Adolf Šlégl
Adolf Šlégl | |
---|---|
![]() Adolf Šlégl | |
Rodné jméno | Adolf Schlegel |
Narození | 26. listopadu 1855 Klatovy ![]() |
Úmrtí | 17. listopadu 1933 (ve věku 77 let) Beroun ![]() |
Příčina úmrtí | zánět močového měchýře a ledvinné pánvičky |
Místo pohřbení | hřbitov Žinkovy |
Povolání | pedagog, dramatik |
Národnost | Češi |
Manžel(ka) | Anna Jiskrová Marie Šléglová-Tučková |
Děti | Bedřich Šlégl Marie Šléglová Adolf Šlégl |
Rodiče | Jiří Schlegl Anna Schleglová-Lenerová |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf Šlégl (26. listopadu 1855 Klatovy[1] – 17. listopadu 1933 Beroun) byl český pedagog, archeolog, dramatik, publicista a osvětový pracovník.[2]
Životopis
Narodil se v rodině krejčího Jiřího Schlegla (1822/1823) a Anny Schleglové-Lehnerové (1824/1825). Měl bratra Františka (1851).
Po studiu na gymnáziu a učitelském ústavu obdržel místo učitele ve Švihově, v Klatovech a poté v Chlumčanech. V roce 1899 se stal řídicím učitelem v Měčíně, v roce 1904 v Žinkovech.[3]
Kromě práce pedagogické se věnoval osvětě, např. ve Spolku divadelních ochotníků nebo byl členem Okresní hasičské jednoty politického okresu Přeštického.[4] Jeho velkou zálibou byla archeologie, ve které dosáhl významných objevů, jak dokládá expozice i depozitář klatovského muzea (př. Koubova skála).
Velmi platných služeb prokázali však správě musejní zvláště pp.: Adolf Šlégl řídicí učitel v Žinkovech, věnováním své pečlivě konzervované a bezprostřední installace schopných nálezů praehistorických z mohyl a sídlišť Dobřanských …Věstník Městského musea v Klatovech 1912
Stal se poradcem majitele panství Colloredo-Mansfelda a později poradcem barona Karla Škody. U jeho rodiny pak působil na jejich zámku Zbiroh[3], kde se 1. 6. 1926 oženil s Marií Tučkovou.[1]
Dílo
Dramatické práce
- Bible: komedie o jednom jednání – Praha: M. Knapp, 1886
- Svědomí[3]
- Za svobodu: historický obraz z dob velkého povstání v 5 dějstvích – Praha: M. Knapp, 1895
- Ondřej Černyšev[5]
- Bludná srdce: vesnické drama o čtyřech dějstvích – Praha: M. Knapp, 1922
- Pomsta: drama na vsi o dvou dějstvích: psáno na základě skutečné události – Praha: M. Knapp, 1922
Jiné[3]
- Noci k jitru [veršovaná práce]
- Víla šumavská [báseň]
- Příspěvky k místopisu kraje Plzeňského
- Zemské stezky v Kraji Plzeňském
- Píseň: [hudebnina] – Alois Ladislav Vymetal; slova Adolf Šlégl: Kutná Hora, Česká hudba
- Politický okres přeštický: vylíčení statistické, kulturní a historické zastupitelských okresů přeštického a nepomuckého slovem i obrazem. I. Část všeobecná – Antonín Marčan a Adolf Šlégl. Přeštice: Cyrill M. Homan, 1905
- Politicky okres přeštický: vylíčení statistické, kulturní a historické zastupitelských okresů přeštického a nepomuckého. II. Část zvláštní – Adolf Šlégl. Přeštice: C. M. Homan a Antonín Ouřada, 1925
- Co mi lebka vyprávěla[6]
- S večera[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Klatovy 23 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 133.
- ↑ a b c d Adolf Šlégl - Oficiální stránky městyse Žinkovy. www.zinkovy.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Šlégl
- Adolf Šlégl v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“