Adtranz
ADtranz | |
Logo | |
Základní údaje | |
---|---|
Právní forma | GmbH |
Datum založení | 1. ledna 1996 |
Datum zániku | 2001 |
Nástupce | Bombardier Transportation |
Zakladatel | ABB |
Adresa sídla | Berlín, Německo |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | železnice |
Zaměstnanci | 22 715 (1997) |
Mateřská společnost | Daimler-Benz |
Majitel | ABB |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Firma ABB Daimler-Benz Transportation (po roce 1999 DaimlerChrysler Rail Systems), obecně známá spíše pod zkratkou Adtranz, byla mezinárodní společnost zabývající se výrobou kolejových vozidel a jejich částí. Její továrny se nacházely v Evropě a v USA. V roce 1997 zaměstnávala 22 715 lidí.[1]
Společnost byla založena v roce 1996 spojením železničních divizí firem Daimler-Benz a ABB. V roce 1999 DaimlerChrysler (nyní Daimler AG) koupil podíl ABB a změnil oficiální jméno společnosti na DaimlerChrysler Rail Systems. Bombardier Transportation získal tuto společnost v roce 2001, v době, kdy byl Adtranz druhým největším výrobcem kolejových vozidel na světě. Tímto krokem se Bombardier dostal na první místo.
Adtranz vyráběl lokomotivy pro traťovou službu, vysokorychlostní a regionální jednotky, vlaky pro podzemní dráhy, tramvaje, zařízení pro přepravu osob i nákladní vozy. Kromě kolejových vozidel se zabýval i elektrizací drah a zabezpečovacím zařízením.
Historie
8. května 1995 ABB a Daimler-Benz oznámily úmysl vytvořit jedinou samostatnou firmu, do které by vložily své aktivity v oboru železnic a kterou by vlastnily v poměru 50:50. Tato firma se mohla stát největším světovým producentem v oboru železnic.[2] Tento úmysl nenarazil ve světě na nějaké překážky, neboť podíl na trhu v jednotlivých zemích by nijak výrazně nevzrostl.[3] Pouze v Německu byly obavy o rozdělení trhu mezi novou firmu a Siemens.[4] Nakonec bylo založení firmy schváleno. Stalo se tak 18. října 1995 s podmínkou, že se obě zakládající firmy zbaví svých podílů ve firmě Kiepe (dodavatel elektrické části vozidel).[5] Nová firma vznikla k 1. lednu 1996.[6]
Výroba v nové firmě byla zracionalizována, výrobní náklady klesly po 18 měsících o 30 %,[7] příjmy a objednávky narůstaly.[1] Avšak firma zůstávala ve ztrátě - v roce 1997 se jednalo o 111 milionů USD.[7] V roce 1997 firma získala polský Pafawag, a podíly v MÁV Dunakeszi v Maďarsku a Schindler Waggon ve Švýcarsku.[1]
V roce 1998 představil Adtranz novou řadu výrobků na modulární bázi – Innovia (vůz na pneumatikách vedený kolejnicí s automatickým řízením), tramvaj Incentro, motorovou jednotku Itino, jednotku pro vyšší rychlosti Crusaris a elektrickou lokomotivu Octeon vycházející z řady 145 DB. Ke koncepci Octeon patří lokomotivy FS řady 464 a těžké nákladní lokomotivy MTAB typu IORE. Z této koncepce vzešly lokomotivy TRAXX, jméno Octeon se neujalo a Bombardier jej již nepoužil. Ve spolupráci s General Electric vznikla dieselová lokomotiva Blue Tiger[8][9]
Adtranz i v roce 1998 hospodařil se ztrátou, na vině byly zejména nepřiměřené ceny dodávek na základě dříve uzavřených smluv a technické problémy jeho produktů. V tomto roce přišla i objednávka 400 lokomotiv pro Deutsche Bahn a získání švýcarské lokomotivky Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik AG (SLM).[10]
V lednu 1999 ABB prodala svůj 50% podíl v Adtranzu firmě DaimlerChrysler za 472 mil. USD,[11] a to na základě předchozí smlouvy.[12][13]
V roce 2000 dosáhla konečně firma zisku.[14] DaimlerChrysler začal hledat kupce pro železniční aktivity, které nebyly jeho klíčovým odvětvím produkce.[14] V lednu 2000 The Greenbrier Companies získaly závod na výrobu nákladních vozů se sídlem v Siegenu.[15][16] Divize pevných trakčních zařízení byla prodána koncem roku 2000 společnosti Balfour Beatty za 153 milionů EUR.[17] Pro divizi zabezpečovacích zařízení se zájemce nenašel.[7]
