Adolf Arnošt Waldstein-Wartenberg

Adolf Arnošt
hrabě z Waldstein-Wartenbergu
Hlava rodu Waldstein-Wartenberg,
majitel valdštejnských majorátů Mnichovo Hradiště a Duchcov
(svěřenství zrušena v roce 1924)
Ve funkci:
27. června 1913 – 20. června 1930
(Duchcov pouze do 1921)
PředchůdceArnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
NástupceKarel Arnošt Waldstein-Wartenberg
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1917 – 1918
PanovníkKarel I.
Nástupcemonarchie zrušena
Nejvyšší dědičný kráječ Českého království
Ve funkci:
27. června 1913 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceArnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
Nástupcemonarchie zrušena
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
16. října 1913 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nástupcemonarchie zrušena
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1893 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nástupcemonarchie zrušena
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpodplukovník (1918)

Narození27. prosince 1868
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. června 1930 (ve věku 61 let)
Brioni
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníhřbitov v Doksech
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Choť(1895) Sophie z Hoyos-Sprinzensteinu (1874–1922)
RodičeArnošt František z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909)
Děti1. Karel Arnošt (1897–1985)
2. Josef Alfréd (1899–1952)
Příbuznínevlastní bratr: Arnošt Karel Waldstein-Wartenbergu (1849–1913)
děd: Kristián Vincenc z Valdstein-Wartenbergu (1794–1858)
babička: Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861)
vnuk: Ernst Adolf Waldstein-Wartenberg (1925–2019)
setra: Kristiana Alžběta z Waldstein-Wartenbergu, provd. Thun-Hohenstein-Salmová (1859–1935)
švagrová: Františka z Thun-Hohensteinu (1852–1894)
neteř: Josefina z Waldstein-Wartenbergu, provd. z Lambergu (1877–1941)
děd: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888)
babička: Marie Eleonora z Liechtensteinu (1812–1873)
teta: Gabriela z Waldstein-Wartenbergu, provd. Rohanová (1827–1890)
strýc: Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu (1824–1902)
praděd: Arnošt Filip z Waldstein-Wartenbergu (1764–1832)
švagr: Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (1849–1913)
švagr: Reinhard z Neippergu (1856–1919)
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Arnošt hrabě z Waldstein-Wartenbergu, počeštěně z Valdštejna-Vartenberka (celým jménem německy Adolf Ernst Maria Kristian Josef Friedrich Johannes Evangelista Felicitas Graf von Waldstein–Wartenberg; 27. prosince 1868 Praha20. června 1930 Doksy)[1] byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů, politik a majitel velkostatku Mnichovo Hradiště. Jeho synovi Karlu Arnoštovi byl v roce 1945 zkonfiskován majetek v Československu.

Původ a kariéra

Erb Waldsteinů (Valdštejnů)
Hrob vedle Valdštejnské kaple na hřbitově v Doksech

Narodil se jako syn Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a jeho druhé manželky Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu (1833–1909). Matka pocházela z hlubocko-krumlovské (primogeniturní) větve Schwarzenbergů.[2] Jeho nevlastním bratrem z otcova prvního manželství byl Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913).

Do roku 1888 studoval na Malostranském gymnáziu v Praze, v letech 1888–1890 studoval právo na Vídeňské univerzitě.[3]

Ve vojsku zastával hodnost rytmistra husarů v záloze.[1] Za první světové války v roce 1915 byl jmenován majorem, o rok později získal vojenský kříž III. třídy a v roce 1918 byl jmenován podplukovníkem.[4]

Zastával několik čestných úřadů. V roce 1893 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1917 tajným radou. Po smrti bratra se stal nejvyšším dědičným kráječem Českého království a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.[1] V letech 1908–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu.[3] Aktivně byl činný v Ústředním svazu majitelů lesů (Zentralverband der Waldbesitzer), který byl založen ve Vídni v roce 1917.[4]

