Adolf Arnošt z Waldstein-Wartenbergu

Adolf Arnošt z Waldstein-Wartenbergu
Hlava rodu Waldstein-Wartenberg, majitel valdštejnských majorátů Mnichovo Hradiště a Duchcov (svěřenství zrušena v roce 1924)
Ve funkci: 27. června 1913 – 20. června 1930 (Duchcov pouze do 1921)
Předchůdce	Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
Nástupce	Karl Ernst Waldstein-Wartenberg
C. k. tajný rada
Ve funkci: 1917 – 1918
Panovník	Karel I.
Nástupce	monarchie zrušena
Nejvyšší dědičný kráječ Českého království
Ve funkci: 27. června 1913 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu
Nástupce	monarchie zrušena
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 16. října 1913 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Nástupce	monarchie zrušena
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1908 – 1913
Panovník	František Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci: 1893 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Nástupce	monarchie zrušena
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	podplukovník (1918)
Narození	27. prosince 1868 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. června 1930 (ve věku 61 let) Doksy Československo Československo
Místo pohřbení	Waldsteinská hrobka na hřbitově v Doksech
Titul	hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Choť	(1895) Sophie z Hoyos-Sprinzensteinu (1874–1922)
Rodiče	Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909)
Děti	1. Karel Arnošt (1897–1985) 2. Josef Alfréd (1899–1952)
Příbuzní	nevlastní bratr: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913) děd: Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858) babička: Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861) vnuk: Ernst Adolf Waldstein-Wartenberg (1925–2019) setra: Kristiana Alžběta z Waldstein-Wartenbergu, provd. Thun-Hohenstein-Salmová (1859–1935) švagrová: Františka z Thun-Hohensteinu (1852–1894) neteř: Josefina z Waldstein-Wartenbergu, provd. z Lambergu (1877–1941) děd: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) babička: Marie Eleonora z Liechtensteinu (1812–1873) teta: Gabriela   Waldstein-Wartenbergu, provd. Rohanová (1827–1890) strýc: Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu (1824–1902) praděd: Arnošt Filip z Waldstein-Wartenbergu (1764–1832) švagr: Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (1849–1913) švagr: Reinhard z Neippergu (1856–1919)
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Adolf Arnošt hrabě z Waldstein-Wartenbergu, počeštěně z Valdštejna-Vartenberka (celým jménem německy Adolf Ernst Maria Kristian Josef Friedrich Johannes Evangelista Graf von Waldstein-Wartenberg; 27. prosince 1868 Praha-Malá Strana^[1] – 17. června 1930 Doksy^{[2][pozn. 1]}) byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Waldstein-Wartenbergů, politik a majitel velkostatku Mnichovo Hradiště. Jeho synovi Karlu Arnoštovi byl v roce 1945 zkonfiskován majetek v Československu.

Narodil se ve Valdštejnském paláci v Praze jako syn Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a jeho druhé manželky Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu (1833–1909). Matka pocházela z hlubocko-krumlovské (primogeniturní) větve Schwarzenbergů.^[4] Jeho nevlastním bratrem z otcova prvního manželství byl Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913).

Do roku 1888 studoval na Malostranském gymnáziu v Praze, v letech 1888–1890 studoval právo na Vídeňské univerzitě.^[5]

Ve vojsku zastával hodnost rytmistra husarů v záloze.^[3] Za první světové války v roce 1915 byl jmenován majorem, o rok později získal vojenský kříž III. třídy a v roce 1918 byl jmenován podplukovníkem.^[6]

Zastával několik čestných úřadů. V roce 1893 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1917 tajným radou. Po smrti bratra se stal nejvyšším dědičným kráječem Českého království a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.^[3] V letech 1908–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu.^[5] Aktivně byl činný v Ústředním svazu majitelů lesů (Zentralverband der Waldbesitzer), který byl založen ve Vídni v roce 1917.^[6]

Za první republiky se přihlásil k německé národnosti.^[7] Republikánské zřízení zrušilo fideikomisy a zahájilo pozemkovou reformu. Do konce života usiloval o záchranu majetku. Za tímto účelem spolu s několika dalšími šlechtici (Eugenem Ledeburem, Wilhelmem Medingerem, Alainem Rohanem, Franzem Wien-Claudim) spoluzaložil v roce 1919 Svaz německých velkostatkářů v Československu (Verband der deutschen Großgrundbesitzer in der Tschechoslowakei).^[8][6] V roce 1922 také založil tajný komitét, který měl získat podporu západních gentlemanů (velkoprůmyslníků) zvučných jmen především z Velké Británie a USA pro boj proti pozemkové reformě.^[8][9]

Zemřel na zvýšené svalové napětí (hypertonii) 17. června 1930,^{[2][pozn. 2]} jeho hrob se nachází vedle Waldsteinské kaple na hřbitově v Doksech.^[10]

Po bratrovi zdědil v roce 1913 majorátní svěřenství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy, Nový Berštejn, Šťáhlavy, Chocenice a Valdštejnský palác v Praze, které bylo zřízeno jeho dědečkem Kristiánem z Waldstein-Wartenbergu v roce 1858.^[6] Zdědil také majorát Duchcov s Litvínovem,^[3] které spravoval už za života bratra.

Pozemková reforma nejvíce zasáhla velkostatek Duchcov – Horní Litvínov. Ze čtyř velkostatků zůstaly Valdštejnům tři, a sice Doksy (Bělá, Kuřívody), Mnichovo Hradiště a Šťáhlavy. Z původní celkové výměry 41 571 zůstalo Adolfovi 22 tisíc hektarů.^[8] Výnos velkostatku nestačil pokrýt výdaje na údržbu a opravy historicky cenných objektů, proto areál hradu Bezděz prodal Klubu československých turistů nebo barokní špitál v Duchcově prodal Českému stavebnímu družstvu. Pronajal také některé části Valdštejnského paláce, byly v něm kanceláře ministerstva obchodu nebo zákaznický servis firmy Laurin & Klement (Elka).^[10]

Do Doks nechal převézt z Duchcova rodinný archiv a v roce 1929 ho rozšířil koupí starého fürstenberského archivu.^[10]

Ve Vídni se 29. dubna 1895 oženil se Sophií z Hoyos-Sprinzensteinu (14. 9. 1874 Horn – 24. 3. 1922 Doksy), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu (1830–1903) a Eleonory Paarové (1835–1913).^[3] Zemřela na zástavu srdce ve věku 47 let a byla pohřbena v Doksech.^[10] Narodili se jim dva synové:^[3]

• 1. Karel Arnošt (31. 10. 1897 Vídeň – 4. 8. 1985 Vídeň), dědic, od roku 1935 člen Sudetoněmecké strany, kterému byl československý majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945
  • ⚭ (6. 9. 1920 Heřmanův Městec) Marie Johanna Kinská (23. 2. 1900 Vídeň – 19. 1. 1976 Vídeň)
• 2. Josef Alfréd (2. 11. 1899 Szombathely – 19. 9. 1952 Graz)

Vnuk Ernst Adolf (1925–2019) se po Sametové revoluci pokusil o podnikatelský projekt na severu Čech v místech, která si do roku 1991 uzurpovala sovětská armáda.^[11] Usiloval také o navrácení rodových majetků v restituci.^[12][13]

• NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. 

• Adolf Arnošt Waldstein-Wartenberg na webu rakouského parlamentu
• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách Roskildes Historie (dánsky)