Aero A-101

Aero A-101
A-101 (LA-002) španělského republikánského letectva na letišti La Señara v roce 1938[1]
A-101 (LA-002) španělského republikánského letectva na letišti La Señara v roce 1938[1]
Určeníbombardér
VýrobceAero
ŠéfkonstruktérAntonín Husník
První let12. prosince 1934
Zařazenoleden 1936 (Československo)
Vyřazeno1940 (Španělsko)
Charaktervyřazeno
UživatelČeskoslovenské letectvo
Letectvo Španělské republiky, Španělské letectvo
Vyrobeno kusů1 prototyp, 29 sériových
Cena za kus862 000 (884 229 Kč)
Vyvinuto z typuAero A-100
Další vývojAero Ab-101
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aero A-101 byl československý bombardovací dvouplošník, který vznikl vývojem z letounu Aero A-100. Typ byl od ledna 1936 ve výzbroji československého letectva, po roce služby byly letouny prodány do Španělska, kde byly nasazeny oběma bojujícími stranami v občanské válce.

Vývoj

Motivem pro vznik typu byla snaha československého ministerstva obrany najít využití pro zásobu padesáti motorů Praga Asso (licence italského Isotta Fraschini Asso), které měly být původně použity v bombardérech Aero A-42. Plánovaná sériová výroba A-42 se ale neuskutečnila a předem zakoupené motory byly od roku 1932 uloženy ve vojenských skladech. Ministerstvo obrany proto podmínilo další objednávku na A-100 použitím motorů Asso.[2]

Drak letounu byl zvětšen a zesílen, protože motor Asso byl těžší než původní Avia Vr.36. Prototyp poprvé vzlétl 12. prosince 1934. Ačkoliv nový motor byl silnější, výkony A-101 byly slabší než u A-100. Problémy s motorem byly také jednou z příčin zpoždění v dodání objednaných 29 sériových letounů československému letectvu, které proběhlo až v lednu 1936.[2]

Nasazení

Československé letectvo

Většina strojů sloužila v Leteckém pluku 6 u letek 71 a 72 ve Kbelích a letek 73 a 74 v Milovicích. Několik kusů bylo zapůjčeno Leteckému pluku 5 v Brně pro nácvik nočního létání. Letouny byly poměrně spolehlivé, jejich výkony byly ale považovány za slabé a během služby se začaly objevovat problémy s uvolňováním potahu křídel a praskáním trubek tvořících konstrukci trupu. Docházelo i k poruchám motorů, ve dvou případech bylo selhání motoru příčinou havárie. Posádky obě nehody přežily bez zranění, zdemolované draky letounů musely být zrušeny a motory předány výrobci k opravě.[3]

Ministerstvo obrany další sérii A-101 neobjednalo a vývoj pokračoval typem Ab-101 s motorem Hispano-Suiza 12Ydrs. Již v roce 1937 byly všechny A-101 prodány vládě republikánského Španělska, kde v této době probíhala občanská válka. Kvůli embargu na dodávky zbraní bojujícím stranám proběhl obchod prostřednictvím Estonska.

Občanská válka ve Španělsku

Kupní smlouva byla podepsána v Tallinnu 23. ledna 1937. A-101 po roce služby v československém letectvu byly prodány po 884 229 za kus, což bylo více než pořizovací cena nového letounu 862 000 Kč. Kontrakt zahrnoval kromě 28 strojů A-101, náhradních dílů a motorů Asso i 24 stíhacích letounů Letov Š-231,[pozn. 1] také s náhradními díly a motory. Celková částka 70 108 329,25 Kč překonávala jakýkoliv předchozí export československého leteckého materiálu. Čistý zisk ministerstva obrany činil 5 529 318,25 Kč.[5][pozn. 2]

