Adléta Uherská
Adléta Uherská | |
---|---|
Česká kněžna | |
Narození | 1045 |
Úmrtí | 27. ledna 1062 (ve věku 16–17 let) Praha |
Předchůdce | Ida Wettinská |
Nástupce | Svatava Polská |
Manžel | Vratislav II. |
Manželkou panovníka | 1057–1062 |
Potomci | Břetislav II. Judita Přemyslovna |
Dynastie | Arpádovci |
Otec | Ondřej I. Uherský |
Matka | Anastázie Rurikovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adléta Uherská (asi 1040 – 27. ledna 1062) byla druhou manželkou Vratislava II. a českou kněžnou v letech 1061–1062.
Původ
Adléta byla dcerou Ondřeje I., od roku 1046 uherského krále. Historické prameny neuvádějí datum jejího narození, dnešní historici se kloní k roku 1040.[1] Otázky panují i ohledně osoby její matky. Někteří historici mají za to, že jí byla Anastázie Rurikovna, dcera ruského velkoknížete Jaroslava Moudrého[2]
Manželka Vratislava II.
Když se Vratislav, budoucí Adlétin manžel, dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., rozhodl se opustil Olomouc, kde sídlil, a útočiště hledal právě u Ondřeje I. Svou první ženu, šlechtičnu neznámého původu, která byla v už pokročilém stupni těhotenství, raději nechal v Olomouci. Spytihněv tuto ženu ale uvěznil a ta nakonec zemřela při předčasném porodu. Podruhé se tedy Vratislav oženil s Adlétou, princeznou z rodu Arpádovců, zřejmě v roce 1057, kdy jí bylo asi sedmnáct let. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami.
Během asi pěti let manželství se Adlétě narodily čtyři děti: do českých dějin se zapsal kníže Břetislav II., dalšími byly Vratislav, který zemřel ještě v dětství, a dcery Judita a Ludmila. Juditu otec později provdal za polského knížete Vladislava I. Heřmana a stala se matkou jednoho z nejvýznamnějších středověkých polských panovníků, Boleslava III. Křivoústého.
V roce 1061 se Vratislav stal po smrti svého bratra Spytihněva knížetem, Adléta se ovšem z titulu kněžny dlouho neradovala. Zemřela 27. ledna 1062 ve svých asi dvaadvaceti letech. Důvodem zřejmě byla právě rychlost, s jakou přivedla na svět své děti. Vratislavovou třetí ženou se o zhruba rok později stala Svatava Polská.
Potomci
- Vratislav († 1061)
- Judita Přemyslovna (1056/58 - 1086), polská kněžna
- ∞ 1080 Vladislav I. Heřman
- Ludmila († po 1100)
Vývod z předků
Takšoň | ||||||||||||
Michal Uherský | ||||||||||||
Vazul | ||||||||||||
Siemomysł | ||||||||||||
Ondřej I. Uherský | ||||||||||||
(Emöke) de Tatonyi | ||||||||||||
Adléta Uherská | ||||||||||||
Svjatoslav I. Igorevič | ||||||||||||
Vladimír I. Kyjevský | ||||||||||||
Maluša | ||||||||||||
Jaroslav I. Moudrý | ||||||||||||
Ondřej I. | ||||||||||||
Anastázie Rurikovna | ||||||||||||
Anastázie Rurikovna | ||||||||||||
Erik Vítězný | ||||||||||||
Olof Skötkonung | ||||||||||||
Sigrid Storråda | ||||||||||||
Ingegerda Švédská | ||||||||||||
Estrid Obodritská | ||||||||||||
Odkazy
Poznámky
Literatura
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 11.
- VANÍČEK, V. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 42.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Adléta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Adléta Uherská v Biografickém slovníku českých zemí
Česká kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ida Wettinská | 1061–1062 Adléta Uherská | Nástupce: Svatava Polská |