Adrian Ludwig Richter

Adrian Ludwig Richter
Rodné jménoAdrian Ludwig Richter
Narození28. září 1803
Friedrichstadt
Úmrtí19. června 1884 (ve věku 80 let)
Drážďany
Místo pohřbeníNový katolický hřbitov v Drážďanech
ZeměNěmeckoNěmecko Německo
Alma materHochschule für Bildende Künste Dresden
Povolánímalíř, rytec leptů, ilustrátor, autor autobiografie, vysokoškolský učitel a grafik
Manžel(ka)Augusta Frederica Freudenberg
Významná dílaCivitella & Ariccia
Ariccia
Bridal Procession in a Spring Landscape
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Richter v roce 1851

Adrian Ludwig Richter (28. září 1803 Friedrichstadt (Drážďany)19. června 1884 Loschwitz) byl německý malíř a ilustrátor období romantismu.

Život

Ludwig se narodil ve vesnici Friedrichstadt na levém břehu Labe. Roku 1835 byla obec připojena k Drážďanům. Jeho otec Carl August byl malíř a mědirytec a syna v oboru vzdělával. V roce 1816 byl Ludwig přijatý na drážďanskou akademii.[1] V letech 18201821 pobýval ve službách ruského komořího Alexandra Naryškina v jižní Francii a v Paříži. Pro Naryškina pracoval jako kreslíř.

Pro jeho umělecký vývoj byla důležitá cesta do Itálie, kterou podnikl v letech 18231826. Umožnila ji finanční podpora otcova přítele, nakladatele Johanna Christopha Arnolda. V Římě poznal Julia Schnorra z Carolsfeldu a Josepha Antona Kocha, jejichž tvorba ho velmi ovlivnila.[2] Výsledkem Richterova putování po Itálii bylo několik krajinomaleb, které namaloval až po svém návratu domů. Patří k nim Civitella (Ráno), Ariccia (Večer) či Ráno u Palestriny. Na Civitelle vyobrazil také svou manželku Augustu rozenou Freudenbergovou (1804–1854), se kterou uzavřel sňatek v listopadu 1827.[3] Richter tudíž musel pro svou rodinu získat stálý příjem, a tak v roce 1828 přijal místo učitele kreslení v míšeňské porcelánce.

Odloučenost od výtvarných center ho však neuspokojovala. Když se v roce 1826 na drážďanské Akademii po otci uvolnilo místo učitele malířství se specializací na krajinomalbu a znázornění zvířat, vrátil se domů. Dalším zdrojem jeho příjmů bylo vytváření předloh pro dřevořezy knížek, které v Lipsku vydával Georg Wigand. Richterova kariéra na Akademii měla vzestupnou tendenci: roku 1840 se stal vedoucím ateliéru krajinomalby, rok nato byl jmenován profesorem a v roce 1853 byl zvolen do akademické rady. Své alma mater zůstal věrný po zbytek života – do důchodu odešel až v roce 1876.

Na Světové výstavě roku 1855 v Paříži získal Richter cenu za obraz Svatební průvod na jaře z roku 1847, inspirovaný operou Richarda Wagnera Tannhäuser.[4] Koncem 50. let se u malíře začalo projevovat oční onemocnění, které ho postupně stále víc omezovalo v tvorbě. V roce 1859 obdržel čestný doktorát od Lipské univerzity.

Z podnětu svého přítele a sběratele Eduarda Cichoria (1819–1907) začal v roce 1869 Richter sepisovat své paměti, které však vyšly až posmrtně pod názvem Lebenserinnerungen eines deutschen Malers.[5] Kniha naposledy vyšla v roce 1922.[6]

Na konci života se Richterovi dostalo několika veřejných poct. Dne 9. března 1876 pro něj uspořádala drážďanská umělecká veřejnost velkou slavnost spojenou s průvodem městem. O dva roky později, při příležitosti 75. narozenin, obdržel čestné občanství Drážďan a byly mu uspořádány výstavy v Lipsku a Berlíně. V té době už byl umělec takřka slepý. Zemřel v Drážďanech 19. června 1884. Pohřbený byl na Vnějším katolickém hřbitově ve svém rodném městě.

Richter a Čechy

Staroměstské náměstí roku 1841, oceloryt podle Richtera

Richter se na českou stranu Krušnohoří dostal už jako patnáctiletý. Doprovázel svého otce, který v krajině okolo Ústí nad Labem kreslil předlohy pro album 70 mahlerische An- und Aussichten der Umgegend von Dresden, které v roce 1820 vydal již zmíněný Johann Christoph Arnold.[7] V létě 1834 plánoval Richter další cestu do Itálie. Poněvadž jeho manželka prodělávala rekonvalescenci po těžké nemoci, rozhodl se podniknout cestu do blízkých severních Čech, kterou popsal i ve svých pamětech. Z této cesty se dochovaly kresby s náměty zejména z Ústecka. Obzvláště zřícenina Střekova ho nepřestávala fascinovat. Tato labská dominanta se stala námětem několika skic a olejomaleb. Z roku 1835 např. pochází plátno Začínající bouře nad Střekovem. České středohoří Richtera přitahovalo. Je doloženo kolem dvaceti jeho pobytů v Čechách. Někdy jezdil sám, jindy se svými žáky z Akademie. Ve svých pamětech píše o návštěvách Krupky, Bohosudova, Sebuzína či hradu Kamýka. Naposledy Ústí nad Labem navštívil v roce 1875.[8]

