Adolf Vratislav ze Šternberka

Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka
Adolf Vratislav ze Šternberka, rytina
1. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci: 1701 – 4. září 1703
Předchůdce	fideikomis ustanoven
Nástupce	František Damián ze Šternberka
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 27. leden 1685 – 4. září 1703
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Bernard Ignác Jan z Martinic
Nástupce	Heřman Jakub Černín z Chudenic
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 15. leden 1678 – 1685
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat
Nástupce	Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Místokancléř Českého království
Ve funkci: 1667 – 1678
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	František Oldřich Kinský
Nástupce	Karel Maxmilián Lažanský z Bukové
Viceprezident rady nad apelacemi
Ve funkci: 1. únor 1659 – 1667
Panovník	Leopold I.
Nástupce	Jan František Bruntálský z Vrbna
Konferenční rada
Tajný rada
Narození	1627 Postoloprty Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	4. září 1703 (ve věku 75–76 let) Zásmuky Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	kostel Stigmatizace sv. Františka, Zásmuky
Titul	1661 říšský hraběcí a 1662 český hraběcí titul
Choť	(1654) Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka (1637–1703)
Rodiče	Jan Rudolf ze Šternberka (1601–1638) a Helena Eustachie Křinecká z Ronova († 1644)
Děti	František Damián (1676–1723) František Leopold (1680–1745)
Příbuzní	bratr: Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706) tchán: Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka (1606–1645) švagr: Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1630–1673) švagr: Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1638–1689) zeť: Dominik Ondřej I. z Kounic (1654–1705) zeť: Jiří Adam II. Bořita z Martinic (1650–1714) vnuk: František Filip ze Šternberka (1708–1786) vnuk: František Adam ze Šternberka (1711–1789)
Sídlo	Zásmuky
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1687 Řád zlatého rouna (č. 532)
Commons	Adolf Wratislaw Graf von Sternberg (1627–1703)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka (1627 Postoloprty^[1] – 4. září 1703 Zásmuky, celým jménem Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka) byl český šlechtic a diplomat z rodu Sternbergů (Šternberků), zastával nejvyšší zemské úřady, kariéru završil téměř dvacetiletým působením v úřadě nejvyššího purkrabí Českého království. Vlastnil panství Častolovice a Zásmuky.

Původ a mládí

Narodil se jako syn Jana Rudolfa ze Šternberka (1601–1638) a jeho manželky Heleny Eustachie Křinecké z Ronova († 1644). Jeho starší bratr Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706) si zvolil vojenskou kariéru a dosáhl hodnosti plukovníka.

Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín.^[1] Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655.^[1][2]

Kariéra

Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 dokonce Řád zlatého rouna.^[2]

V roce 1661 byl povýšen do stavu říšských hrabat,^[2] spolu s ním i jeho bratr Štěpán Jiří a další příbuzní Jan Norbert († 1678) a Ignác Karel († 1700). V roce 1662 získal i český hraběcí titul.^[2]

Zastával nejvyšší zemské úřady v Českém království. Přes post viceprezidenta rady nad apelacemi (1659–1667), místokancléře (1667–1678), nejvyššího zemského sudího (1678–1685) dosáhl nejvyššího zemského úřadu v Českém království - nejvyššího purkrabího. Tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1703.

Zemřel na svém panství v Zásmukách. Pohřben byl se svou ženou v rodinné hrobce, kterou nechal vystavět v kostele Stigmatizace sv. Františka při františkánském klášteře v Zásmukách.^[1] Náhrobní deska se dochovala dodnes.^[2]

Majetek

V roce 1653 zdědil panství Zásmuky u Kolína, které tehdy tvořil zámek, dvůr a městečko Zásmuky, jedno další městečko, dvě tvrze a 12 vsí.^[3] Zámek nechal opravit a přestavět v raně barokním stylu, komplex získal trojkřídlou dispozici, pilířové arkády a věž čtvercového půdorysu v severovýchodním rohu nádvoří.^[3] Stavební aktivitu Adolfa Vratislava připomíná šternberský znak na ostění vstupního portálu a malovaný alianční šternbersko-slavatovský znak na průčelí vstupní věže.^[3] Adolf Vratislav učinil zámek svým hlavním vesnickým sídlem. Zajížděli sem vyslanci a návštěvy od císařského dvora. V Zásmukách také v roce 1691 založil františkánský klášter a v jeho kostele sv. Františka Serafinského nechal zbudovat rodinnou hrobku.^[1] Na sever od Zásmuk nechal v roce 1681 postavit kapli Narození Panny Marie jako poděkování za odvrácení moru.^[4][5] Panství Žirovnici a Stráž nad Nežárkou přinesla rodině v roce 1654 jako věno manželka Anna Lucie.^[2] Vlastnil také Šternberský palác na Malostranském náměstí v Praze, který vznikl spojením dvou domů zakoupených v letech 1664 (levý dům) a 1684 (pravý).^[6] V roce 1686 zdědil zámek v Cerhenicích.^[2]

