Adolf Liebscher ml.
Adolf Liebscher ml. | |
---|---|
Narození | 3. května 1887 Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. září 1965 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | architekt, urbanista, malíř a učitel |
Rodiče | Adolf Liebscher otec |
Příbuzní |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf Liebscher ml. (3. května 1887 Královské Vinohrady[1] – 27. září 1965 Praha), byl český architekt, urbanista, pedagog a malíř.
Život
Narodil se na Královských Vinohradech jako druhorozený potomek malíře Adolfa Liebschera a jeho ženy Emy Procházkové. Měl starší sestru Boženu a oba sourozenci od dětství zručně malovali. Adolf absolvoval obecnou školu, dál studoval na České reálce v Ječné ulici v Praze a následně pokračoval v letech 1905–1911 ve studiu na pražské České vysoké škole technické, obor pozemního stavitelství. Během studií absolvoval v roce 1907 studijní cestu do Itálie, dále v roce 1910 cestu Německem, Belgií a Holandskem a následně v roce 1911 studoval 6 týdnů v Paříži. Ještě během studií na české technice pomáhal v letech 1909–1911 svému otci s výzdobou chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích.
Po absolutoriu na ČVUT získal v letech 1911–1912 své první zaměstnání jako projektant u architekta Matěje Blechy v Karlíně a v dubnu 1912 nastoupil ke staviteli Karlu Novákovi na Mělník, kde zůstal do konce roku 1913. Mezitím se v listopadu roku 1911 oženil[2] s Filipinou Kozderovou[3], dcerou pražského lékárníka. Následné vykonal další roční studijní cestu po Itálii a od ledna 1914 zde strávil dalších 6 měsíců a napsal teoretickou práci „O vývoji italského náměstí“. V roce 1915 byl jmenován asistentem na fakultě pozemního stavitelství a tuto funkci zastával do roku 1917, kdy nastoupil vojenskou službu jako domobranecký poručík, inženýr. Z armády byl propuštěn koncem téhož roku a v letech 1918–1921 přednášel coby suplent kreslení na České vysoké škole technické v Praze. Na téže škole v létě roku 1921 byl po rigorosní zkoušce promován na doktora technických věd.
V roce 1921 odešel do Brna a záhy byl jmenován řádným profesorem architektury na České vysoké škole technické v Brně a v letech 1928–1929 byl děkanem na fakultě Architektury a pozemního stavitelství. V době své pedagogické činnosti v letech 1923–1928 vykonal velké množství studijních cest a exkurzí se studenty do zahraničí, například do Itálie a Francie, na Sicílii, do Libye a mnoha dalších evropských zemí. V dubnu roku 1929 se rozvedl[2] se svojí ženou Filipínou, podnikl studijní cestu do Řecka a Egypta, rok nato do Francie a v roce 1930 uspořádal pro studenty exkurzi do Berlína a dál pak pokračoval již sám a navštívil Německo, Belgii a Anglii. Mezitím se podruhé oženil s herečkou Jarmilou rozenou Štechovou[4]. V roce 1935 se v Itálii zúčastnil Mezinárodního kongresu v Římě a v roce 1936 cestoval Bulharskem a Rumunskem do Istanbulu. V roce 1937 uskutečnil další exkurzi se studenty do Paříže na Mezinárodní výstavu techniky a umění a rovněž se zúčastnil i I. Mezinárodního kongresu pro urbanismus v témže městě. V roce 1945 byl obviněn z kolaborantství s Němci a následně byl roku 1949 přeložen na trvalý odpočinek. Zemřel v Praze v roce 1965 a pohřben byl na Vyšehradském hřbitově[5] v Praze. Teprve v roce 1969 byl posmrtně rehabilitován rehabilitační komisí Stavební fakulty VUT v Brně.
V době své pedagogické činnosti mezi roky 1923–1948 vychoval několik meziválečných generací českých architektů, k nimž patřil například i významný architekt Josef Kranz. Adolf Liebscher ml. byl autorem magisterských plánů pro cca 15 československých měst, projektoval 85 bytových domů, 78 veřejných a 15 průmyslových staveb.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Liebschera farnosti při kostele sv. Lidmily na Vinohradech v Praze
- ↑ a b Matriční záznam o sňatku Adolfa Liebschera s Filipínou Kozderovou farnosti při kostele sv. Františka na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Filipiny Kozderové farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ Internetová encyklopedie dějin Brna, Jarmila Liebscherová
- ↑ hrob architekta Adolfa Liebschera ml. na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29.
Literatura
- 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
- 1977 – Žili a pracovali v Brně
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž)
- 2001 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (VII. L – Mal)
- 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Liebscher ml.
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Liebscher, Adolf (*1887) s rodinou
- Sdružení Liebscher, Adolf Liebscher mladší
- Internetová encyklopedie dějin Brna, prof. Dr. Ing. arch. Adolf Liebscher
- arch pavouk, LIEBSCHER Adolf Archivováno 4. 4. 2019 na Wayback Machine.
- ART+, Liebscher Adolf ml. (1887 - 1965)
- Moravská zemská knihovna, Architekt a urbanista Adolf Liebscher mladší
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“