Adlan Varajev
Adlan Varajev | |
---|---|
Narození | 2. ledna 1962 Sadovoe |
Úmrtí | 4. května 2016 (ve věku 54 let) Čečensko |
Příčina úmrtí | utonutí |
Alma mater | Chechen State Pedagogical Institute |
Povolání | zápasník a trenér |
Ocenění | medaile Za pracovní udatnost zasloužilý trenér Ruska medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy zasloužilý mistr sportu SSSR |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
stříbro | LOH 1988 | volný styl do 74 kg |
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
stříbro | MS 1986 | velterová váha |
zlato | MS 1987 | velterová váha |
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | ME 1986 | velterová váha |
zlato | ME 1987 | velterová váha |
zlato | ME 1988 | velterová váha |
Mistrovství Evropy juniorů | ||
zlato | MEJ 1982 | volný styl |
Adlan Abujevič Varajev (rusky Адлан Абуевич Вараев), (* 2. ledna 1962 Sadovoe, Sovětský svaz - 4. května 2016) byl sovětský zápasník, volnostylař čečenské národnosti. Stříbrný olympijský medailista z roku 1988, mistr a vicemistr světa a trojnásobný mistr Evropy. Po skončení aktivní sportovní kariéry se věnoval trenérské práci. Byl vicepresidentem Ruské federace zápasu.
Biografie
V roce 1982 se Varajev stal juniorským mistrem Evropy v lehké váze. V roce 1985 pak debutoval v sovětské reprezentaci, kde nastupoval ve velterové váze. V roce 1986 vybojoval stříbro a v roce 1987 zvítězil na mistrovství světa. O rok později vybojoval stříbro na olympijských hrách v Soulu. V letech 1986, 1987 a 1988 vybojoval titul mistra Evropy. V letech 1986 a 1987 byl sovětským šampionem.
Aktivní sportovní kariéru ukončil po pádu Sovětského svazu a dále se věnoval práci trenéra. Byl trenérem ruského volnostylařského týmu a v roce 1996 získal titul Zasloužilý trenér Ruska.
V noci z 3. na 4. května utonul poté, co uklouzl, když se chtěl vyfotografovat s řekou Argun na pozadí.
Externí odkazy
- Adlan Varajev v databázi Olympedia (anglicky)
- СМИ сообщили о гибели первого вице-президента Федерации спортивной борьбы России (rusky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]