Adolf Bradáč

Adolf Bradáč
Narození	15. června 1901 Nové Město na Moravě Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1942 (ve věku 41 let) Koncentrační tábor Mauthausen Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Bydliště	Záhřebská 558/6 Praha-Vinohrady
Národnost	česká
Povolání	krejčí
Nábož. vyznání	Římskokatolická církev
Choť	Marie Ziková
Děti	Jarmila Kubrychtová
Rodiče	Josef a Františka Bradáčovi
Příbuzní	11 sourozenců
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Bradáč (15. června 1901 Nové Město na Moravě – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty.

Adolf Bradáč se narodil 15. června 1901 v Novém Městě na Moravě do početné rodiny Josefa a Františky Bradáčových. V Hostomicích se vyučil krejčím a potkal zde svou budoucí manželku Marii Zikovou. Po svatbě bydleli oba postupně v Třebotově, na Pankráci a v Nuslích, od roku 1939 pak na pražských Vinohradech. Adolf Bradáč zde vedl krejčovství zaměstnávající deset lidí. V roce 1925 se manželům narodila dcera Jarmila.

Do protinacistického odboje vstoupil Adolf Bradáč a jeho žena Marie na žádost Anny Šrámkové, která znala Marii Bradáčovou z práce pro Československý červený kříž. U Bradáčových našel na dva týdny ubytování Adolf Opálka, člen výsadku Out Distance a velitel všech československých parašutistů na území Protektorátu Čechy a Morava. Po jeho odchodu a ukrytí v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě se ve svém krejčovství scházel Adolf Bradáč s Vladimírem Petřkem a Václavem Čiklem k plánování další pomoci. Po zradě dalšího z příslušníků výsadku Out Distance Karla Čurdy začalo gestapo se zatýkáním spolupracovníků parašutistů. Adolf Bradáč si toho povšiml a odeslal 17. června 1942 dceru Jarmilu k prarodičům do Hostomic, což jí možná zachránilo život. K zatčení manželů Bradáčových došlo o pět dní později. Vězněni byli postupně na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 24. října téhož roku v koncentračním táboře Mauthausen zastřelením při fingované zdravotní prohlídce. Ve stejný den zahynuly na stejném místě desítky českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Dcera Jarmila Bradáčová se vrátila do Prahy, kde bydlela u příbuzných v Podolí a pokračovala v učení na kadeřnici a to z počátku bez povšimnutí gestapa. Do zabaveného bytu Bradáčových se ale nastěhovala německá rodina, která zde zjistila její existenci a nahlásila jí úřadům. Jarmila Bradáčová byla zatčena 24. listopadu 1942 a tedy mimo zatýkací vlnu rodinných příslušníků odbojářů. Díky tomu jí pravděpodobně potkal příznivější osud. Odvezena byla do Petschkova paláce a posléze internována na Jenerálce a v táboře ve Svatobořicích. Osvobozena byla 5. května 1945 v Plané nad Lužnicí. Po válce se vyučila kadeřnicí, vdala se a s příjmením Kubrychtová žila v Hostomicích.^[1]

• V roce 2017 byla manželům Bradáčovým v místě jejich bydliště v Záhřebské ulici 6 v Praze odhalena pamětní deska.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Bradáč na Wikimedia Commons
• Vlastislav Janík - Příběh rodiny Bradáčových na stránkách Mauthausen koncentrační tábor
• Manželé Bradáčovi na stránkách Encyklopedie Prahy 2