Adrian Mannarino

Adrian Mannarino
Adrian Mannarino na French Open 2019
Adrian Mannarino na French Open 2019
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození29. června 1988 (35 let)
Místo narozeníSoisy-sous-Montmorency, Francie
BydlištěValletta, Malta
Výška180 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 967 352 USD
Dvouhra
Poměr zápasů289–315
Tituly5 ATP, 14 challengerů, 6 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (29. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2022, 2024)
French Open2. kolo (2014, 2016, 2019)
Wimbledon4. kolo (2013, 2017, 2018)
US Open3. kolo (2013, 2014, 2017, 2020, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů44–106
Tituly0 ATP, 4 ITF
Nejvyšší umístění73. místo (2. května 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2016)
French Open2. kolo (2017, 2020, 2022)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open3. kolo (2022)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240131a31. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adrian Mannarino (* 29. června 1988 Soisy-sous-Montmorency, kanton Montmorency) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2024 na 17. místě a ve čtyřhře v březnu 2016 na 73. místě. Trénuje ho Erwann Tortuyaux. Dříve tuto roli plnil jeho otec Florent Mannarino.[1]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 úvodním kolem Světové skupiny proti Nizozemsku, v němž prohrál s Thiemem de Bakkerem a porazil Robina Haaseho. Francouzi zvítězili 3:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 7–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1 D; 0–1 Č)
ATP Tour 250 (5–9 D)

Dvouhra: 15 (5–10)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista1.17. ledna 2015Auckland, Nový ZélandtvrdýČesko Jiří Veselý3–6, 2–6
Finalista2.26. července 2015Bogotá, KolumbietvrdýAustrálie Bernard Tomic1–6, 6–3, 2–6
Finalista3.1. července 2017Antalya, TureckotrávaJaponsko Júiči Sugita1–6, 6–7(4–7)
Finalista4.8. října 2017Tokio, JaponskotvrdýBelgie David Goffin3–6, 5–7
Finalista5.30. června 2018Antalya, TureckotrávaBosna a Hercegovina Damir Džumhur6–1, 1–6, 6–1
Finalista6.21. října 2018Moskva, Ruskotvrdý (h)Rusko Karen Chačanov2–6, 2–6
Vítěz1.16. června 2019's-Hertogenbosch, NizozemskotrávaAustrálie Jordan Thompson7–6(9–7), 6–3
Finalista7.29. září 2019Ču-chaj, ČínatvrdýAustrálie Alex de Minaur6–7(4–7), 4–6
Finalista8.20. října 2019Moskva, Ruskotvrdý (h)Rusko Andrej Rubljov4–6, 0–6
Finalista9.1. listopadu 2020Nur-Sultan, Kazachstántvrdý (h)Austrálie John Millman5–7, 1–6
Vítěz2.27. srpna 2022Winston-Salem, Spojené státytvrdýSrbsko Laslo Djere7–6(7–1), 6–4
Finalista10.1. července 2023Mallorca, ŠpanělskotrávaUSA Christopher Eubanks1–6, 4–6
Vítěz3.23. července 2023Newport, Spojené státytrávaUSA Alex Michelsen6–2, 6–4
Vítěz4.3. října 2023Astana, Kazachstántvrdý (h)USA Sebastian Korda4–6, 6–3, 6–2
Vítěz5.11. listopadu 2023Sofie, Bulharskotvrdý (h)Spojené království Jack Draper7–6(8–6), 2–6, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.říjen 2022Astana, Kazachstántvrdý (h)Francie Fabrice MartinChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 2–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (14 D; 0 Č)
ITF (6 D; 4 Č)

Dvouhra (20 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.18. deubna 2006Melilla, ŠpanělskotvrdýTogo Komlavi Loglo6–2, 6–3
2.19. června 2006Santa Cruz de Tenerife, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Albert Ramos-Viñolas6–2, 6–0
3.22. října 2007Rodez, FrancietvrdýFrancie Baptiste Dupuy6–1, 6–2
4.12. listopadu 2007Sunderland, Spojené královstvítvrdýSpojené království Ken Skupski6–4, 6–3
5.22. ledna 2008Sheffield, Spojené královstvítvrdýFinsko Timo Nieminen3–6, 7–6(8–6), 6–2
6.15. září 2008Plaisir, FrancietvrdýFrancie Jean-Christophe Faurel4–6, 6–4, 6–2
1.10. listopadu 2008Jersey, Spojené královstvítvrdýNěmecko Andreas Beck7–6(7–4), 7–6(7–4)
2.15. srpna 2010Istanbul, TureckotvrdýKazachstán Michail Kukuškin6–4, 3–6, 6–3
3.říjen 2010Mons, Belgietvrdý (h)Belgie Steve Darcis7–5, 6–4
4.leden 2013Nouméa, FrancietvrdýSlovensko Andrej Martin6–4, 6–3
5.březen 2013Sarajevo, Bosna a Hercegovinatvrdý (h)Německo Dustin Brown7–6(7–3), 7–6(7–2)
6.červenec 2014Manta, EkvádortvrdýArgentina Guido Andreozzi4–6, 6–3, 6–2
7.červenec 2014Segovia, ŠpanělskotvrdýŠpanělsko Adrián Menéndez-Maceiras6–3, 6–0
8.září 2014Istanbul, TureckotvrdýJaponsko Tacuma Itó6–0, 2–0skreč
9.listopad 2014Knoxville, Spojené státytvrdý (h)Austrálie Samuel Groth3–6, 7–6(8–6), 6–4
10.listopad 2014Champaign, Spojené státytvrdý (h)Dánsko Frederik Nielsen6–2, 6–2
11.leden 2016Nouméa, FrancietvrdýKolumbie Alejandro Falla5–7, 6–2, 6–2
12.leden 2017Nouméa, FrancietvrdýSrbsko Nikola Milojević6–3, 7–5
13.únor 2017Quimper, Francietvrdý (h)Německo Peter Gojowczyk6–4, 6–4
14.březen 2020Monterrey, MexikotvrdýAustrálie Aleksandar Vukic6–1, 6–3

Čtyřhra (4 tituly)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.29. ledna 2007Feucherolles, FrancietvrdýFrancie Josselin OuannaFrancie Ludwig Pellerin
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–4, 7–5
2.5. února 2003Bressuire, FrancietvrdýFrancie Josselin OuannaPákistán Ajsám Kúreší
Francie Alexandre Renard
6–7(5–7), 6–3, 7–5
3.18. června 2007Blois, FrancieantukaFrancie Josselin OuannaŠpanělsko David Marrero
Španělsko Daniel Muñoz de la Nava
6–2, 6–1
4.16. července 2007Saint-Gervais, FrancieantukaFrancie Jonathan EyssericUkrajina Ivan Sergejev
Portugalsko Leonardo Tavares
6–1, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adrian Mannarino na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Adrian Mannarino na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024
  2. Adrian Mannarino na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240131a31. ledna 2024
  3. Adrian Mannarino na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240117a17. ledna 2024

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Mannarino RG19 (19) (48199151301).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Mannarino RG19 (19)