Administrativní dělení Íránu
.svg)
Administrativní dělení Íránu je geografické rozdělení Íránu pro účel veřejné správy. První úroveň členění Íránu je na 31 provincií (persky استان ostān). Každá provincie je spravována místním centrem, obvykle největším místním městem, které je nazýváno hlavní město provincie (persky: مرکز Markaz). Provincie se dále dělí na kraje/podprovincie (شهرستان šahrestán), okresy (بخش bakš) a venkovské aglomerace/venkovské okresy (دهستان dehestán). Venkovské aglomerace/venkovské okresy zahrnují několik vesnic. Jedno z měst okresu je jmenováno hlavním městem okresu.[1]
V roce 2011 měl Írán podle sčítání Statistického centra Íránu 397 krajů/podprovinčních správních obvodů (šahrestán), 889 okresů (bakš), 2 400 venkovských aglomerací (dehestán), 1 331 měst a obcí/městských oblastí (شهر šahr) a přibližně 96 549 vesnic (آبادی abadi).[1][2]
Historie
Do roku 1950 byl Írán rozdělen do dvanácti provincií: Ardalán, Ázerbájdžán, Balúčistán, Fárs, Gílán, Arak-e Adžam, Chorásán, Chúzistán, Kermán, Larestán, Lorestán a Mázandarán.[3][4]
V roce 1950 byl Írán reorganizován na deset provincií s podřízenými guvernoráty: Gílán; Mázandarán; Východní Ázerbájdžán, Západní Ázerbájdžán; Kermánšáh; Chúzistán; Fárs; Kermán; Chorasán; Isfahán.
Od roku 1960 do 1981 byly guvernoráty povýšeny do provinčního stavu. Od té doby bylo vytvořeno několik nových provincií, naposledy v roce 2004, kdy byla provincie Chorásán rozdělena do tří nových provincií, stejně jako odtrhnutí provincie Alborz z Teheránské provincie v roce 2010.
Aktuální provincie
| Provincie | Hlavní město | Rozloha (km2) | Počet obyvatel | Hustota (ob./km2) | Počet hrabství | Mapa |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Alborz | Karadž | 5 833 | 2 712 400 | 413,6 | 4 |  |
| Ardabíl | Ardabíl | 17 800 | 1 270 420 | 70,1 | 9 |  |
| Východní | Tabríz | 45 650 | 3 909 652 | 82,3 | 19 |  |
| Západní | Orumíje | 37 411 | 3 265 219 | 78,8 | 14 |  |
| Búšehr | Búšehr | 22 743 | 1 163 400 | 45,4 | 9 |  |
| Čaharmahál a Bachtijárí | Šahr-e Kord | 16 332 | 947 763 | 54,8 | 6 |  |
| Fárs | Šíráz | 122 608 | 4 851 274 | 37,5 | 23 |  |
| Gílán | Rašt | 14 042 | 2 530 696 | 176,7 | 16 |  |
| Golestán | Gorgán | 20 367 | 1 868 819 | 88 | 11 |  |
| Hamadán | Hamadán | 19 368 | 1 738 234 | 90,8 | 8 |  |
| Hormozgán | Bandar Abbás | 70 697 | 1 776 415 | 22,3 | 11 |  |
| Ílám | Ílám | 20 133 | 580,158 | 27,7 | 7 |  |
| Isfahán | Isfahán | 107 029 | 5 120 850 | 45,6 | 21 |  |
| Kermán | Kermán | 181 785 | 3 164 718 | 16,3 | 14 |  |
| Kermánšáh | Kermánšáh | 24 998 | 1 952 434 | 77,8 | 13 |  |
| Severní Chorásán | Bodžnúrd | 28 434 | 863 092 | 30,5 | 6 |  |
| Chorásán Razaví | Mašhad | 118 854 | 6 434 501 | 41,4 | 29 |  |
| Jižní Chorásán | Bírdžand | 151 193 | 768 898 | 9,5 | 8 |  |
| Chúzistán | Ahváz | 64 055 | 4 710 509 | 67,8 | 18 |  |
| Kohgíluje a Bójer-Ahmad | Jasúdž | 15 504 | 713 052 | 42,5 | 5 |  |
| Kurdistán | Sanandadž | 29 137 | 1 603 011 | 51,3 | 9 |  |
| Lorestán | Chorramábád | 28 294 | 1 760 649 | 62 | 9 |  |
| Markazi | Arák | 29 127 | 1 429 475 | 48,5 | 10 |  |
| Mázandarán | Sárí | 23 842 | 3 283 582 | 129,7 | 15 |  |
| Kazvín | Kazvín | 15 667 | 1 273 761 | 77,3 | 5 |  |
| Qom | Qom | 11 526 | 1 292 283 | 99,9 | 1 |  |
| Semnán | Semnán | 97 491 | 702 360 | 6,5 | 4 |  |
| Sístán a Balúčistán | Záhedán | 180 726 | 2 775 014 | 13,9 | 8 |  |
| Teherán | Teherán | 12 984 | 13 267 637 | 647,6 | 13 |  |
| Jazd | Jazd | 73 477 | 1 138 533 | 8,3 | 10 |  |
| Zandžán | Zandžán | 21 773 | 1 057 461 | 46,6 | 7 |  |
| Írán | Teherán | 1 648 195 | 82 011 735 | 46,1 | 342 |  |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Provinces of Iran na anglické Wikipedii a Verwaltungsgliederung des Iran na německé Wikipedii.
- ↑ a b Iran’s Population and Housing Census-2016 [online]. Thajsko: Statistical Centre of Iran (SCI), 2018-01 [cit. 2024-09-06]. Kapitola A Brief look at the Census. Hospodářská a sociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Selected findings of the 2011 national population and housing census [online]. Statistical Center of Iran [cit. 2024-09-06]. Kapitola FEATURES OF THE 2011 NATIONAL POPULATION AND HOUSING CENSUS. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran Provinces. www.statoids.com [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Persia entry in Encyclopædia Britannica. www.1911encyclopedia.org [online]. [cit. 26-04-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-07-2010.
Související články
- Seznam íránských provinčních guvernérů
- Geografie Íránu
- ISO 3166-2:IR
- Severní Írán
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Íránu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Provinces of Iran by population in 2021.
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Provinces of Iran by population density in 2013.
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Iran.
Equirectangular projection. Stretched by 118.0%. Geographic limits of the map:
* N: 40.0° N * S: 24.5° N * W: 43.5° E * E: 64.0° EMade with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
.svg)
Autor: Addicted04, Licence: CC BY-SA 3.0
A map of the hemisphere centred on 95, 40, using an orthographic projection, created using gringer's Perl script with Natural Earth Data (1:50000 resolution, simplified to 0.25px). Asia is highlighted in red.
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Provinces of Iran by contribution to national GDP in 2020(1399SH), based on data from here and this.
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of Iran with province names.
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Provinces of Iran by GDP per capita in 2012, based on data from here.
Autor: Ali Zifan, Licence: CC BY-SA 4.0
Provinces of Iran by area (km2), based on data from here.