Aerace
Aerace (provzdušňování) je termín označující proces nuceného vnášení vzduchu do zpravidla bezkyslíkatých nebo méně okysličených vrstev materiálu. Obvykle jde o nucený proces prováděný strojně, jehož smyslem je změnit nežádoucí anaerobní podmínky na aerobní.
Časté oblasti využití:
- provzdušňování vody v přehradních nádržích, chovných nádržích a egalizačních nádržích
- okysličování pitné vody ve vodárnách
- okysličování odpadních kalů v čistírnách odpadních vod (ČOV)
- provdušňování trávníků v zahradnictví
- provzdušňování kompostu v kompostárnách
Provzdušňování vody v přehradních nádržích
Tzv. aerační věže umísťované v přehradních nádržích jsou někdy také rozdělovány na mísící (čerpadlové) a věže s aerátorem. Mísící věže slouží k promíchávání vodního sloupce jezera, kdy je mísena voda z horní vrstvy nádrže a spodní vrstvy nade dnem.[1] Očekávaným výsledkem je zrychlení odbourávání látek rozpuštěných ve vodě (znečištění dusíkem ze splavených polí a z kanalizací). Aerační věže s aerátorem slouží k prokysličení vodního sloupce: vzduch přiváděný k aerátoru umístěnému nade dnem je míchán s vodou a tato směs je tryskami rozmetána do okolního prostředí.[1] Aerační věže jsou používány např. při snížení znečištění Brněnské přehrady.[2]
Provzdušňování pitné vody
Provzdušňování je prováděno pro odstranění páchnoucích složek pitné vody (například amoniaku NH3 a sirovodíku H2S). Při aeraci dochází také k oxidaci železnatých kationtů Fe2+ na železité kationty Fe3+. Následně jsou oxidací železité příměsi vysráženy a odfiltrovány.[3]
Provzdušňování kalů v ČOV
Smyslem je provzdušňování a míchání vody v aktivačních nádržích ČOV.[4] Z provzdušněného kalu jsou po oxidaci rychleji odbourávány některé složky.
Provdušňování trávníků
Provdušňování trávníků (také aerace nebo aerofikace) se provádí pomocí tzv. aerofikátorů. Cílem je zlepšení stavu trávníků; často je nahrazováno prořezáváním trávníku, protože nevýhodou aerace jsou zbytky půdy na povrchu trávníku po aeraci.
Provzdušňování kompostu
U kompostování malého množství materiálů (domácí a komunitní kompostování) je aerace zajištěna převážně přirozenými procesy, jakými jsou difuze a konvekce. Zvýšení efektu těchto přirozených jevů je možno realizovat manuálním i mechanizovaným překopáváním. Materiál se tím jednorázově provzdušní a načechrá, čímž se zvýší a urychlí přirozená výměna vzduchu.
U kompostování většího množství zejména rychleji se rozkládajících materiálů již přirozené pochody nemohou zajistit dostatečný přísun vzduchu pro správný průběh kompostování. Proto je nutné realizovat častější překopávání pomocí speciální mechanizace – překopávačů, nebo vzduch vhánět do kompostu tlakovou (případně podtlakovou) nucenou aerací.
Reference
- ↑ a b Aerační věže | ASIO.cz. ASIO, spol. s r.o. [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Aerační věže zůstanou tři metry pod hladinou brněnské přehrady. ČT24 [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Aerace vzduchem [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06.
- ↑ BVS aqua :: Aerační systémy. www.bvsaqua.cz [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Prázdná vana aerační místnosti pro odželezňování artézské vody, úpravna vod Káraný. Artéská voda je jímána ze 7 vrtů o hloubce 60-80 m východně od obce Káraný a násoskou (= vzduchotěsné potrubí dopravující vodu, díky podtlaku tvořenému vývěvou) přiváděny do odželezovny v úpravně vod Káraný. Tato voda pochází ze zvodně (= souvislá akumulace podzemní vody v propustném horizontu) cenomanských (= časová jednotka svrchní křídy vymezující období před 99,6-93,5 miliony let) pískovců o mocnosti 20-30 m překrytých vrstvou nepropustných slínovců. Označení artéská voda pochází z francouzské provincie Artois, kde byla obdobná voda čerpána mnichy kartuziánského řádu ve 12. století. Voda do Polabí přitéká propustnými pískovci shora od Ještědského hřbetu. Rychlost je však malá, stáří vody bylo odhadnuto na 14 000 let. Díky vysokému obsahu železa je tato voda podrobena odželeznění. To se skládá z aerace a následné rychlofiltrace přes písek. Aerace neboli provzdušnění se provádí v uzavřené, dobře odvětratelné místnosti s vanami. V této fázi dojde k vyvločkování dvojmocného rozpuštěného železa vázaného v solích na dvojmocné nerozpustné. To je následně zachyceno na pískových zrnech rychlofiltru. Vany této místnosti jsou relativně mělké a vzduch je do nich vháněn zespoda, tak že dochází k jeho probublávání na povrch. Zároveň také dochází k odstranění plynů ve vodě obsažených (např. sirovodík). Místnost je větrána a přebytečný vzduch pak odchází pryč. Jednou za rok se vany v aerační místnosti čistí od usazeného železa. Nová odželezovna byla v Káraném vybudována v roce 1978. Zdroje: 1) Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s. 2) Wikipedie 3) Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT.
Autor: Původně soubor načetl Antonín Slejška na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: CC BY-SA 3.0
Vzduchotechnika na kompostárně v Otrokovicích Zdroj: Biom.cz, autor: Antonín Slejška