Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky

(c) Bemoeial na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0

Podněstří na mapě Evropy (tmavě zelené)

Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky (šrafovaná území jsou pod kontrolou Moldavska)

Mezinárodně neuznaná Podněsterská moldavská republika převzala po svém vzniku v roce 1990 původní sovětské administrativní dělení, které je s určitými úpravami platné do současnosti. Současná podoba vychází z podněsterského zákona № 155-З-III (САЗ 02-29), který byl přijat roku 2002. Republika se dělí na pět rajonů a dvě města republikového podřízení:

Jednotlivé správní celky se skládají z obcí, které se dělí na 3 úrovně:

• městská sídla (rusky городские населённые пункты) - sídla s více než pěti tisíci obyvateli, z nichž většina není zaměstnána v zemědělství
  • Bendery
  • Dněstrovsk
  • Dubossary
  • Grigoriopol
  • Kamenka
  • Slobodzeja
  • Tiraspol
• osady (rusky посёлки) - sídla s méně než pěti tisíci obyvateli, z nichž většina není zaměstnána v zemědělství
  • Glinoje
  • Karmanovo
  • Krasnoje
  • Majak
  • Novotiraspolskij
  • Pěrvomajsk
  • Solněčnyj
• venkovská sídla (rusky сельские населённые пункты) - sídla zemědělského charakteru
  • 143 vesnic
• Dělení se vymyká pět sídel se zvláštním stasutem:
  • železniční stanice (Kamenka, Kolbasna, Novosavickaja, Post 47)
  • církevní sídlo (Kickanský klášter)
    České přepisy názvů obcí vychází z ruštiny, v PMR mají oficiální status i názvy moldavské a ukrajinské.

Poznámka

Z pohledu moldavských orgánů, jakožto i z pohledu mezinárodního práva, je existence Podněsterské moldavské republiky nezákonná a její území tvoří integrální součást Moldavska. Území neuznané republiky tvoří dle moldavských zákonů tzv. Autonomní územně správní jednotku se zvláštním statusem Podněstří, která však de facto neexistuje.

• Viz též Administrativní dělení Moldavska.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky na Wikimedia Commons