Adnan Menderes

Adnan Menderes
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberal Republican Party
Republikánská lidová strana (1930–1945)
Democrat Party (1946–1960)

Narození1899
Aydın
Úmrtí17. září 1961 (ve věku 61–62 let)
İmralı
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníİmralı (1961–1990)
Mausoleum of Adnan Menderes
ChoťBerrin Menderes
DětiYüksel Menderes
Mutlu Menderes
Aydın Menderes
Alma materAnkara University, Law School
Ankarská univerzita
Profesepolitik a diplomat
Náboženstvísunnitský islám
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
rytíř velkokříže Oranžsko-nasavského řádu
PodpisAdnan Menderes, podpis
CommonsAdnan Menderes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adnan Menderes (1899 Koçarlı17. září 1961 İmralı) byl turecký politik, šéf Demokratické strany Turecka a premiér země v letech 1950 až 1960. Byl svržen vojenským převratem a popraven.

Pocházel z rodiny statkáře, sloužil v armádě za řecko-turecké války a poté vystudoval práva na Ankarské univerzitě. Byl funkcionářem vládnoucí Republikánské lidové strany, v letech 1937–1938 zastával post předsedy Tureckého olympijského výboru. V roce 1945 po neshodách s vedením ze strany odešel a spolu s bývalým premiérem Celâlem Bayarem založili pravicově orientovanou Demokratickou stranu. Ta dosáhla v prvních svobodných volbách v turecké historii v květnu 1950 výrazného vítězství, Bayar se stal prezidentem a Menderes předsedou vlády (později zastával i funkce ministra obrany a ministra zahraničí).

Menderes se ve své politice orientoval výrazně proamericky, pod jeho vedením se Turci zúčastnili korejské války a roku 1952 vstoupili do Severoatlantické aliance, v zemi vznikly americké vojenské základny. Výměnou za to dostával Menderes rozsáhlou hospodářskou pomoc, která umožnila modernizaci země a rozvoj infrastruktury. Menderesova hospodářská politika byla výrazně liberální, zaměřená na rozvoj soukromého sektoru.[1] Jeho vláda revidovala některá Atatürkova opatření v náboženských otázkách, byl například zrušen zákaz arabského svolávání k modlitbě (azán).[2]

V létě 1955 se mezi Tureckem a Řeckem vyhrotil spor o budoucí postavení Kypru. Dne 3. září odpálili neznámí pachatelé bombu před tureckým konzulátem v Soluni. Jako odveta následoval v Istanbulu velký pogrom proti místní řecké menšině, při němž byly drancovány domy, obchody i křesťanské chrámy, násilnosti si vyžádaly nejméně třicet mrtvých a stovky zraněných. V důsledku událostí se většina zbývajících Řeků z Turecka odstěhovala. Později byl Menderes obviněn z toho, že prostřednictvím své tajné služby inicioval atentát v Soluni i následné vraždění, aby se ukázal jako energický obránce národních zájmů.[3]

V únoru 1959 nakonec Menderes podepsal Londýnské a curyšské dohody o nezávislosti Kypru. Při cestě do Londýna se jeho letadlo zřítilo, Menderes však na rozdíl od většiny cestujících nehodu přežil. V té době však turecká ekonomika začala stagnovat a premiér musel čelit ostré kritice, na což reagoval rozsáhlými represemi vůči opozici, v březnu 1960 ustavil zvláštní komisi pro trestání politických zločinů. Armáda v tom viděla ohrožení Atatürkova dědictví, spočívajícího v sekularizaci a dělbě moci, a ustavila Výbor národní jednoty vedený generálem Cemalem Gürselem, který 27. května převzal moc ve státě a vyhlásil výjimečný stav. Demokratická strana byla rozpuštěna a její vedení internováno na ostrově Yassıada v Marmarském moři, kde s nimi byl uspořádán velký soudní proces, v němž byli obviněni z korupce, porušování ústavního pořádku a organizování pogromů v září 1955. Menderes a jeho ministři Fatin Rüştü Zorlu a Hasan Polatkan byli odsouzeni k trestu smrti a oběšeni 17. září 1961 ve vězení na ostrově İmralı.

V roce 1990, kdy byl hlavou státu Menderesův obdivovatel Turgut Özal, byl Adnan Menderes rehabilitován a pohřben v mauzoleu v Istanbulu. Byla po něm také pojmenována Menderesova univerzita ve městě Aydın nedaleko jeho rodiště a Menderesovo letiště v İzmiru.

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Emblem of Turkey.svg
Turkey has no official coat of arms, this star and crescent is being used on passports, ID cards, driving licences, embassy signs, seal of the presidential office, seal of the TBMM and the seal of the Ministry of Foreign Affairs.
Adnan Menderes imzası.png
Adnan Menderes'in kullandığı kişisel imzası
Adnan Menderes VI. Yasama Dönemi.jpg
Adnan Menderes'in TBMM Albümü'ndeki fotoğrafı.