Administrativní dělení Švýcarska

Kantony Švýcarska

Švýcarsko (Švýcarská konfederace) je vytvořeno z 26 autonomních členských států, kantonů. V úřední terminologii je pro kanton užíváno také označení stav (německy Stand, plurál Stände). Další dřívější označení, Stättemísto, má dnes již jen historický význam a odráží se např. ve jménu jezera VierwaldstätterseeJezero čtyř lesních kantonů.

Přehled

Kantony jsou uvedeny v historicky podmíněném pořadí podle Spolkové ústavy.

KódZnakKantonRok přistoupení
k federaci
Hlavní městoPočet obyvatel
(rok 2016)[1]
Rozloha (km²)[2]Hustota zalidnění
(obyv./km²)
Počet obcíOficiální jazyk
ZHWappen Zürich matt.svgCurych1351Curych1 482 6501728.95857.5171de
BEWappen Bern matt.svgBern1353Bern1 024 1925959.59171.9383de, fr
LUWappen Luzern matt.svgLucern1332Lucern402 2051493.51269.387de
URWappen Uri matt.svgUri1291Altdorf36 0951076.5633.520de
SZWappen des Kantons Schwyz.svgSchwyz1291Schwyz154 953907.89170.730de
OWWappen Obwalden matt.svgObwalden1291Sarnen37 332490.5876.17de
NWWappen Nidwalden matt.svgNidwalden1291Stans42 418275.84153.811de
GLWappen Glarus matt.svgGlarus1352Glarus40 107685.3258.53de
ZGWappen Zug matt.svgZug1352Zug122 962238.73515.111de
FRWappen Freiburg matt.svgFribourg / Freiburg1481Fribourg / Freiburg310 4661671.42185.7167fr, de
SOWappen Solothurn matt.svgSolothurn1481Solothurn268 639790.45339.9121de
BSWappen Basel-Stadt matt.svgBasilej-město1501Basilej193 21236.955229.03de
BLCoat of arms of Kanton Basel-Landschaft.svgBasilej-venkov1501Liestal284 717517.67550.086de
SHWappen Schaffhausen matt.svgSchaffhausen1501Schaffhausen80 528298.43269.827de
ARWappen Appenzell Ausserrhoden matt.svgAppenzell Ausserrhoden1513Herisau54 830242.84225.820de
AIWappen Appenzell Innerrhoden matt.svgAppenzell Innerrhoden1513Appenzell15 948172.4892.56de
SGCoat of arms of canton of St. Gallen.svgSt. Gallen1803St. Gallen502 0442030.75247.285de
GRWappen Graubünden matt.svgGraubünden / Grigioni / Grischun1803Chur196 7267105.3927.7178de, it, rm
AGCHE Aargau COA.svgAargau1803Aarau660 6371403.76470.6220de
TGWappen Thurgau matt.svgThurgau1803Frauenfeld269 849991.77272.180de
TIWappen Tessin matt.svgTicino1803Bellinzona353 5962812.21125.7157it
VDWappen Waadt matt.svgVaud1803Lausanne779 6093211.94242.7318fr
VSWappen Wallis matt.svgValais / Wallis1815Sion337 5905224.4964.6141fr, de
NEWappen Neuenburg matt.svgNeuchâtel1815Neuchâtel178 660802.24222.753fr
GEWappen Genf matt.svgŽeneva1815Ženeva488 973282.491730.945fr
JUWappen Jura matt.svgJura1979Delémont73 035838.5187.164fr, de (1 obec)
Coat of arms of Switzerland.svgŠvýcarsko1291Bern8 391 97341290.76203.22 551de, fr, it, rm

Šest kantonů – Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basel-Stadt a Basel-Land – které vznikly rozdělením původních kantonů, bylo v minulosti označováno jako polokantony nebo polostavy. Pojem polokanton byl formálně odstraněn ze Spolkové ústavy při její revizi v roce 1999 a nahrazen jejich taxativním vyjmenováním; fungují stejně jako ostatní kantony a odlišují se pouze tím, že:

  • v Radě stavů Spolkového parlamentu (malá komora) má každý kanton dvě křesla, avšak šest vyjmenovaných jen po jednom,
  • při těch lidových hlasováních, která vyžadují kromě prosté většiny také stavovou většinu – souhlasný výsledek ve většině kantonů, má výsledek hlasování v nich poloviční váhu.

Ve Spolkové ústavě jsou kantony uvedeny v pořadí, jak je uvedeno v přehledu. Toto pořadí je historicky podmíněno, dnes už bez jakéhokoliv jiného významu. Ve společenství, spolku Osmi starých míst totiž byla města Curych, Bern a Lucern, každý jako tzv. Vorort, v hierarchii před venkovskými kantony. Ostatní kantony jsou uvedeny v pořadí jejich přístupu ke spolku. Poslední změnou byl vznik kantonu Jura oddělením frankofonní části od kantonu Bern.