K jeho nejznámějším obrazům patří Přívoz pod Střekovem (Überfahrt am Schreckenstein) z roku 1837. Obraz má monumentální rozměry 116,5x156,5 cm a je uchováván v Drážďanech v Galerie Neue Meister. Vlevo na skále se nachází střekovská zřícenina, uprostřed na Labi pluje loďka s převozníkem a cestujícími, v horní části obrazu je obloha zlatavě zbarvená zapadajícím sluncem. Obraz má mnoho významových poloh. Richter ho koncipoval v přeneseném slova smyslu jako "hudební obraz". Akustický rozměr přináší šum vodního proudu, údery převozníkových vesel o hladinu ale především harfenistova hra. Jedním z aspektů obrazu je protiklad mládí a stáří, symbolizovaný letitým harfenistou a mileneckým párem na loďce. Richter na loďku umístil i sám sebe v podobě malíře hledícího na hrad. Jedním z inspiračních zdrojů obrazu byla báseň Theodora Körnera Střekov a Labe.[9]

Dílo

Přívoz pod Střekovem, 1837

Richterovo malířské dílo patří bytostně do romantismu. Proslavil se paradoxně právě tím, ačkoliv v souhrnu jeho tvorby tvoří výraznou menšinu. Po delší odmlce namaloval v roce 1847 obraz Svatební průvod na jaře a pak, opět z popudu Eduarda Cichoria, roku 1859 plátno V červnu. To byla jeho poslední olejomalba. Nejvíce olejů, celkem jedenáct, vlastní a vystavuje drážďanská Galerie Neue Meister. Richter si velmi cenil svého předchůdce, o generaci staršího Caspara Davida Friedricha. O jeho obrazech prohlásil: Otřesou námi, pak náhle přetnou nit a přenechají nás našim zjitřeným citům.[10]

Těžiště Richterovy práce ale spočívalo v grafice, která sloužila jako ilustrace k různým knížkám lidového čtení, sbírkám básní a písní či pohádkám. Odhaduje se, že Richter vytvořil kolem tří tisíc dřevorytů. Znázornil v nich biedermeierovskou atmosféru tehdejších německých zemí. Mezi jeho žáky patřil například fotograf Hermann Krone. Národní galerie v Praze vlastní jeden Richterův obraz, a to Chrám Minervy v Římě.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. SPITZER, Gerd. Ludwig Richter in der Dresdener Galerie. Dresden: Sandstein Verlag, 2007. 64 s. ISBN 978-3-940319-09-8. S. 53.  (Dále jen Spitzer 2007).
  2. WICKENHAGEN, Ernst. Geschichte der Kunst. Eßlingen an Neckar: Paul Neff Verlag, 1919. 384 s. S. 260–262. 
  3. Spitzer 2007, s. 30.
  4. Spitzer 2007, s. 46.
  5. Eduard Cichorius – Freund Ludwig Richters, Kunstsammler und verdienstvoller Stifter, in: Spitzer 2007, s. 20.
  6. RICHTER, Ludwig. Lebenserinnerungen eines deutschen Malers. Berlín: Max Lehrs, 1922. 
  7. online digitalizované dílo.
  8. KAISER, Vladimír (ed.). Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. ISBN 80-239-3245-4. S. 146, 148. 
  9. DOLLINGER, Heinz. Labská romantika. Úvahy nad obrazem Ludwiga Richtera Přívoz přes Labe pod Střekovem. Dějiny a současnost. 2004, roč. 26, čís. 6, s. 12–13. 
  10. JOHANNSEN, Rolf H. Slavné obrazy: 50 nejvýznamnějších maleb dějin umění. Praha: Slovart, 2004. 287 s. ISBN 80-7209-639-7. S. 162. 

Literatura

  • DOLLINGER, Heinz. Labská romantika. In. Dějiny a současnost. 2004, roč. XXVI, č. 6, s. 12–14.
  • KAISER, Vladimír et al. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem : Město Ústí nad Labem, 1995. ISBN 80-239-3245-4.
  • RICHTER, Ludwig Adrian, Lebenserinnerungen eines deutschen Malers, Berlin 1922.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha Staromestske namesti c1841.jpg
Prag, Teynkirche und Altstädter Ring (mit Mariensäule), Stahlstich nach Ludwig Richter: Kirche und Mariensäule, aus: Karl Herlossohn: Wanderungen durch das Riesengebirge und die Grafschaft Glatz (Das malerische und romantische Deutschland, Bd. 6), 1841
Adrian Ludwig Richter - Kostel svaté Anny u Krupky.jpg
Adrian Ludwig Richter, kostel svaté Anny v Krupce. Olejomalba.
Richter Turmhahn 3.jpg
Ludwig Richter, Illustration of Der alte Turmhahn by Eduard Mörike