Adele Goodman Clark

Adele Goodman Clark
Narození	27. září 1882 Montgomery, Alabama USA USA
Úmrtí	4. června 1983 (ve věku 100 let) Richmond, Virginie USA USA
Národnost	Bílí Američané
Alma mater	Parsons School of Design
Povolání	malířka, sufražetka a umělkyně
Rodiče	Robert Clark Estelle Clark
Partner(ka)	Nora Houston
Příbuzní	Edith Clark Cowles (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adele Goodman Clark (27. září 1882 Montgomery – 4. července 1983 Richmond) byla americká umělkyně a sufražetka.

Životopis

Narodila se v roce 1882 v Montgomery v Alabamě. Její rodiče byli Robert Clark, pracovník na železnici původem z Belfastu, a Estelle Clark rozená Goodman, židovská učitelka hudby původem z New Orleans. Adele měla sestru, sufražetku Edith Clark Cowles.^[1] Rodina žila v New Orleans v Louisianě a v Pass Christian v Mississippi, než se v roce 1894 přestěhovala do Richmondu ve Virginii. Adele chodila do dívčí školy St. Catherine. Když jí bylo 19 let, pracovala jako stenografka, aby si mohla dovolit hodiny umění v Richmondském uměleckém klubu. V roce 1906 získala stipendium na Newyorské škole umění, kde studovala pod vedením umělců jako byli Robert Henri, William Merritt Chase a Kenneth Hayes Miller.^[2]

Aktivismus

Její aktivistická kariéra začala v roce 1909, když spolu s dalšími 18 ženami, včetně Nory Houston, Ellen Glasgow, Lily Meade Valentine, Kate Waller Barrett a Mary Johnston,^[3] založily Ligu za rovnoprávnost ve Virginii. Rok působila jako její tajemnice a také jako předsedkyně výboru a vedoucí lobbistické skupiny ve virginském generálním shromáždění. V roce 1910 byla delegátkou na sjezdu Národní americké asociace za volební právo žen (National American Woman Suffrage Association, NAWSA) ve Washingtonu, D.C.^[4] Adele Clark a Nora Houston si postavily malířské stojany na rohu Páté a Broad Street v centru Richmondu, aby se podělily o své „pouliční skicy” – kresby křídou na rolích papíru, které ilustrovaly jejich řečnické projevy. „Spousta lidí pronášela projevy, ale my jsme byly jediné, kdo kreslil, a to opravdu přitahovalo davy”, vzpomínala Clark.^[5] Při kreslení obě mluvily o volebním právu žen a rozdávaly letáky lidem, kteří se k nim přiblížili.^[6]

Když se v roce 1917 rozpadl Richmondský umělecký klub, otevřely si Clark a Houston společný ateliér. Tento profesionální prostor se stal známým jako „ateliér” a jeho nabídka kurzů – včetně dějin umění, malby a kresby – podpořila talent nové generace umělců, včetně malířky Theresy Pollak.^[2] O dva roky později Clark a Houston založily Virginskou akademii výtvarných umění a řemesel.

Před volbami v roce 1920, kdy se objevily hrozby a zvěsti o falešných výzvách proti černošským voličkám, pozvaly Clark a Houston černošské vůdce do svého ateliéru, aby naplánovali, jak se této otázce postavit. Rozhodli se, že bělošské sufražetky budou hlídat volební místa v autech.^[7] Clark a Houstonse i po těchto volbách nadále angažovaly v mezirasovém hnutí. Podíleli se také na aktivismu souvisejícím s uměním, když vedli kampaň za vzkříšení Akademie věd a výtvarných umění, která byla otevřena v roce 1930 jako Richmondská akademie umění a později se z ní stalo Virginské muzeum výtvarných umění.

Když v roce 1920 získaly ženy volební právo, z Ligu za rovnoprávnost se stala Virginská liga voliček a Clark byla její první zástupkyní, než se stala její předsedkyní v následujícím roce. Funkci vykonávala v letech 1921–1925 a poté znovu v letech 1929–1944.^[3] V roce 1924 byla zvolena do rady Národní ligy voliček jako regionální ředitelka a v roce 1925 byla zvolena druhou místopředsedkyní, kterou byla do roku 1928. V roce 1928 si také Clark a Houston společně koupily dům na Chamberlayne Avenue v Richmondu, který začal být známý jako „The Brattery”.^[8]

Pozice ve státní správě a vzdělávání

Adele Clark zastávala také funkce v řadě vládních a vzdělávacích orgánů, mimo jiné byla tajemnicí Komise guvernéra E. Lee Trinklea pro zjednodušení státní správy a samosprávy a Komise guvernéra Harryho F. Byrda pro ženskou vysokou školu svobodných umění^[9] a děkankou žen na College of William and Mary.^[3] V období New Deal byla terénní vedoucí v Národní službě pro opětovné zaměstnávání a v roce 1936 se stala ředitelkou Virginia Arts Project v rámci personální agentury Works Progress Administration.^[10]

V letech 1941–1964 byla členkou Virginské umělecké komise, kterou pomáhala založit v roce 1916.^[11] Adele Clark, která do své umělecké činnosti vložila i kampaň za volební právo žen, poznamenala, že její umění a aktivismus spolu souvisejí: „Vždy jsem se snažila spojit svůj zájem o umění se zájmem o vládu.”^[12]

Soukromí

Na umělecké škole v Richmondu, kde předtím navštěvovala hodiny u Lillie Logan,^[13] a kde po návratu do Virginie vyučovala, se seznámila s kolegyní Norou Houston. Houston se stala Adelinou životní partnerkou, až do její smrti v roce 1942. Brzy po smrti Nory Houston v roce 1942 se k Adele Clark do domu na Chamberlayne Avenue, který sdílela s Houston, nastěhoval její bratranec Willoughby Ions, rovněž umělec.^[14]

Adele Clark, episkopálka, konvertovala 21. listopadu 1942 ke katolicismu, což bylo náboženství, které vyznávala Nora Houston.^[15] Clark v letech 1949–1959 předsedala legislativnímu výboru Richmondské diecézní rady katolických žen. Nadále se otevřeně vyjadřovala k politickým otázkám a stavěla se proti dodatku o rovnoprávnosti, protože ho považovala za zbytečný.^[3]

Zemřela v domově důchodců v Richmondu^[16] ve Virginii 4. června 1983 ve věku 100 let.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adele Goodman Clark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adele Goodman Clark na Wikimedia Commons