenáctou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour si odvezla 24letá světová pětka Aryna Sabalenková.[8]
V mužské čtyřhře zvítězila britsko-finská dvojice Lloyd Glasspool a Harri Heliövaara, jejíž členové získali třetí párový titul.[9] Ženskou deblovou soutěž ovládly Američanky Asia Muhammadová s Taylor Townsendovou, které triumfovaly na třetím společném turnaji.[10][11]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [2][12] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra mužů | [13] | 0 | — | — | — | — | ||||
| dvouhra žen | [3][14] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 13 | 1 |
| čtyřhra žen | [15] | 1 | — | — | — | — | ||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [2][12] | 94 560 $ | 55 035 $ | 32 150 $ | 18 175 $ | 10 655 $ | 6 340 $ | 3 385 $ | 1 815 $ |
| dvouhra žen | [3][14] | 120 150 $ | 74 161 $ | 43 323 $ | 20 465 $ | 11 145 $ | 7 500 $ | 5 590 $ | 2 860 $ |
| čtyřhra mužů | [13] | 33 580 $ | 17 550 $ | 9 260 $ | 5 140 $ | 2 820 $ | 1 570 $ | — | — |
| čtyřhra žen | [15] | 40 100 $ | 24 300 $ | 13 900 $ | 7 200 $ | 5 750 $ | 4 350 $ | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Srbsko | Novak Djoković | 5. | 1. |
 Kanada | Félix Auger-Aliassime | 6. | 2. |
| Daniil Medveděv | 7. | 3. | |
| Andrej Rubljov | 8. | 4. | |
 Dánsko | Holger Rune | 11. | 5. |
 Itálie | Jannik Sinner | 15. | 6. |
| Kanada | Denis Shapovalov | 18. | 7. |
| Karen Chačanov | 20. | 8. | |
| Žebříček ATP k 26. prosinci 2022 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Thanasi Kokkinakis- Christopher O'Connell
- Jordan Thompson
Následující hráč nastoupil pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Corentin Moutet → nahradil jej Richard Gasquet
Brandon Nakashima → nahradil jej 
Mikael Ymer
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[13] | Stát | Hráč[13] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Nizozemsko | Wesley Koolhof | Spojené království | Neal Skupski | 2. | 1. |
 Salvador | Marcelo Arévalo | Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 12. | 2. |
| Spojené království | Lloyd Glasspool | Finsko | Harri Heliövaara | 23. | 3. |
| Spojené království | Jamie Murray |  Nový Zéland | Michael Venus | 52. | 4. |
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 58. | 5. |
| Nizozemsko | Robin Haase | Nizozemsko | Matwé Middelkoop | 66. | 6. |
 Monako | Hugo Nys |  Polsko | Jan Zieliński | 75. | 7. |
 Austrálie | Matthew Ebden |  Pákistán | Ajsám Kúreší | 90. | 8. |
| Žebříček ATP k 26. prosinci 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- James Duckworth / Alexei Popyrin
- John Millman / Edward Winter
Následující páry nastoupily z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Nikola Ćaćić / Miomir Kecmanović → nahradili je 
Taró Daniel / Jošihito Nišioka
Ivan Dodig / Austin Krajicek → nahradili je Quentin Halys / Constant Lestienne
Jack Draper / 
Jannik Sinner → nahradili je Jannik Sinner / Lorenzo Sonego- Matthew Ebden / Nicolas Mahut → nahradili je Matthew Ebden /
Ajsám Kúreší - Sebastian Korda / Brandon Nakashima → nahradili je Sebastian Korda /
Denis Shapovalov
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[3] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Tunisko | Ons Džabúrová | 2. | 1. |
| Aryna Sabalenková | 5. | 2. | |
| Darja Kasatkinová | 8. | 3. | |
| Veronika Kuděrmetovová | 9. | 4. | |
| USA | Danielle Collinsová | 14. | 5. |
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 17. | 6. |
 Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 18. | 7. |
| Jekatěrina Alexandrovová | 19. | 8. | |
| Žebříček WTA k 26. prosinci 2022 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Jaimee Fourlisová
- Priscilla Honová
Garbiñe Muguruzaová
Následující hráčky nastoupily pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Viktorija Golubicová
Anhelina Kalininová- Marta Kosťuková
- Claire Liuová
Linda Nosková- Shelby Rogersová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[15] | Stát | Hráčka[15] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Austrálie | Storm Hunterová |  Česko | Kateřina Siniaková | 11. | 1. |
 Ukrajina | Ljudmyla Kičenoková | Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 23. | 2. |
| USA | Nicole Melichar-Martinezová | Austrálie | Ellen Perezová | 39. | 3. |
 Japonsko | Šúko Aojamová | Japonsko | Ena Šibaharaová | 45. | 4. |
 Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching |  Čína | Jang Čao-süan | 52. | 5. |
| USA | Asia Muhammadová | USA | Taylor Townsendová | 59. | 6. |
| Anastasija Potapovová | Jana Sizikovová | 89. | 7. | ||
 Kazachstán | Anna Danilinová | Anna Kalinská | 90. | 8. | |
| Žebříček WTA k 26. prosinci 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
- Kimberly Birrellová / Priscilla Honová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Anna Danilinová / 
Sania Mirzaová → nahradily je Anna Danilinová / 
Anna Kalinská
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Novak Djoković vs. Sebastian Korda, 6–7(8–10), 7–6(7–3), 6–4
Ženská dvouhra
- Aryna Sabalenková vs. Linda Nosková, 6–3, 7–6(7–4)
Mužská čtyřhra
- Lloyd Glasspool /
Harri Heliövaara vs. Jamie Murray / 
Michael Venus, 6–3, 7–6(7–3)
Ženská čtyřhra
- Asia Muhammadová / Taylor Townsendová vs. Storm Hunterová / Kateřina Siniaková, 6–2, 7–6(7–2)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Adelaide International 1 na anglické Wikipedii.
- ↑ Full 2023 Australian summer of tennis calendar revealed. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2022-12-01 [cit. 2023-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-06. (anglicky)
- ↑ a b c d e Adelaide International I 2023 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Adelaide International I 2023 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2023 Adelaide International 1 WTA Entry List featuring Jabeur, Sabalenka, Kasatkina and Andreescu. Tennisuptodate.com [online]. 2022-12-07 [cit. 2023-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-07. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ Novak Djokovic Saves Championship Point, Beats Sebastian Korda For Adelaide Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ INDORKAR, Abhar. Novak Djokovic breaks Roger Federer's longstanding record as he proves his mettle once again » FirstSportz. FirstSportz [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sabalenka stops Noskova, claims 11th career title at Adelaide 1. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Glasspool/Heliovaara Start 2023 In Style With Adelaide Triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nosková si v Adelaide zahraje první finále turnaje WTA, Siniaková 20. titul ve čtyřhře nezískala. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-01-07 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Vivienne Christie. Adelaide International: Hunter finishes runner-up in doubles. Tennis Australia [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Adelaide International I 2023 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Adelaide International I 2023 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Adelaide International I 2023 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Adelaide International I 2023 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Adelaide International I 2023 [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Finská vlajka
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Zástupný symbol vlajky. Vizte též Category:Flag placeholders a Coats of arms of None.svg.
