Adolf Sigmund

Doc. MUDr. Adolf Sigmund
doc. MUDr. Adolf Sigmund
doc. MUDr. Adolf Sigmund
Narození10. dubna 1892
Majdalena, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. července 1934 (ve věku 42 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíonemocnění plic
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Sigmund (10. dubna 1892 Majdalena[1] — 12. července 1934 Praha[2]) byl český lékař-radiolog, průkopník využívání rentgenu při diagnostice, následovník profesora Rudolfa Jedličky. Roku 1926 se habilitoval na docenta rentgenologie na Univerzitě Karlově. Byl uznávaným pedagogem a autorem řady odborných prací, zejména v oboru radiodiagnostiky onemocnění trávicího traktu.

Život

Narodil se 10. dubna 1892 v obci Majdalena u Třeboně[3] jako syn sedláka, majitele usedlosti.[1] Po absolvování třeboňského gymnázia studoval od roku 1911 medicínu na pražské lékařské fakultě.[4] Roku 1914 byl povolán do armády jako poručík (Leutnant) zdravotní služby.[4] Na ruské frontě byl raněn do kolena a v důsledku zánětu mu byla ve Vídni amputována noha. Obtížná pohyblivost, se kterou se po zbytek života potýkal, nejspíš vedla k tomu, že si jako lékař vybral obor, kde se nevyžadovala rychlá chůze.[3]

Vrátil se do Prahy, kde dokončil studium (promován byl 3. července 1917)[5] a nastoupil do zaměstnání jako sekundář v nemocnici sv. Alžběty.[3] Během války pracoval ještě jako chirurg v posádkové nemocnici ve Vídni, získal ale také první radiologické zkušenosti ve vídeňském institutu pro rentgenologii u prof. Guida Holzknechta a v Reinerově nemocnici u Martina Haudeka.[4]

Roku 1918 se stal vedoucím rentgenologického oddělení v posádkové nemocnici v Praze,[4] kde vynikl přesnými diagnózami.[3] Zásluhou profesora Kukuly byl od 1. května 1921 přijat jako asistent na 1. chirurgickou kliniku Všeobecné nemocnice.[6] Vedle běžných úkolů tam také dále studoval a psal první vědecké práce. V letech 1922, 1923 a 1924 se účastnil studijních pobytů v Německu, v roce 1924 také v Paříži.[3]

Roku 1926 se habilitoval z rentgenologie a jako docent pak tento obor přednášel na lékařské fakultě UK. Účastnil se mezinárodních konferencí, byl členem výboru Československé společnosti pro röntgenologii a radiologii.[3] Roku 1927 si otevřel soukromou praxi.[4]

V květnu 1934 přestal ordinovat[7] a 12. července téhož roku zemřel[8] po dlouhé nemoci, na infekci plic a pohrudnice.[9] K předčasnému úmrtí přispělo, že jeho organismus byl oslaben dlouhodobým vystavením rentgenovému záření.[9] Pohřben byl 16. července ve strašnickém krematoriu za účasti řady významných lékařů.[10] Jmenování mimořádným profesorem, na kterého byl navržen, se již nedožil.[3]

Význam a ocenění

Byl pokračovatelem profesora Rudolfa Jedličky.[3] Prokázal badatelské, učitelské a organizační schopnosti. Po Jedličkově smrti se stal autoritou v otázkách rentgenové diagnostiky a techniky.[10] Zasloužil se o propagaci rentgenu jako diagnostického prostředku a o zvýšení důvěry v něj.[8] Přednáškami a publikacemi přibližoval tento prostředek praktickým i odborným lékařům.[3] Jeho diagnózy byly přesné a spolehlivé.[3] Měl smysl pro estetiku, výstižně se vyjadřoval, přednášky měl vždy poutavé a pečlivě připravené.[6]

Roku 1931 mu jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević udělil Řád svatého Sávy IV. třídy.[11][12] (Ocenění dostala spolu s ním řada dalších českých lékařů, kteří se o rok dříve účastnili Všeslovanského lékařského kongresu.)[11]

Dílo

Vědecká činnost doc. Sigmunda se zaměřila především na rentgenovou diagnostiku chorob žaludku a střev. Věnoval se také onemocněním žlučníku. Většina jeho prací vyšla v odborných časopisech.[3] Knižně publikoval:[13]

  • O elongacích duodena : příspěvek k otázce tzv. gastroptosy (1923)
  • O diagnostickém významu Stierlinova zjevu (1924)
  • Dva vzácné případy divertiklů traktu zažívacího (1925), viz Divertikulitida

Příbuzenstvo

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOA Třeboň, Matrika narozených Majdalena, kniha 1, s. 216. Dostupné online.
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z18, s. 52
  3. ↑ a b c d e f g h i j k ŠVÁB, Václav. Za † doc. Dr. Adolfem Sigmundem. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820–822. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  4. ↑ a b c d e BRABENCOVÁ, Jana. Sigmund, Adolf (1892-1934). In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2004. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Svazek 12. S. 254.
  5. ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV., strana 1529. Dostupné online.
  6. ↑ a b JIRÁSEK, Arnold. Adolf Sigmund na I. chirurgické klinice. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  7. ↑ Z kruhů lékařských. Národní listy. 1934-05-13, roč. 74, čís. 131, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  8. ↑ a b ŠVÁB, Václav. Za doc. dr. Adolfem Sigmundem. Národní listy. 1934-07-14, roč. 74, čís. 191, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  9. ↑ a b Zprávy. Docent Dr. Adolf Sigmund. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 824. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  10. ↑ a b Proslovy při pohřbu. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 824. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  11. ↑ a b Jihoslovanská vyznamenání československých lékařů. Národní listy. 1931-03-01, roč. 71, čís. 60, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  12. ↑ Roentgenolog docent dr. Sigmund zemřel. Národní politika. 1934-07-13, roč. 52, čís. 190, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  13. ↑ Podle Souborného katalogu ČR, viz seznam prací v NK ČR.
  14. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných AP O8, s. 230. Dostupné online.
  15. ↑ SOA Třeboň, Matrika narozených Majdalena, kniha 1, s. 204. Dostupné online.
  16. ↑ Prof. dr. Jan Sigmund zemřel. Národní listy. 1940-12-12, roč. 80, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Adolf Sigmund 1934.jpg
Portrait of Adolf Sigmund (1892-1934), Czech radiologist.