Adolf Piskáček
| Adolf Piskáček | |
|---|---|
.jpg) Adolf Piskáček | |
| Základní informace | |
| Jinak zvaný | „Jan Hořec“ |
| Narození | 8. listopadu 1873 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. června 1919 (ve věku 45 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Žánry | opereta, klasická hudba a opera |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, spisovatel, dirigent a sbormistr |
| Příbuzní | Rudolf Piskáček (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Piskáček, pseudonym Jan Hořec (8. listopadu 1873 Praha[1] – 7. června 1919 tamtéž[2]) byl český hudební skladatel, sbormistr, hudební pedagog a spisovatel.
Život
Otec byl varhaníkem a jeho bratr Rudolf Piskáček se stal známým operetním skladatelem. Základní hudební vzdělání získal v rodině a poté studoval na Pražské konzervatoři hru na varhany a skladbu. Absolvoval v roce 1888. Byl dirigentem Akademického orchestru a sbormistrem pěveckého sdružení Lyra. Vyučoval hudbu na středních školách a po Karlu Kovařovicovi se stal ředitelem Pivodova hudebního ústavu. V letech 1903–1911 byl sbormistrem pražského Hlaholu. Pod jeho vedením Hlahol uváděl největší díla světového oratorního repertoáru.
Hudebními referáty přispíval do denních listů i odborných časopisů. Vydal polobeletristické kapitoly o české hudbě Světla na horách a román Smířené bolesti. Pro své literární práce používal pseudonym Jan Hořec.
Napsal též rozbor Smetanovy Mé vlasti, vydaný roku 1934 v Urbánkově nakladatelství.
V závěru života se od něho pražská vlastenecká společnost distancovala, když se zúčastnil soutěže, kterou vypsala Česká akademie věd a umění na prorakouskou vlasteneckou píseň.
Dílo
Opery
- Divá Bára (podle Boženy Němcové, 1899)
- Ughlu (1903)
- Král a sedlák (podle Lope de Vegy)
- Oběť
Balet
- Čarovný květ
Kantáty
- Král Svedger
- Krásná Marja
- Sv. Vojtěch (slova Jaroslav Vrchlický)
Orchestrální skladby
- Oldřich a Božena (symfonická báseň)
- Švanda dudák (symfonická báseň)
Komorní hudba
- Smyčcový kvartet C-dur
- Smyčcový kvartet b-moll
- Klavírní kvintet A-dur
Složil řadu písní, úprav lidových písní a sborů. Harmonizoval například moravské lidové písně ze sbírky Leoše Janáčka. Jeho sbory, zejména na texty Petra Bezruče bývaly často na repertoáru amatérských sborových těles. Komponoval rovněž duchovní hudbu a klavírní skladby. Vypracoval také řadu klavírních výtahů a úprav.
Odkazy
Literatura
- BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 208, 218
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Aloise na Vinohradech v Praze
Externí odkazy
Autor Adolf Piskáček ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Piskáček
- Společnost pro obnovu duchovních hodnot Archivováno 27. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Vojtěcha Piskáčka *1847
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Piskáček Adolf *1873
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Adolf Piskáček (1873-1919), český hudební skladatel, sbormistr, hudební pedagog a spisovatel