Adolf Brenner von Felsach
Adolf baron Brenner von Felsach | |
---|---|
Erb rodu Brenner von Felsach | |
Rakouský vyslanec v Hesensku | |
Ve funkci: 1864 – 1866 | |
Předchůdce | František hrabě Lützow |
Nástupce | Ferdinand hrabě Trauttmansdorff |
Rakouský vyslanec v Dánsku | |
Ve funkci: 1860 – 1864 | |
Předchůdce | Alois hrabě Károlyi |
Nástupce | Felix hrabě Wimpffen |
Rakouský vyslanec v Řecku | |
Ve funkci: 1856 – 1860 | |
Předchůdce | Karl von Walter |
Nástupce | Heinrich von Testa |
Narození | 2. února 1814 Bad Vöslau |
Úmrtí | 22. září 1883 (ve věku 69 let) Bad Vöslau |
Titul | svobodný pán |
Rodiče | Ignaz Brenner |
Děti | Joachim von Brenner-Felsach |
Příbuzní | Ernst Brenner von Felsach (bratr) |
Profese | politik |
Ocenění | Leopoldův řád |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf svobodný pán Brenner von Felsach (německy Adolph Maria Ignaz Joseph Freiherr Brenner von Felsach) (2. února 1814 Vídeň – 22. září 1883 Gainfarn) byl rakouský šlechtic a rakouský diplomat. Zastával funkce vyslance v několika evropských zemích (Řecko, Dánsko), po prusko-rakouské válce z diplomacie odešel, angažoval se ve veřejném životě v Dolním Rakousku, kde vlastnil statky, v roce 1879 byl jmenován členem Panské sněmovny.[1][2]
Biografie
Pocházel ze staré šlechtické rodiny nobilitované v 18. století, byl synem diplomata a orientalisty Ignaze Brennera von Felsach (1772–1849),[3] matka Marie Elisabeth (1782–1866) pocházela z rodu Münch-Bellinghausen.[4] Adolf pod otcovým vedením vstoupil v roce 1835 do diplomatických služeb, začínal jako atašé v Římě. Později byl velvyslaneckým tajemníkem v Paříži (1841–1843) a Londýně (1843–1848).[5] V revolučním roce 1848 byl krátce správcem vyslanectví v Mnichově a v letech 1848–1856 zastával funkci ředitele prezidiální kanceláře u spolkového sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem.
V letech 1856–1860 byl rakouským vyslancem v Řecku, poté v Dánsku (1860–1864) a nakonec v Hesensku (1864–1866). Uplatnil se v diplomatických jednáních po prusko-rakouské válce a byl účastníkem uzavření Pražského míru 23. srpna 1866. Poté opustil diplomatické služby a věnoval se správě zdědeného majetku v Dolním Rakousku. Nadále se angažoval ve veřejném životě, v letech 1867–1868 byl poslancem dolnorakouského zemského sněmu[6] a nakonec byl v roce 1879 jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Na svých statcích v Dolním Rakousku se uplatnil mimo jiné v charitě a příležitostně se uplatňoval také jako hudební skladatel.[7]
Tituly a ocenění
Spolu se svým otcem byl v roce 1837 povýšen do stavu svobodných pánů. Jako příslušník šlechtické rodiny byl v roce 1856 jmenován c. k. komořím a v roce 1864 získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během působení v diplomatických službách obdržel několik vyznamenání v Rakousku i v zahraničí.[8]
Rakousko
- rytířský kříž Leopoldova řádu (1860)
Zahraničí
- velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
- komandér Konstantinova řádu sv. Jiří (Království obojí Sicílie)
- Řád červené orlice I. třídy (Prusko)
- rytíř Řádu sv. Michaela (Bavorsko)
- komandér Danebrožského řádu (Dánsko)
- rytíř Řádu zähringenského lva (Bádensko)
Rodinné a majetkové poměry
V roce 1866 zdědil několik velkostatků v Dolním Rakousku, které mu odkázal bezdětný strýc, státní ministr Joachim Eduard hrabě Münch-Bellinghausen (1786–1866).[9] Po něm Adolf Brenner-Felsach zdědil fideikomisní velkostatky Grossau a Merkenstein s rozlohou přes 4.700 hektarů půdy.[10][11] Rodina měla k dispozici zámek Merkenstein, hlavním sídlem se ale stal zámek Gainfarn, kde také Adolf zemřel.[12]
V roce 1858 se ve Vídni oženil s hraběnkou Luisou von Seilern-Aspang (1833-1911). Z manželství se narodilo pět synů.[13] Dědicem rodového majetku byl nejstarší Joachim (1859–1927), který byl c. k. komořím a důstojníkem c. k. armády, především proslul jako cestovatel a fotograf. Nejmladší syn Ernst (1865–1903) se uplatnil ve vědním oboru paleontologie.
Díky manželce získal příbuzenské vazby na rodinu Seilern-Aspang,[14] jeho švagry byli Josef František Seilern-Aspang (1823–1868) a Karel Maxmilián Seilern-Aspang (1825–1905), majitelé velkostatků na Moravě a poslanci moravského zemského sněmu.[15]
Adolfův nejmladší bratr Ernst Brenner von Felsach (1823–1889) působil také v diplomacii, byl dlouhoetým rakousko-uherským generálním konzulem ve Varšavě (1868–1884) a nakonec vyslancem v Portugalsku (1884–1887).[16]
Odkazy
Reference
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 392 dostupné online
- ↑ Personální obsazení diplomatických zastoupení Rakouska a Rakouska-Uherska in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Ignaz Brenner von Felsach in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1863; Gotha, 1863; s. 653 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1845; Vídeň, 1845; s. 196 dostupné online
- ↑ Biographischen Handbuch des niederösterreichischen Landtages 1861–1921; Vídeň, s. 26 dostupné online
- ↑ Adolf Brenner von Felsach na webu Rakouské národní knihovny dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Brenner-Felsacha in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 161 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1859; Gotha, 1859; s. 567 dostupné online
- ↑ Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 37–38 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1874; Gotha, 1874; s. 84–85 dostupné online
- ↑ Badener Bezirks Blatt 25. září 1883 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1886; Gotha, 1886; s. 93 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1911; Gotha, 1911; s. 863–864 dostupné online
- ↑ MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 592–596 ISBN 978-80-7325-272-4
- ↑ DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Vídeň, 2017; s. 214–215 (heslo Ernst Brenner von Felsach) ISBN 978-3-205-20493-0
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Louis14, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastro da cavaliere di gran croce del'Ordine dell'Aquila Rossa del Regno di Prussia (Germania)
Imperial Order of Leopold's ribbon - Austria
Order of Saint Michael of Merit's ribbon - Bavaria - Germany
Gran Alguacil de Justicia de la Orden Constantiniana de San Jorge
Wappen der Brenner (Brenner von Felsach) 1664
Ribbon Order Redeemer 1Class (Greece)
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 4.0
Order of the Lion of Zaeringen ribbon bar. Grand Duchy of Baden.
Order of Danebrog Knight
Autor: Roberto Verzo from Bad Voeslau / Lower Austria, Austria, Licence: CC BY 2.0
Gainfarn bei Bad Vöslau, Niederösterreich (Lower Austria)