Politický systém

Postavení a pravomoci kantonů

Dle švýcarské federální ústavy[3] disponují jednotlivé kantony takovou mírou suverenity, že jí nelze omezit ani federálním zákonem.[4] Do působnosti konfederace, respektive spolkové vlády, spadají sektory obrany, měnové politiky, pošty, telekomunikace, přistěhovatelství, imigrace a azylové politiky, zahraniční politika a mezinárodní vztahy, občanské, trestní a finanční právo.

Každý kanton má svou vlastní ústavu, legislativní orgán, vládu, policii a soudy.[4] Podobně jako je tomu na spolkové úrovni, tak i kantonální vlády se řídí direktoriálním systémem.

Kantonální parlamenty jsou jednokomorové s 58 až 200 obsazovanými mandáty. V některých kantonech se můžeme setkat i s takzvanými lidovými shromážděními voličů (německy: Landsgemeinden), od nichž se v průběhu dějin upustilo. V současnosti je mají pouze kantony Appenzell Innerhoden a Glarus. Kantonální vlády jsou pěti až sedmičlenné v závislosti na daném kantonu.[5]

Švýcarské kantony disponují veškerými pravomocemi, která se nenacházejí v poli působnosti spolkové vlády, ústavy nebo zákona: typickým znakem jsou kantonální kompetence v oblasti zdravotnictví, daní, justice, školství a sociálního zabezpečení. Každý kanton má rovněž svůj vlastní úřední jazyk a mohou uzavírat vlastní bilaterální smlouvy nejen s ostatními kantony, nýbrž i jinými subjekty mezinárodního práva (články 48 a 56 spolkové ústavy).

Kantonální ústavy rovněž upravují i samotný systém veřejné správy na svém území, včetně delegování některých pravomocí jednotlivým obcím. Výjimkou nejsou případy, kdy obce mají monopol na daně a disponují vlastní policií.

Obdobně jako je tomu na federální úrovni i v jednotlivých kantonech je kladen vysoký důraz na přímou demokracii. Jednotliví občané mohou prostřednictvím petic iniciovat změny kantonálních ústav, případně vetovat již přijaté zákony nebo vyvolat hlasování o přijetí či nepřijetí návrhu zákona. Vyjma lidových shromáždění voličů zachovaných v kantonech Appenzell Innerrhoden a Glarus je hlasování vždy tajné. Volební právo cizinců je upravené různým způsobem v souladu s jednotlivými kantonálními ústavami. To se týká i volebního práva švýcarských občanů zdržujících se v cizině.

Švýcaři jsou občany toho kantonu, v jehož obci se narodili. Samotné kantony hrají roli i v udělování svého občanství (naturalizaci), byť je tento proces spíše obecní a federální záležitostí. Švýcarsko má mimo jiné jen jeden celonárodní svátek, a to 1. srpna. Ostatní volné dny a svátky se liší kanton od kantonu.

Dějiny

Před napoleonskými válkami bylo švýcarské spříseženectví (Eidgenossenschaft) volným spolkem 13 států, jež byly označovány termínem Orte, Stätten – místa, či Kantone[6]/Cantons[7]. K tomu přistupovala řada spojeneckých území (Zugewandte Orte) a podřízených teritorií. Tento systém byl po obsazení Švýcarska napoleonskými vojsky rozbit, v roce 1798 byla z jejich moci vytvořena Helvétská republika jako unitární stát, který se nicméně nadále členil na kantony. Ještě v období Helvétské republiky však převážily federalistické tendence a roku 1803 samotný Napoleon udělil Švýcarsku federalistickou ústavu, přičemž jednotlivé kantony přijaly republikánské ústavy a emancipovala se některá bývalá závislá teritoria, termín kanton se však vžil. Některé takto ustanovené kantony však nepřežily dlouho a byly začleněny do jiných.

Po pádu napoleonského režimu kanton Bern požadoval obnovu svých práv a odmítal uznat nové kantony Aargau a Vaud vzniklé na územích, jež mu dříve podléhaly, avšak pod mezinárodním tlakem byl donucen zříct se svých nároků výměnou za území bazilejského biskupství. Podle Spolkové smlouvy z roku 1815 bylo Švýcarsko pouze volným spolkem států. Kantony byly nositeli stání suverenity, měly právo vystoupit ze spolku, měly vlastní vojska, vybíraly cla, razily mince, mohly uzavírat mezinárodní smlouvy. Teprve spolková ústava z roku 1848 vytvořila ze Švýcarska federální stát, kde kantony ztratily výše zmíněné pravomoci.

