Adele Goodman Clark

Adele Goodman Clark
Narození27. září 1882
Montgomery, Alabama
USAUSA USA
Úmrtí4. června 1983 (ve věku 100 let)
Richmond, Virginie
USAUSA USA
NárodnostBílí Američané
Alma materParsons School of Design
Povolánímalířka, sufražetka a umělkyně
RodičeRobert Clark
Estelle Clark
Partner(ka)Nora Houston
PříbuzníEdith Clark Cowles (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adele Goodman Clark (27. září 1882 Montgomery4. července 1983 Richmond) byla americká umělkyně a sufražetka.

Životopis

Narodila se v roce 1882 v Montgomery v Alabamě. Její rodiče byli Robert Clark, pracovník na železnici původem z Belfastu, a Estelle Clark rozená Goodman, židovská učitelka hudby původem z New Orleans. Adele měla sestru, sufražetku Edith Clark Cowles.[1] Rodina žila v New Orleans v Louisianě a v Pass Christian v Mississippi, než se v roce 1894 přestěhovala do Richmondu ve Virginii. Adele chodila do dívčí školy St. Catherine. Když jí bylo 19 let, pracovala jako stenografka, aby si mohla dovolit hodiny umění v Richmondském uměleckém klubu. V roce 1906 získala stipendium na Newyorské škole umění, kde studovala pod vedením umělců jako byli Robert Henri, William Merritt Chase a Kenneth Hayes Miller.[2]

Členky Ligu za rovnoprávnost ve Virginii, Richmond (únor 1915) – Adele Clark je na fotografii první zleva

Aktivismus

Její aktivistická kariéra začala v roce 1909, když spolu s dalšími 18 ženami, včetně Nory Houston, Ellen Glasgow, Lily Meade Valentine, Kate Waller Barrett a Mary Johnston,[3] založily Ligu za rovnoprávnost ve Virginii. Rok působila jako její tajemnice a také jako předsedkyně výboru a vedoucí lobbistické skupiny ve virginském generálním shromáždění. V roce 1910 byla delegátkou na sjezdu Národní americké asociace za volební právo žen (National American Woman Suffrage Association, NAWSA) ve Washingtonu, D.C.[4] Adele Clark a Nora Houston si postavily malířské stojany na rohu Páté a Broad Street v centru Richmondu, aby se podělily o své „pouliční skicy” – kresby křídou na rolích papíru, které ilustrovaly jejich řečnické projevy. „Spousta lidí pronášela projevy, ale my jsme byly jediné, kdo kreslil, a to opravdu přitahovalo davy”, vzpomínala Clark.[5] Při kreslení obě mluvily o volebním právu žen a rozdávaly letáky lidem, kteří se k nim přiblížili.[6]

Když se v roce 1917 rozpadl Richmondský umělecký klub, otevřely si Clark a Houston společný ateliér. Tento profesionální prostor se stal známým jako „ateliér” a jeho nabídka kurzů – včetně dějin umění, malby a kresby – podpořila talent nové generace umělců, včetně malířky Theresy Pollak.[2] O dva roky později Clark a Houston založily Virginskou akademii výtvarných umění a řemesel.

Před volbami v roce 1920, kdy se objevily hrozby a zvěsti o falešných výzvách proti černošským voličkám, pozvaly Clark a Houston černošské vůdce do svého ateliéru, aby naplánovali, jak se této otázce postavit. Rozhodli se, že bělošské sufražetky budou hlídat volební místa v autech.[7] Clark a Houstonse i po těchto volbách nadále angažovaly v mezirasovém hnutí. Podíleli se také na aktivismu souvisejícím s uměním, když vedli kampaň za vzkříšení Akademie věd a výtvarných umění, která byla otevřena v roce 1930 jako Richmondská akademie umění a později se z ní stalo Virginské muzeum výtvarných umění.

Když v roce 1920 získaly ženy volební právo, z Ligu za rovnoprávnost se stala Virginská liga voliček a Clark byla její první zástupkyní, než se stala její předsedkyní v následujícím roce. Funkci vykonávala v letech 1921–1925 a poté znovu v letech 1929–1944.[3] V roce 1924 byla zvolena do rady Národní ligy voliček jako regionální ředitelka a v roce 1925 byla zvolena druhou místopředsedkyní, kterou byla do roku 1928. V roce 1928 si také Clark a Houston společně koupily dům na Chamberlayne Avenue v Richmondu, který začal být známý jako „The Brattery”.[8]

Socha Adele Clark, Virginský památník žen, Richmond

Pozice ve státní správě a vzdělávání

Adele Clark zastávala také funkce v řadě vládních a vzdělávacích orgánů, mimo jiné byla tajemnicí Komise guvernéra E. Lee Trinklea pro zjednodušení státní správy a samosprávy a Komise guvernéra Harryho F. Byrda pro ženskou vysokou školu svobodných umění[9] a děkankou žen na College of William and Mary.[3] V období New Deal byla terénní vedoucí v Národní službě pro opětovné zaměstnávání a v roce 1936 se stala ředitelkou Virginia Arts Project v rámci personální agentury Works Progress Administration.[10]

V letech 1941–1964 byla členkou Virginské umělecké komise, kterou pomáhala založit v roce 1916.[11] Adele Clark, která do své umělecké činnosti vložila i kampaň za volební právo žen, poznamenala, že její umění a aktivismus spolu souvisejí: „Vždy jsem se snažila spojit svůj zájem o umění se zájmem o vládu.”[12]

Soukromí

Na umělecké škole v Richmondu, kde předtím navštěvovala hodiny u Lillie Logan,[13] a kde po návratu do Virginie vyučovala, se seznámila s kolegyní Norou Houston. Houston se stala Adelinou životní partnerkou, až do její smrti v roce 1942. Brzy po smrti Nory Houston v roce 1942 se k Adele Clark do domu na Chamberlayne Avenue, který sdílela s Houston, nastěhoval její bratranec Willoughby Ions, rovněž umělec.[14]

Adele Clark, episkopálka, konvertovala 21. listopadu 1942 ke katolicismu, což bylo náboženství, které vyznávala Nora Houston.[15] Clark v letech 1949–1959 předsedala legislativnímu výboru Richmondské diecézní rady katolických žen. Nadále se otevřeně vyjadřovala k politickým otázkám a stavěla se proti dodatku o rovnoprávnosti, protože ho považovala za zbytečný.[3]

Zemřela v domově důchodců v Richmondu[16] ve Virginii 4. června 1983 ve věku 100 let.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adele Goodman Clark na anglické Wikipedii.

