Adolf Liebscher ml.

Adolf Liebscher ml.
Адольф Лібшер.jpg
Narození3. května 1887
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1965 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, urbanista, malíř a učitel
RodičeAdolf Liebscher otec
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Liebscher ml. (3. května 1887 Královské Vinohrady[1]27. září 1965 Praha), byl český architekt, urbanista, pedagog a malíř.

Život

Narodil se na Královských Vinohradech jako druhorozený potomek malíře Adolfa Liebschera a jeho ženy Emy Procházkové. Měl starší sestru Boženu a oba sourozenci od dětství zručně malovali. Adolf absolvoval obecnou školu, dál studoval na České reálce v Ječné ulici v Praze a následně pokračoval v letech 1905–1911 ve studiu na pražské České vysoké škole technické, obor pozemního stavitelství. Během studií absolvoval v roce 1907 studijní cestu do Itálie, dále v roce 1910 cestu Německem, Belgií a Holandskem a následně v roce 1911 studoval 6 týdnů v Paříži. Ještě během studií na české technice pomáhal v letech 1909–1911 svému otci s výzdobou chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích.

Po absolutoriu na ČVUT získal v letech 1911–1912 své první zaměstnání jako projektant u architekta Matěje Blechy v Karlíně a v dubnu 1912 nastoupil ke staviteli Karlu Novákovi na Mělník, kde zůstal do konce roku 1913. Mezitím se v listopadu roku 1911 oženil[2] s Filipinou Kozderovou[3], dcerou pražského lékárníka. Následné vykonal další roční studijní cestu po Itálii a od ledna 1914 zde strávil dalších 6 měsíců a napsal teoretickou práci „O vývoji italského náměstí“. V roce 1915 byl jmenován asistentem na fakultě pozemního stavitelství a tuto funkci zastával do roku 1917, kdy nastoupil vojenskou službu jako domobranecký poručík, inženýr. Z armády byl propuštěn koncem téhož roku a v letech 1918–1921 přednášel coby suplent kreslení na České vysoké škole technické v Praze. Na téže škole v létě roku 1921 byl po rigorosní zkoušce promován na doktora technických věd.

V roce 1921 odešel do Brna a záhy byl jmenován řádným profesorem architektury na České vysoké škole technické v Brně a v letech 1928–1929 byl děkanem na fakultě Architektury a pozemního stavitelství. V době své pedagogické činnosti v letech 1923–1928 vykonal velké množství studijních cest a exkurzí se studenty do zahraničí, například do Itálie a Francie, na Sicílii, do Libye a mnoha dalších evropských zemí. V dubnu roku 1929 se rozvedl[2] se svojí ženou Filipínou, podnikl studijní cestu do Řecka a Egypta, rok nato do Francie a v roce 1930 uspořádal pro studenty exkurzi do Berlína a dál pak pokračoval již sám a navštívil Německo, Belgii a Anglii. Mezitím se podruhé oženil s herečkou Jarmilou rozenou Štechovou[4]. V roce 1935 se v Itálii zúčastnil Mezinárodního kongresu v Římě a v roce 1936 cestoval Bulharskem a Rumunskem až do Istanbulu. V roce 1937 uskutečnil další exkurzi se studenty do Paříže na Mezinárodní výstavu techniky a umění a rovněž se zúčastnil i I. Mezinárodního kongresu pro urbanismus v témže městě. V roce 1945 byl obviněn z kolaborantství s Němci a následně byl roku 1949 přeložen na trvalý odpočinek. Zemřel v Praze v roce 1965 a pohřben byl na Vyšehradském hřbitově[5] v Praze. Teprve v roce 1969 byl posmrtně rehabilitován rehabilitační komisí Stavební fakulty VUT v Brně.

V době své pedagogické činnosti mezi roky 1923–1948 vychoval několik meziválečných generací českých architektů, k nimž patřil například i významný architekt Josef Kranz. Adolf Liebscher ml. byl autorem magisterských plánů pro cca 15 československých měst, projektoval 85 bytových domů, 78 veřejných a 15 průmyslových staveb.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Liebschera farnosti při kostele sv. Lidmily na Vinohradech v Praze
  2. a b Matriční záznam o sňatku Adolfa Liebschera s Filipínou Kozderovou farnosti při kostele sv. Františka na Starém Městě pražském
  3. Matriční záznam o narození a křtu Filipiny Kozderové farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  4. Internetová encyklopedie dějin Brna, Jarmila Liebscherová
  5. hrob architekta Adolfa Liebschera ml. na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. 

Literatura

  • 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
  • 1977 – Žili a pracovali v Brně
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž)
  • 2001 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (VII. L – Mal)
  • 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Адольф Лібшер.jpg
Autor: Андрій Хархаліс, Licence: CC BY-SA 4.0
Фотопортрет Адольфа Лібшера