Adolf Born

Adolf Born
Narození12. června 1930
České Velenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. května 2016 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPedagogická fakulta Univerzity Karlovy (1949–1950)
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1950–1953)
Akademie výtvarných umění v Praze (1953–1955)
Povolánífilmový režisér, scenárista, spisovatel, malíř, kreslíř poštovních známek, animátor, scénograf, grafik, ilustrátor a karikaturista
DětiErika Bornová
Oceněnízasloužilý umělec (1988)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2003)
Řád umění a literatury řul
Zlatý střevíček (2015)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Born (12. června 1930 České Velenice22. května 2016 Praha) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Byl znám svými monarchistickými postoji.[1][2]

Život

Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (atel. prof. A. Pelce 1950–53) a na Akademii výtvarných umění (1953–55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Během studií ho ale nejvíce ovlivnil František Tichý. Adolf Born sdílel jeho fascinaci cirkusy a varieté. Tehdejší filmové týdeníky v něm vzbudily náklonnost k exotice a zájem o individuality, jako byl etiopský císař Haile Selassie I. nebo Čankajšek. Literárně Borna nejvíce ovlivnili autoři bajek Krylov, La Fontaine a Ezop, z českých spisovatelů Bohumil Hrabal, Karel Poláček a Jaroslav Hašek.[3]

Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné. Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU – opera V studni Viléma Blodka.

Jeho animace navíc vtipně glosují i děj ve filmové sérii o básnících (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život) a jeho animace nechybí dokonce i v závěrečném dílu Jak básníci čekají na zázrak, který byl uveden do kin měsíc před jeho smrtí.[4]

Hrob Adolfa Borna na Olšanských hřbitovech.

Zemřel 22. května 2016 ve věku 85 let.[5] Poslední rozloučení s umělcem proběhlo ve velké obřadní síni strašnického krematoria 27. května 2016.

Ocenění

Roku 1974 byl na světové výstavě v Montréalu jmenován karikaturistou roku. V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2003 získal Medaile Za zásluhy 1. stupně.[6] V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu.[7] Born je také rytířem francouzského Řádu umění a literatury.

V roce 2015 získal na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.[8]

Výstavy

Odkazy

Reference

  1. JIRKŮ, Irena. Nostalgický monarchista Adolf Born. iDNES.cz [online]. 2003-02-05 [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. 
  2. ŘÍHOVÁ, Klára. Adolf Born: Ženské jsou hnací motor světa. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-01-04 [cit. 2013-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-20. 
  3. Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 42–44
  4. ČTK, LN. Začalo natáčení šestého dílu ‚Básníků‘. Bude poslední, říká režisér Klein. Lidové noviny. 17.9.2015. Dostupné online. 
  5. http://kultura.zpravy.idnes.cz/zemrel-adolf-born-0zm-/vytvarne-umeni.aspx?c=A160522_111017_vytvarne-umeni_aha
  6. Seznam vyznamenaných
  7. přehled cen na stránkách Anifilmu
  8. Zlínskému festivalu přibyli diváci, ale český film na cenu nedosáhl. iDNES.cz [online]. 2015-06-03 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 42–47, ISBN 978-80-257-1881-0
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 72. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 52. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 63. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 119. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Adolf Born.jpg
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Czech painter Adolf Born
Bornův hrob.jpg
Autor: Lukášos Maieros, Licence: CC BY-SA 4.0
hrob na Olšanech
Ordre des Arts et des Lettres Chevalier ribbon.svg
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: l'Ordre des Arts et des Lettres, Chavalier rank
Adolf Born podpis.jpg
Podpis českého výtvarníka Adolfa Borna