  1. BATSON, Brent Tarter, Marianne E. Julienne & Barbara C. Campaign for Woman Suffrage in Virginia, The. [s.l.]: Arcadia Publishing, 2020. Dostupné online. ISBN 978-1-4671-4419-3. S. 33. (anglicky) 
  2. a b Adele Clark [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e Encyclopedia Virginia. Adèle Clark (1882–1983). [s.l.]: Virginia Foundation for the Humanities Dostupné online. (anglicky) 
  4. Oral History Interview with Adele Clark, February 28, 1964 [online]. The University of North Carolina at Chapel Hill. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HYDE, Jo. Personality Profile: Miss Adele Clark. Richmond Times-Dispatch. September 16, 1956, s. 25. (anglicky) 
  6. TYLER-MCGRAW, Marie. At the falls: Richmond, Virginia and its people. [s.l.]: University of North Carolina Press, 1994. Dostupné online. ISBN 9780807844762. S. 236, 243. (anglicky) 
  7. LEBSOCK, Suzanne. Visible women: new essays on American activism. Redakce Hewitt Nancy A.. [s.l.]: University of Illinois Press, 1993. Dostupné online. Kapitola Woman Suffrage and White Supremacy: A Case Study, s. 88. (anglicky) 
  8. KOLLATZ, Harry. An Artist's Creation. Richmond Magazine. May 26, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Biographical/Historical Information [online]. Virginia Commonwealth University. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MCDAID, Jennifer Davis. Dictionary of Virginia Biography. Redakce Bearss Sarah B.. [s.l.]: Library of Virginia, 2006. ISBN 9780884901990. Kapitola Clark, Adèle Goodman, s. 260. (anglicky) 
  11. Adèle Clark Papers [online]. Virginia Historical Society. Dostupné online. (anglicky) 
  12. MACK, Charles R. Paper Pleasures: Five Centuries of Drawings and Watercolors. [s.l.]: University of South Carolina Press, 1995. Dostupné online. ISBN 9781570030659. S. 69–70. (anglicky) 
  13. Raleigh Lewis Wright. Artists in Virginia before 1900: an annotated checklist. [s.l.]: University Press of Virginia, 1983. Dostupné online. ISBN 978-0-8139-0998-1. (anglicky) 
  14. MARSCHAK, Beth; LORCH, Alex. Lesbian and Gay Richmond. [s.l.]: Arcadia Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 9780738553689. S. 14–16. (anglicky) 
  15. MAHON, Charles E. Adele Clark: A Woman for All Seasons. Catholic Virginian. December 22, 1967, s. 16. (anglicky) 
  16. Adèle Clark (1882–1983) [online]. Virginia Foundation for the Humanities [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Detail, members of the Equal Suffrage League of Richmond, Va., February 1915 (cropped).jpg
Equal Suffrage League of Richmond, Va. in front of Washington Monument, Capitol Square, Richmond. The members of the ESL were promoting the suffrage film, "Your Girl and Mine."
"The members of the Equal Suffrage League photographed that day were:(left to right in car) Mrs. G. Harvey Clarke (Mary Ellen Pollard Clarke), Mrs. Roy Knight Flannagan (Lucy Catesby Jones Flannagan), Nora Houston, Mrs. John Grant Armistead (Rosalie Fontaine Jones Armistead), Mrs. Alice Overbey Taylor, Mrs. Della E. Hooker (widow of J. W. Hooker), Mrs. Charles Vivian Meredith (Sophie Meredith), Mrs. Georgia May Johnson (identified on photo as Mrs. Frank L. Johnson; perhaps Mrs. Francis L. Johnson)(left to right outside car) Adèle Clark, Mrs. Archer Gracchus Jones (Annie Boyd Jones), Mrs. John Garland Pollard (Grace Phillips Pollard), Mrs. Carter Wormeley (Sarah Harvie Wormeley), Mrs. Earnest Meade (Aline Jennings Mead(e), Mrs. Earnest C. B. Meade), Lynda McClanahan Koiner, Mrs. James Stuart Reynolds (Virginia “Boogie” Dickinson Reynolds), Mrs. W. Hill Urquhart (Dorothy Gordon Tait Urquhart), Mrs. W. W. Foster (Carrie Palmore Hughes Foster)"[1]
Photo published in The Times-Dispatch: Richmond, Va., February 28, 1915, p. 10. From the Adèle Goodman Clark Papers, Special Collections and Archives, VCU Libraries.
Adèle Clark, 1915 (cropped).jpg
Adèle Clark, Nora Houston, Mae Schaill, Mary Eugenia Benson Jobson, 1915 Published in the Richmond Times-Dispatch, August 1, 1915, page 3 ("Suffrage Advocates Appear With Candidates")
Adele Clark VWM Statue.jpg
Autor: Kss5pj, Licence: CC BY-SA 4.0
Bronze statue of Adele Clark at the Virginia Women's Monument.