Aero, továrna letadel
| Aero - továrna na výrobu letadel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1923 |
| Poloha | |
| Adresa | Kolbenova 305, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′34,7″ s. š., 14°30′54,7″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aero, továrna letadel byl průmyslový areál v Praze 9 ve Vysočanech v ulici Kolbenova.
Historie
Český strojírenský podnikatel Vladimír Kabeš založil továrnu na výrobu letadel a později i automobilů Aero v pražské Bubenči v lednu 1919. Po obchodním úspěchu přesunul výrobu do Vysočan, kde dal v roce 1923 postavit první budovu.[1] Dvě podélné přízemní plochostropé budovy ohraničovaly montážní hangár krytý lehkou obloukovou střechou na ocelové konstrukci.[1] Z důvodu poklesu armádních zakázek na letadla začala firma v roce 1925 vyrábět automobilové karoserie a od roku 1928 automobily.[1] V letech 1933–1935 dala postavit dvě třípatrové funkcionalistické budovy podle projektu Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma – jednu na východním okraji vysočanského pozemku a druhou v Karlíně (Šaldova, původně Poděbradova).[1] Nálet v březnu 1945 montážní hangár poničil. Na témže místě pak byla od března do října 1946 postavena nová budova s obdobnou dispozicí podle projektu Jana Zelenky z firmy Skorkovský ve spolupráci s jejím hlavním inženýrem Milanem Menclem.[1] Stavba s železobetonovým skeletem v modulu 9 × 10 metrů měla dvě podélná dvou a třípodlažní křídla. Mezi nimi na půdoryse 25 × 108 metrů stála montážní hala.[1]
Až do roku 1956 se zde udržela stavba trupů letadel a prvních československých vrtulníků pod vedením konstruktéra Jaroslava Šlechty.[1] Výroba se poté přestěhovala do Vodochod a budova připadla podniku ČKD Trakce.[1] V dubnu 2020 byl areál zbořen. Dochovala se pouze samostatně stojící kotelna s komínem a garáže na hranici pozemku, které pocházejí z meziválečného období.[1][2]
Odkazy
Reference
Literatura
- BEČKOVÁ, Kateřina. Továrny a tovární haly. 3. díl, Žižkov, Vinohrady, Nusle, Modřany a další části jihovýchodu města. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2014. 175 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-447-5. S. 56–59
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 09 Vysočany, 228 Aero, továrna letadel, s. 183
- B. Soukup. Deset let továrny "Aero". In: Letectví VIII, 1928, č. 10, s. 314–317. Dostupné online (po registraci)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aero - továrna na výrobu letadel na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. Mapový list č. 32. Vydáno 1938. Městská knihovna v Praze
- Aero Karlín, Česká televize. Z metropole. ČT1, 20. února 2016. iVysílání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Vysočany, Na Černé strouze 7, část bývalé továrny Aero