Za první republiky se přihlásil k německé národnosti.[5] Republikánské zřízení zrušilo fideikomisy a zahájilo pozemkovou reformu. Do konce života usiloval o záchranu majetku. Za tímto účelem spolu s několika dalšími šlechtici (Eugenem Ledeburem, Wilhelmem Medingerem, Alain Rohanem, Franzem Wien-Claudim) spoluzaložil v roce 1919 Svaz německých velkostatkářů v Československu (Verband der deutschen Großgrundbesitzer in der Tschechoslowakei).[6][4] V roce 1922 také založil tajný komitét, který měl získat podporu západních gentlemanů (velkoprůmyslníků) zvučných jmen především z Velké Británie a USA pro boj proti pozemkové reformě.[6][7]

Zemřel na srdeční infarkt 20. června 1930 a byl pohřben na hřbitově v Doksech.[8]

Majetek

Zámek v Doksech

Po bratrovi zdědil v roce 1913 majorátní svěřenství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy, Nový Berštejn, Šťáhlavy, Chocenice a Valdštejnský palác v Praze, které bylo zřízeno jeho dědečkem Kristiánem z Waldstein-Wartenbergu v roce 1858.[4] Zdědil také majorát Duchcov s Litvínovem,[1] které spravoval už za života bratra.

Pozemková reforma nejvíce zasáhla velkostatek Duchcov – Horní Litvínov. Ze čtyř velkostatků zůstaly Valdštejnům tři, a sice Doksy (Bělá, Kuřívody), Mnichovo Hradiště a Šťáhlavy. Z původní celkové výměry 41 571 zůstalo Adolfovi 22 tisíc hektarů.[6] Výnos velkostatku nestačil pokrýt výdaje na údržbu a opravy historicky cenných objektů, proto areál hradu Bezděz prodal Klubu československých turistů nebo barokní špitál v Duchcově prodal Českému stavebnímu družstvu. Pronajal také některé části Valdštejnského paláce, byly v něm kanceláře ministerstva obchodu nebo zákaznický servis firmy Laurin & Klement (Elka).[8]

Do Doks nechal převézt z Duchcova rodinný archiv a v roce 1929 ho rozšířil koupí starého fürstenberského archivu.[8]

Rodina

Ve Vídni se 29. dubna 1895 oženil se Sophií z Hoyos-Sprinzensteinu (14. 9. 1874 Horn – 24. 3. 1922 Doksy), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu a Eleonory Paarové.[1] Zemřela na zástavu srdce ve věku 47 let a byla pohřbena v Doksech.[8] Narodili se jim dva synové:[1]

Vnuk Ernst Adolf (1925–2019) se po Sametové revoluci pokusil o podnikatelský projekt na severu Čech v místech, které si do roku 1991 uzurpovala sovětská armáda.[9] Usiloval také o restituce.[10][11]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 431. 
  2. NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 118–119. Dále jen Po stopách Valdštejnů. 
  3. a b Waldstein-Wartenberg, Adolf Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  4. a b c d UHLÍKOVÁ, Kristina (ed.); JELÍNKOVÁ HOMOLOVÁ, Dita; CÍSAŘOVÁ, Jitka; UHLÍK, Jan. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů. Praha: Artefactum, 2017. 232 s. ISBN 978-80-86890-96-8. S. 163. Dále jen Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů. 
  5. Po stopách Valdštejnů, s. 139
  6. a b c Po stopách Valdštejnů, s. 148
  7. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů, s. 164
  8. a b c d Po stopách Valdštejnů, s. 149
  9. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 296. 
  10. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Ernst Waldstein-Wartenberg se chce soudit o majetek na Mostecku [online]. Český rozhlas, 2004-09-28 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  11. Stát vyhrál spor s potomkem Valdštejnů o pozemky na Malé Straně [online]. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, 2016-10-07 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Horona hr.png
Autor: Tomasz Steifer, Gdansk, Licence: CC BY 2.5
Counts Crown
NIMG 9547-2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Doksy zámek
Hroby Valdštejnů v Doksech (5).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Hroby příslušníků dokské větve rodu Valdštejnů na hřbitově v Doksech