Teritoriální vymezení kantonů dodnes zůstává v podobě, jakou získalo po napoleonských válkách. Výjimkou je rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony v roce 1833, krátkodobé rozdělení kantonu Schwyz ve stejné době, zánik polokantonů v Glarusu v roce 1836. Jedinými změnami v průběhu 20. století je vytvoření kantonu Jura v roce 1979 odtržením od kantonu Bern a poté přechod bernského okresu Laufen do kantonu Basel-Landschaft v roce 1994.

Poznámky

  1. Population résidante permanente et non permanente selon la catégorie de nationalité, le sexe et le canton [online]. Švýcarský statistický úřad [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Statistique de la superficie standard - Cantons et grandes régions selon 4 domaines principaux [online]. Švýcarský statistický úřad [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Official and updated Swiss Federal Constitution Archivováno 21. 6. 2016 na Wayback Machine (English)
  4. a b Šablona:HDS
  5. Swiss Government website Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine with links to each cantonal government, accessed 11 November 2008
  6. Mapa Švýcarska z roku 1796
  7. Mapa Švýcarska z roku 1715

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wappen Graubünden matt.svg
Coat of arms of the canton of Grisons, Switzerland (since 1933)
Wappen Solothurn matt.svg
Coat of arms of the canton of Solothurn (Switzerland)
Wappen Obwalden matt.svg
Coat of arms of the canton of Obwalden (Switzerland)
Wappen Glarus matt.svg
Coat of arms of the canton of Glarus (Switzerland)
Coat of arms of Kanton Basel-Landschaft.svg
Coat of arms of the canton of Basel-Landschaft matt (Switzerland)
Karte Kantone der Schweiz farbig 1996.png
Autor: Tschubby, Licence: CC BY-SA 3.0
Cantons in Switzerland
Karte Schweiz 1815.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die Schweizerische Eidgenossenschaft während der Restaurationszeit 1814–1847
Wappen Schwyz matt.svg
Coat of arms of the canton of Schwyz (Switzerland)
Wappen Appenzell Innerrhoden matt.svg
Coat of arms of the canton of Appenzell Innerrhoden (Switzerland)
Wappen Neuenburg matt.svg
Coat of arms of the canton of Neuenburg (Switzerland)
Wappen Zug matt.svg
Coat of arms of the canton of Zug (Switzerland)
Wappen Tessin matt.svg
Coat of arms of the canton of Tessin (Switzerland)
Struktur Eidgenossenschaft.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die Struktur der schweizerischen Eidgenossenschaft im 18. Jahrhundert
Karte Helvetik 3.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die Helvetische Republik nach dem Anschluss Graubündens als 19. Kanton am 21.4.1799. Die Helvetische Verfassung wurde am 12.4.1798 in Aarau durch zwölf Kantone (Aargau, Baden, Basel, Bern, Freiburg, Leman, Luzern, Oberland, Schaffhausen, Solothurn, Thurgau und Zürich) beschlossen. Am 4.5.1798 wurde die Bildung von weiteren drei Kantonen (Waldstätte, Linth, Säntis) durch die Zusammenfassung der durch Frankreich unterworfenen Gebiete verfügt
Wappen Wallis matt.svg
Coat of arms of the canton of Wallis (Switzerland)
Wappen Thurgau matt.svg
Coat of arms of the canton of Thurgau (Switzerland)
Wappen Bern matt.svg
Coat of arms of the canton of Bern and the city of Berne (Switzerland)
Wappen Freiburg matt.svg
Coat of arms of the canton of Freiburg (Switzerland)
Wappen Waadt matt.svg
Coat of arms of the canton of Waadt (Switzerland)
Wappen Genf matt.svg
Coat of arms of the canton of Geneva (Switzerland)
Wappen Schaffhausen matt.svg
Coat of arms of the canton of Schaffausen (Switzerland)
Wappen Nidwalden matt.svg
Coat of arms of the canton of Nidwalden (Switzerland)
Schweiz Wiener Kongress.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die Schweizerische Eidgenossenschaft am Wiener Kongress 1814/15
Wappen Jura matt.svg
Coat of arms of the canton of Jura (Switzerland)
Karte 13 Alte Orte.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die 13 «Alten Orte» (alte Kantone) der schweizerischen Eidgenossenschaft und ihr direkt beherrschtes Territorium im 18. Jahrhundert
Karte Helvetik 4.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
The Helvetic Republic according to the Second Helvetic Constitution of 25 May 1802, accepted by popular vote in June. The Canton Fricktal was founded 20. February 1802, the Valais gained independence 25 July 1802 according to Napoleons orders.
Wappen Luzern matt.svg
Coat of arms of the canton of Luzern (Switzerland)