V roce 1694 koupil z dědictví své manželky od hraběte Tomáše Zachea Černína z Chudenic panství Častolovice.^[7][1] V Častolovickém zámku je nad krbem v Sále předků vyobrazen alianční znak Adolfa Vratislava a jeho manželky Anny Lucie Slavatové.^[2] V 90. letech 17. století nechal ve zmiňovaném sále umístit 38 portrétů předků.^[8] Šlechtic si také objednal prospekt Častolovic,^[9] který byl vyhotoven v roce 1696 a do poloviny 18. století byl jediným dokladem obrazových reprezentací panství hrabat ze Šternberka.^[10]

V roce 1701 se Zásmuky a Častolovice staly nedělitelným rodinným svěřenectvím (fideikomis).^[1][2]

Rodina

Oženil se 16. ledna 1654 s hraběnkou Annou Lucií Slavatovou z Chlumu a Košumberka (17. červenec 1637 Vídeň – 3. březen 1703 Praha, pohřbena v Zásmukách), dcerou Jáchyma Oldřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka (1606 Jindřichův Hradec – 4. květen 1645 Bruck an der Mur) a jeho manželky Marie Františky Terezie z Meggau (28. říjen 1609 Vídeň – 22. září 1676 Vídeň). Narodilo se jim 14 dětí,^[2][1] mezi nimi:

• 1. [rodiče nejistí] Marie Anna Klára († 1699)
  • ∞ Jan Vilém z Kounic (1656 – 20. 3. 1721)
• 2. Maria Eleonora (1656 – 2. 12. 1706)
  • ∞ (25. 11. 1675 Vídeň) Dominik Ondřej I. z Kounic (30. 11. 1654 – 11. 1. 1705)
• 3. Marie Renata (1658 – 17. 2. 1724?)
  • ∞ Karel Josef Paar (20. 5. 1654 – 12. 5. 1725)
• 4. František Karel
• 5. Josef (* 1667)
• 6. Marie Josefa (31. 10. 1668 – 28. 12. 1747)
  • ∞ (6. 4. 1697 Praha) Jiří Adam II. Bořita z Martinic (1650 – 24. 7. 1714)
• 7. Maria Karolina Josefa (asi 1670 – 9. 4. 1754)
  • ∞ (9. 3. 1692) Jan Antonín II. Josef z Eggenbergu (6. 1. 1669 – 9. 1. 1716)
• 8. Marie Terezie (* po 1671)
  • ∞ Jan Maxmilián z Thunu-Hohenštejna (1. 12. 1673 – 25. 3. 1701)
• 9. František Damián Jakub Josef (26. 7. 1676 Vídeň – 15. 5. 1723 Častolovice)
  • ∞ (25. 11. 1699 Praha) Marie Josefa z Trauttmansdorffu (29. 8. 1681 – 30. 11. 1742)
• 10. František Leopold (9. 7. 1680 Praha – 14. 5. 1745 Žirovnice)^[11]
  • ∞ (4. 6. 1708 Vídeň) Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (23. 11. 1688 Vídeň – 27. 9. 1757 Praha)^[11]

Synové založili dvě linie rodu, František Damián založil Damiánovu linii se sídlem Zásmukách a Častolovicích a František Leopold Leopoldovu linii se sídlem v Žirovnici.

Odkazy

Reference

Literatura

• BAKEŠ, Martin. Mimořádná diplomatická mise Adolfa Vratislava ze Šternberka: Švédské království v polovině 70. let 17. století očima císařského vyslance. Folia Historica Bohemica. Praha: Historický ústav, 2014, roč. 29, čís. 1, s. 31–62. ISSN 0231-7494. 
• JOUZOVÁ, Miroslava; JOUZA, Ladislav; RIŠLINK, Vladimír. Nikdy nezapadá. In: Chotkové a Kutnohorsko. Praha: Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Kutná Hora, KLP - Koniasch Latin Press, s.r.o., 2015. ISBN 978-80-86772-92-9. S. 141–144.
• JOUZOVÁ, Miroslava; JOUZA, Ladislav. Adolf Vratislav ze Šternberka jako stavebník pražského paláce na Malé Straně a barokního areálu v Zásmukách. In: Život pražských paláců : šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby. Praha: Scriptorium, 2009. ISBN 978-80-86852-30-0. S. 193–217.
• JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka na Wikimedia Commons
• Rodokmen Sternbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen Sternberg (Jan Drocár, 2014)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk