Adolf Schneeberger
| Adolf Schneeberger | |
|---|---|
| Narození | 14. června 1897 Choceň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. prosince 1977 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | fotograf |
| Rodiče | Adolf Schneeberger otec Milada Brandeisová matka |
| Příbuzní | Emil Schneeberger bratr |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adolf Schneeberger, křtěný Adolf Karel Jan (14. června 1897 Choceň[1] – 15. prosince 1977 Praha) byl český fotograf.
Život a dílo
Byl synem Adolfa Schneebergera (1854–?) a Milady Brandeisové (1869–1903), bratrem účastníka odboje Emila Schneebergera (1900–1942) a bratrancem diplomata Ferdinanda Veverky (1887–1981).
Adolf Schneeberger začal fotografovat ve svých deseti letech. Po maturitě v roce 1914 studoval strojnictví na Technice v Praze, kde se také zapsal na přednášky fotografie. Následující rok nastoupil vojenskou službu a v letech 1916–1918 prošel ruskou, rumunskou a italskou frontu, kde také amatérsky fotografoval.[2]
Po návratu z války pokračoval ve studiu na ČVUT. Aktivně se podílel na klubové činnosti fotoamatérů. V roce 1920 se dostal do vedení Českého klubu fotografů amatérů, avšak kvůli generačním názorovým rozporům klub opustil a založil Fotoklub Praha, kam odešli další, tehdy amatérští fotografové, např. Josef Sudek a J. E. Purkyně ml. V roce 1924 spolu s Josefem Sudkem a Jaromírem Funkem založil Českou fotografickou společnost, která si kladla za cíl používat čistě fotografické procesy a vymanit se z vlivu grafiky.[2][3]
V roce 1927 Josef Sudek a Adolf Schneeberger založili profesionální fotografický ateliér. Protože Schneeberger nemohl obdržet živnostenské oprávnění, neboť neměl požadované fotografické vzdělání, stal se formálně učedníkem Josefa Sudka. Ateliér se časem stal součástí nakladatelství Melantrich jako oddělení pro užitou fotografii. Sudek Melantrich opustil, ale Schneeberger zde našel uplatnění při vytváření obrázkových časopisů. V roce 1931 se ještě krátce vrátil k amatérskému fotografickému hnutí jako jednatel Českého klubu fotografů amatérů.[3] Po dvou letech Schneeberger z klubu vystoupil a dále se již aktivně fotografování nevěnoval.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1896–1912 v Chocni , sign. 6487, ukn. 3386, str.33. Dostupné online
- ↑ a b c SCHNEEBERGER, Adolf. Můj fotografický svět. PhotoRevue.com [online]. Slezská univerzita, 2003-02-11 [cit. 2010-3-6]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. ISSN 1214-2913.
- ↑ a b MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. Praha: Mladá fronta, 1989. ISBN 80-204-0015-X. S. 52–53.
Literatura
- DUFEK, Antonín. Adolf Schneeberger. Praha: Odeon, 1983.
- MRÁZKOVÁ, Daniela; REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. Praha: Mladá fronta, 1989. ISBN 80-204-0015-X.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Schneeberger na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Schneeberger
- Můj fotografický svět
- Adolf Schneeberger v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“