Adolf von Donndorf

Prof. Adolf von Donndorf
V ateliéru ve Stuttgartu při tvorbě sádrového odlitku
Narození	16. února 1835 Výmar Německý spolek Německý spolek
Úmrtí	20. prosince 1916 (ve věku 81 let) Stuttgart Německá říše Německá říše
Povolání	sochař
Rodiče	otec: Martin Gottlieb Adolf Donndorf (též Tonndorf) matka: Carolina Donndorfová, roz. Bäßlerová
Děti	synové: Martin Donndorf (1865–1937) Karl Donndorf (1870–1941)
Významná díla	venkovní výzdoba Královské zemské knihovny, Stuttgart
Ocenění	čestný člen drážďanské akademie výtvarného umění čestný občan měst: Výmar (1875), Eisenach (1895), Stuttgart (1910)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Donndorf, od roku 1910 Adolf von Donndorf (16. února 1835, Výmar, Německo – 20. prosince 1916, Stuttgart, Německo) byl německý sochař.

Narodil se 16. února 1835 ve Výmaru v tehdejším Německém spolku (něm. Deutscher Bund); otec byl truhlářský mistr Martin Gottlieb Adolf Donndorf (též Tonndorf), matra Carolina Donndorfová, roz. Bäßlerová. V letech 1853–1861 byl žákem Ernsta Rietschelse (1804–1861), jednoho z nejvýznamnějších německých sochařů pozdního klasicismu. Pracoval v jeho ateliéru v Drážďanech a po jeho smrti dokončil spolu s Gustavem Adolphem Kietzem (1824–1908) Lutherův pomník pro Worms. Pro svůj sochařský talent byl již 12. listopadu 1864 jmenován čestným členem drážďanské akademie výtvarného umění. V roce 1876 byl povolán jako nástupce profesora Theodora Wagnera na akademii ve Stuttgartu.^[1][2]

Měl dva syny – Karla Donndorfa (1870–1941), který byl taktéž sochařem, a Martina Donndorfa (1865–1937), byl znám jako starosta města Výmar v letech 1910 až 1920.

Adolf von Donndorf se stal čestným občanem měst Výmar (1875), Eisenach (1895) a Stuttgart (1910). V roce 1910 zřídilo město Výmar Donndorfovo muzeum. Zemřel 20. prosince 1916 ve Stuttgartu v tehdejším Německém císařství (něm. Deutsches Reich).^[1][2]

Výběr z tvorby:^[1][2]

• po smrti svého učitele Ernsta Rietschelse dokončil spolu s Gustavem Adolphem Kietzem Lutherův pomník pro Worms
• 1867–1872, odhalen 1875) – jezdecký pomník velkovévody Karla Augusta, Výmar
• 1875 – pomník Otty von Bismarcka, Heidelberg
• 1879 – pomník Petera von Cornelia, Düsseldorf
• 1880 – náhrobek Roberta Schumanna, Bonn
• 1883 – busta Johanna Wolfganga Goetha, Karlovy Vary^[3]
• 1884 – socha Johanna Sebastiana Bacha, Eisenach
• 1885 – Lutherův pomník, Drážďany
• 1885–1888 – venkovní výzdoba budovy „Königliche Landesbibliothek“ ve Stuttgartu, reliéfy a hlavice sloupů
• 1890 – pomník knížete Karla Antona von Hohenzollern, Sigmaringen
• 1893–1902 – jezdecký Pomník císaře Viléma I., Dortmund
• 1903 – pomník Otty von Bismarcka, Eisenach (jako v roce 1875 pro Heidelberg)
• 1895 – Lutherův pomník, Eisenach (jako v roce 1885 pro Drážďany)
• 1913 – Schillerův pomník, Stuttgart

• Z díla Adolfa von Donndorf
• 
  Hrob Georga Kestnera, Drážďany
• 
  Hrob Roberta Schumanna a Kláry Schumannové, Bonn
• 

  © MSeses / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
  Pomník Frierdicha Schillera, Stuttgart
• 
  Pomník Johanna Sebastiana Bacha, Eisenach
• 
  Pomník Martina Luthera, Eisenach
• 
  Fontána, Manhattan, New York City
• 
  Socha Petra von Cornelia, Düsseldorf
• 

  (c) Rainer Halama, CC BY 2.5
  Pomník císaře Wilhelma, Dortmund

• Venkovní výzdoba Královské zemské knihovny ve Stuttgartu – reliéfy a hlavice sloupů
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf von Donndorf na německé Wikipedii.

• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf von Donndorf na Wikimedia Commons
• Adolf Donndorf – Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech – článek na stránkách Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-04-12]
• Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech – článek na stránkách PUBLICART, Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2020-04-12]