V srpnu 2000 oznámila firma Bombardier úmysl koupit Adtranz za 711 milionů USD,[note 1] což bylo považováno za nízkou cenu.[18] Tento krok byl schválen Evropskou komisí v dubnu 2001. Jelikož by Bombardier získal příliš velký podíl na německém trhu kolejových vozidel, bylo podmínkou oddělit a dát licence na své produkty v oblasti regionálních vlaků a tramvají firmě Stadler Rail, což z ní učinilo životaschopnou nezávislou společnost.[19] Převzetí firmy se uskutečnilo 1. května 2001 za cenu 725 mil. USD.[20][21] V roce 2002 Bombardier zažaloval DaimlerChrysler a požadoval částku 867 milionů USD za zavádějící finanční informace o Adtranzu poskytnuté firmou DaimlerChrysler při převzetí,[22][23] v září 2004 byl spor uzavřen dohodou o slevě 209 milionů USD z kupní ceny.[24]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adtranz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c DaimlerBenz Annual Report 1997, pp.39-40
- ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, p.1, p.12 (section 44)
- ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, p.12 (section 46), p.13 (section 49)
- ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, pp.13-16 (sections 50-64)
- ↑ Commision Decision of 18 October 1995 .. Case No. IV/M.580 - ABB/Daimler-Benz, p.1 (sections 2-3), pp.38-39
- ↑ Adtranz in brief [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-12-1996. (anglicky)
- ↑ a b c Rolf Eckrodt [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Adtranz, via PR Newswire: ADTRANZ RAILWAY CONFERENCE '98' IN OSLO - UNIVERSAL RAIL INNOVATION, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
- ↑ Adtranz: restructuring based on seven product lines [online]. Railway Age, April 1998 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky)
- ↑ DaimlerChrysler Annual Report 1998, p.47
- ↑ ABB Group: DaimlerChrysler buys ABB’s share in Adtranz, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
- ↑ DaimlerChrysler AG, Annual Report to Securities and Exchange Commission, Washington, D.C. [online]. 31 December 1998 (end of fiscal year report) [cit. 2011-06-24]. S. 5, 28, F-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-07-2011. (anglicky)
- ↑ DaimlerBenz Annual Report 1996, p.60
- ↑ a b DaimlerChrysler Annual Report, p.42
- ↑ Greenbrier to Acquire Adtranz Freight Wagon Division in Siegen, Germany [online]. PR Newswire, 11 January 2000. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ GREENBRIER COMPLETES ACQUISITION OF ADTRANZ FREIGHT WAGON DIVISION [online]. PR Newswire, 24 January 2000. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Balfour Beatty Buys Adtranz Division [online]. International Railway Journal, November 2000 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky)
- ↑ a b Bombardier gets Adtranz for a "bargain" [online]. Railway Age, September 2000 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-10. (anglicky)
- ↑ Europa (web portal): Commission clears takeover of ADtranz by Bombardier, subject to commitments., tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
- ↑ Bombardier's Acquisition of Adtranz Now Completed [online]. Business Wire, 30 April 2001. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DaimlerChrysler sells train division [online]. BBC News, 4 August 2000. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bombardier to sue DaimlerChrysler [online]. International Railway Journal, March 2002 [cit. 2011-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky)
- ↑ Industry giants in legal battle [online]. BBC News, 14 February 2002. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bombardier Reaches a Settlement Agreement With DaimlerChrysler [online]. Business Wire, 28 September 2004. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ADtranz na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) I, Mtruch, CC-BY-SA-3.0
Plaque of ownership and manufacture aboard a SEPTA MFL train.
The official logo of the "Adtranz GmbH".