Adolf Veselý (novinář)

Adolf Veselý
Narození4. ledna 1886
Lipůvka Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1961 (ve věku 75 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníúředník, spisovatel, redaktor
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Veselý (4. ledna 1886 Lipůvka[1]7. května 1961 Praha) byl moravský úředník, redaktor, spisovatel, básník a překladatel.

Život

Narodil se v rodině Václava Veselého hostinského v Lipůvce a Marie rozené Mocové. Měl sestru Františku (1887–1887). Se ženou Zinou se oženil r. 1919, měli dceru Jiřinu.

Vystudoval reálku a Vysoké učení technické (obor stavební inženýrství) v Brně, kde se stal redaktorem Moravské orlice a Lidových novin.[2] V letech 1912–1929 byl členem Moravského kola spisovatelů, jednatelem v letech 1921–1927. Z Brna odešel do Prahy, kde pracoval jako redaktor Ottova nakladatelství, Národních listů, Slovanského Jadranu a také jako úředník tiskové služby prezidia ministerské rady.[2]

Byl žurnalista, lyrický i epický básník, beletrista, překladatel, literární a výtvarný kritik. Používal pseudonym Oskar Révin a Petr Horner. V Praze XI bydlel na adrese Blodkova 1.[3]

Dílo

Verše

  • Epitaxy na některé mladé muže a paní řečkovickéŘečkovice: Sokol, 1906
  • Řeč zeměBrno: vlastním nákladem; Praha: Hejda a Tuček, 1910
  • Kniha interieurů: bibliofilieMoravská Ostrava: Adolf Perout, 1912
  • Kniha lásky: kruh čtyř básní epických – Moravská Ostrava: A. Perout, 1913
  • Lyrický rok 1913 [... Adolf Veselý: Večer v podletí ...] – uspořádal Fr. S. Procházka. Praha: František Topič, 1913[4]
  • Letec: kniha básní z roku 1914–1916 – vyzdobil L. Hladovec. Praha: František Švejda, 1917
  • Život v zákopech: básně z r. 1914–1916 – Praha: F. Švejda, 1917
  • Česká lyra [... Adolf Veselý: Žlutý pokoj. Slavnost lánů ...] – uspořádal Fr. S. Procházka. Praha: Unie, 1918[5]
  • Národní hrdina generál Dr. M. R. Štefánik [... Adolf Veselý: Slovenská země přijímajíc tělo Štefánikovo ...] – vybral Karel Josef Zákoucký. České Budějovice: Josef Svátek, 1919[6]
  • On a ona, milenci: lyrika z válečných let – knihu vyzdobil Eduard Milén. Brno: Barvič a Novotný, 1921
  • Valentina Čejky ráj i peklo: poválečný román člověka, veršem napsaný – Brno: Moravský legionář, 1921
  • Dům naděje: verše předříjnové a další – Brno: MKS, 1924
  • Čtverozvuk: František Taufer, Bedřich Beneš-Buchlovan, Vojtěch Martínek, Adolf Veselý – Brno: MKS, 1926
  • Člověk na zemi: výbor z poesie – Praha: Jan Otto, 1927
  • Strážce majáku: báseň – Praha: Kvasnička a Hampl, 1931
  • Volání moře: výpravná báseň – Česká Třebová: František Lukavský, 1932
  • Nemocný jde do léta – Praha: Leopold Mazáč, 1935
  • Lyrické okouzlení: dva cykly básní – Praha: Václav Petr, 1939
  • Vítr od moře: epos o vzestupu rodiny a národa o třech knihách [Strážce majáku. Volání moře. Slunečný jas.][7] – Kresba Ludmily Rambouské. Praha: L. Mazáč, 1940
  • Balkon na obloze: román ve verších – Praha: V. E. Coufal, 1941
  • Rozzáření zraků: výbor z lyriky z let 1910–1940 – průvodní stať napsal Bedřich Slavík; kresbami vyzdobil Jan Konůpek. Praha: Josef Lukasík, 1942
  • Vysoké komíny: výpravná báseň o tvořivosti českého dělníka – výzdoba Miroslava Netíka. Brno: Karel Smolka, 1944
  • Zvony osudu: výpravná báseň o českém venkovu z doby německé okupace: závěrečná část triptychu Muži proti osudu. Praha: Máj, 1945

Próza

  • Děti a moře: knížka dojmů z prázdnin – obrázky kreslil František Hlavica. Moravská Ostrava: A. Perout. 1923
  • Nejkrásnější Brňanka a jiná pozorování ze zápisníku novinářova – ilustroval Eduard Milén. Letovice: Humana, 1926
  • Okno do nebe: kniha radostného mládí – Praha: Jan Otto, 1926
  • Eros ve válečné přilbici – 1931
  • Zvěrokruh lásky – 1931
  • Karlík letí na Mars – obrázky kreslil Karel Tomy Neumann. Praha: Josef Hokr, 1932
  • Slunce nad Jugoslavií – 1936
  • Živá řeka: bozi, lidé, zvířena i květena okolo Kazína na Berounce – Praha: Karel Voleský, 1939
  • Pravěká osada: románová kronika únětického lidu z pravěku Čech – Praha: Miroslav Stejskal, 1941
  • Dobrodružný kruh – Praha: M. Stejskal, 1942
  • Letíme s oblaky: kniha radostného mládí – obálka a kresby Zdeněk Burian. Praha: Karel Voleský, 1943
  • Země vřelé náručí: románová vidina a viděná skutečnost ze srdce Čech [Živá řeka. Pravěká osada] – kresbami vyzdobil Čeněk Duba. Moravská Ostrava: Josef Lukasík, 1943
  • Doba spěla ke zkáze: románový triptych – Brno: Josef a Miroslav Stejskal, 1946
  • Vánoční rouno z Kolchidy – Praha: v. n., 1947?
  • Tábor na Sázavě: kniha radostného mládí – Praha: 1947
  • Slunečná řeka: kniha z přírody a o přírodě naší domoviny – kresby Čeňka Duby. Přerov: Společenské podniky, 1949
  • Vodáci z Olivové zátoky: příhody z prázdnin vodních skautů – ilustrace a obálka Zd. Buriana, kresby Evy Burianové. Praha: E. V. Marek, 1949
  • Setkání s Abbé PierremAdolf Veselý, Pavla Drinocká. Brno: s. n., 1993

Bez uvedení nakladatele viz[7]

Spisy

  • Kritické poznámky k "Vranovu" Josefa Merhauta – Brno: s. n., 1906
  • Německá Morava umělecká – in: Lidové noviny: 1. 4. 1911[8] 4. 4. 1911[9]
  • Památce Viléma Mrštíka [Max Kurt: Divácký hřbitove; Josef Kalus: Památce Viléma Mrštíka; Metoděj Jahn: Několik gloss k úmrtí Vil. Mrštíka; Čeněk Kramoliš: Slupka tvrdá – jádro dobré; František Novák: Diváky; Karel Vojtěch Prokop; Stanislav Cyliak: Konec žádný: Tu sílu mít; Adolf Veselý: Májová vzpomínka na jedno taedium vitae]. Brno: Moravská knihovna, 1912?
  • Výtvarnická Morava. I, dvanáct podobizen – Brno: Moravské nakladatelství, 1921
  • Kurýr – Brno: v. n., 1924–1926
  • Ztichlý básník [Petr Bezruč] – in: Přítomnost nezávislý týdeník; 21. 2. 1924[10] a 28. 2. 1924[11]
  • Roztříštěné zrcadlo: slabikář pro čtenáře i spisovatele, typografy, bibliofily, vydavatele a ostatní pronárod: aforismy o krásné knize – k užitku, k radosti i k zlosti v hluku dnů. Praha: Huť, 1926
  • Petr Bezruč: básník a člověk – Praha: Čin, 1927
  • Kytička k osmdesátinám T. G. Masaryka: 7.3.1850–1930 – Hranice: Josef Hladký, 1930
  • Tryzna za básníkem Karlem Hlaváčkem [Jan Opolský: U Hlaváčkova hrobu večer 14. června 1930; Jiří Karásek ze Lvovic: Vůně smrti; Adolf Veselý: Básnické dílo Karla Hlaváčka; Jarmil Krecar: Kreslířské dílo Karla Hlaváčka; Jiří Karásek ze Lvovic: Řeč nad hrobem Karla Hlaváčka]. Praha: Kvasnička a Hampl, 1930
  • Letní plenér na Valašsku: bibliofilieMístek: Lev Bílek, 1931
  • Oldřich Blažíček – Brno: Rovnost, 1946
  • Včelí společenství – ilustrace: obrázky podle fotografií moskevského studia Vojentechfilm a Josefa Žákavce. Brno: Rovnost, 1946

Překlady

  • Život básníkův: symfonie-drama: o třech jednáních a čtyřech obrazech – Gustave Charpentier. Brno: Filharmonická beseda brněnská, 1907
  • Hostina u TrimalchionaPetronius Arbiter; z latiny přeložili František Šebela a Adolf Veselý. Praha: Dělnická knihtiskárna, 1908
  • Písně BilitinyPierre Louÿs; in Český svět: 24. 9. 1909,[12] 8. 10. 1909,[13] 11. 2. 1910[14]
  • KamarádiHans Kahlenberg; z němčiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 24. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Slučí hodyGuy de Maupassant; přeložili Emanuel Machek a Adolf Veselý; ilustrovali Lucien Barbut a Ch. Morel.
  • Lyrická duše Jugoslavie – ze slovinštiny a srbochorvatštiny přeložili František Čuberka, František Hrbek a Adolf Veselý. Praha: v. n., 1934
  • Jadran v soudobé jihoslovanské lyrice: antologie překladů Fr. Čuberky, Fr. Hrbka a Ad. Veselého ze 26 srbochorvatských a slovinských básníků – uspořádal a jako doplněk antologie Lyrická duše Jugoslavie vydal. Praha: v. n., 1935

Drama

Jiné

Odkazy

Reference

  1. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  2. a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  3. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 485–486. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  6. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  7. a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1919–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 908–910. 
  8. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  9. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  10. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  11. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  12. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  13. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  14. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Adolf Veselý 2.jpg
člen Moravského kola spisovatelů