Adolf Doležal

Adolf Doležal
Narození	18. února 1898 Kukleny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. září 1978 (ve věku 80 let) Hradec Králové Československo Československo
Povolání	malíř, grafik a ilustrátor
Podpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Adolf Doležal, křtěný Adolf Jan Emil (18. února 1898 Kukleny^[1] (Hradec Králové) – 25. září 1978 Hradec Králové) byl český akademický malíř, grafik a ilustrátor.

Adolf Doležal se narodil v Kuklenách, dnešní části Hradce Králové v rodině poštovního úředníka Adolfa Doležala a jeho ženy Leopoldiny rodem Sejvlové z Farářství.^[1]. V Hradci Králové studoval reálné gymnázium, kde získal první malířské školení na hodinách Antonína Hudce.^[2] V roce 1914 navštěvoval Schlosser-Petersovu školu. V letech 1915–22 studoval na pražské Akademii výtvarných umění, nejprve rok u Josefa Loukoty, poté dva roky u Vlaho Bukovace, další dva roky u Maxmiliána Pirnera a poslední dva roky u Karla Krattnera.^[3] V roce 1925 obdržel stipendium města Hradce Králové a odjel na šestiměsíční studijní pobyt do Francie. Zúčastnil se výstavy dekorativního umění v Paříži a pobýval též v Normandii v Le Havru, Remeši a Verdunu. Ještě v roce 1925 zvládl uspořádat v hradeckém muzeu svou první soubornou výstavu. V roce 1926 pokračoval ve svých studijních cestách na Šumavě (Buk pod Boubínem) či během kratšího letního pobytu v Krkonoších. Trvale ovšem pracoval v Hradci Králové.^[4] V roce 1943 zajížděl na studijní cesty do Posázaví a na Českomoravskou vrchovinu.^[2]

Tematicky bylo jeho dílo široce rozkročené, nicméně v něm převažovaly krajinomalby východních Čech a hlavně pohledy na stará zákoutí Hradce Králové a jeho bezprostředního okolí, většinově dnešních součástí města (Kukleny, Malšovice, Plačice, Kluky, Nový Hradec Králové, Zámeček, Třebeš, Libčany).^[2] Nejprve byl zastáncem realismu. Maloval v duchu pozdní nápodoby impresionismu.^[4] Jeho krajinné obrazy jsou zabydleny lidmi, často oráči, mlatci apod., věnoval se např. vyobrazení žní.^[5] Kromě krajiny maloval také zátiší, zejména květinová, a portréty.

Prosadil se nejen v malířství, ale i dalšími výtvarnými technikami (dřevoryt, linoryt, litografie) jako grafik. Byl autorem plakátů, příležitostných grafik a ilustrací v knihách a časopisech. Nejvíce pracoval pro pražské nakladatelství Antonína Krále.^[4] Na paměť požáru společné cihelny ve Svobodných Dvorech v roce 1925 vytvořil dřevoryt nazvaný Požár cihelny ve Dvorech Svobodných. Během první republiky pořídil pro Jednotu divadelních ochotníků Tyl v Kuklenách dekorace divadelní scény.

• 1925 (15. listopadu až 6. prosince^[6]), Městské muzeum, Hradec Králové – 121 obrazů a 33 kreseb^[7], díla z období tří let po ukončení studií včetně studijní cesty po Francii^[2]
• 1943 (5. až 24. prosince^[6]), Městské muzeum, Hradec Králové – 150 děl^[7], obrazy a kresby z let 1939–43, katalog k výstavě od Františka Tichého^[2]
• 1946, knihkupectví Svoboda, Hradec Králové

• 1926, Zimní krajina, Městské průmyslové muzeum Hradec Králové^[6]
• 1936, Souborná výstava prací členů SVU v Hradci Králové, Městské průmyslové muzeum Hradec Králové^[6]
• 1940–1941, Národ svým výtvarným umělcům, Praha
• 1945/46, Skupina výtvarníků Hradec Králové, Městské muzeum Hradec Králové^[6]
• 1954, Česká krajina 19.–20. století (ze sbírek krajské galerie), Hradec Králové

• Dělník, 1918 (Národní galerie Praha)
• Královéhradecký motiv, 1924 (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

• Josef Jahoda: Duše domu, 1924
• Otokar Pospíšil: Tulák: Životopis dítěte, 1925
• Karel Stloukal: Eliška Rejčka: hradecká královna, 1942^[4]

• Jeho žena byla také malířkou.^[2]
• V Hradci Králové bydlel na adrese Komenského 241.^[8]
• V Hradci Králové – Malšovicích se nachází ulice Adolfa Doležala.^[9]
• Podobiznu Adolfa Doležala vytvořil v roce 1925 Franta Líbal.^[3]
• Na jaře roku 1923 proběhla v městském muzeu v Hradci Králové výstava Stavební živnosti a průmysl. Vystavený Doležalův obraz s pohledem na výstaviště a muzeum byl věnován Františku Ulrichovi, který jej věnoval muzeu.^[6]
• V roce 1925 vytvořil pro královéhradecký sokol slavnostní prapor.^[10]
• Za obraz Mlácení v Plačicích dostal dostal od rady Krajského národního výboru čestné uznání za záslužnou práci^[5]

• 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
• 1955 Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha
• 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Doležal na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Doležal
• Databáze Národní knihovny ČR, Doležal, Adolf, 1898-1978
• Adolf Doležal v informačním systému abART