První dodávka 22 kusů A-101 byla 8. dubna 1937 odeslána z Gdyně na palubě lodi Hordena, plující pod panamskou vlajkou. Oficiálním cílovým přístavem bylo uruguayské Montevideo, ve skutečnosti směřovala do španělského Santanderu. Nacionalisté měli o nákladu lodi přesné zprávy od svých informátorů a 15. dubna byla Hordena v Biskajském zálivu zadržena lehkým křižníkem Almirante Cervera. Ukořistěné A-101 byly zařazeny do nacionalistického letectva,[pozn. 3] bojově létaly pravděpodobně od počátku června 1937. Ve službě se osvědčily a vydržely až do konce občanské války. Během bojů bylo devět kusů ztraceno. Žádný ale nebyl sestřelen nepřátelským letounem, protože byly nasazeny na úsecích fronty, kde bylo republikánské stíhací letectvo slabé a samy byly chráněny vlastními stíhačkami. Příčinou většiny ztrát byly nehody. A-101 byly v nacionalistickém letectvu přezdívány Oca (husa) nebo Praga.[8]

Zbylých šest kusů A-101 bylo dodáno na jaře 1938 opět přes Gdyni pravděpodobně na palubě francouzské lodi Gravelines. Loď svůj náklad vyložila ve francouzském přístavu Bassens nedaleko Bordeaux, do Španělska byl převezen v kamionech 10. května 1938. A-101 byly v republikánském letectvu označeny LA (Ligero Aero) 001 až 006. Na rozdíl od nacionalistů nebyly u republikánů letouny příliš oblíbeny a získaly přezdívku tlustá kráva. Republikánský pilot Santiago Capillas Goiti, bývalý velitel letky Polikarpovů R-5 a R-Z, hodnotil A-101 jako „velmi těžkopádné, špatně manévrující a s nedostatečnou rychlostí“.[9] Na frontě nasazeny nebyly, sloužily pouze k pobřežnímu hlídkování z letišť v okolí Gerony. Stroje byly zničeny 5. a 6. února 1939 při náletech na letiště Figueras a Vilajuiga, o případných ztrátách během předchozí služby není nic známo. Informace ve starší literatuře o republikánských A-101 ukořistěných na konci občanské války jsou velmi pravděpodobně mylné, způsobené záměnou s R-5 a R-Z.[10]

Po vítězství nacionalistů v občanské válce byly zbylé A-101 používány jako školní, ale kvůli zastaralosti typu a nedostatku náhradních dílů byly postupně vyřazovány. K 1. srpnu 1940 bylo ve stavu španělského letectva posledních pět neletuschopných kusů, určených ke zrušení.[11][pozn. 4]

Uživatelé

Specifikace

Data podle časopisu Letectví a kosmonautika[13]

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 17,00 m
  • Délka: 12,09 m
  • Výška: 3,86 m
  • Nosná plocha: 57,10 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2500 kg
  • Vzletová hmotnost: 4260 kg
  • Motor: Praga Asso o výkonu 588 kW (800 k)

Výkony

  • Maximální rychlost
    • u země: 245 km/h
    • ve výšce 4500 m: 265 km/h
  • Praktický dostup: 5600 m
  • Dolet v cestovním režimu: 845 km

Výzbroj

Odkazy

Poznámky

  1. Po podepsání smlouvy dva Š-231 havarovaly a musely být zrušeny, jako náhrada byly dodány prototypy Š-131 a Š-331.[4]
  2. Jiří Rajlich a David Majtenyi hodnotí celý kontrakt takto:„Ačkoliv tedy šlo o obchod pro československou stranu jednoznačně ziskový, nelze na něj pohlížet s nějakým despektem. V Evropě druhé poloviny třicátých let bylo nutno ocenit i pouhou ochotu jednat a vojenský materiál, byť jakékoliv hodnoty republikánům dodat, protože mnohé státy i přes finanční výhodnost z transakcí nakonec z politických důvodů vycouvaly.“[6]
  3. Podle staršího zdroje bylo na palubě Hordeny „údajně dvacet A-101“ a tento údaj je „zjevně nesprávný...vysvětlitelný překlepem v nějakém hlášení“, a nacionalisté ukořistili pouze 12 kusů. Nesprávnost je zdůvodněna údajným dodáním devíti A-101 republikánům v květnu 1938 a ukořistěním 16 kusů nacionalisty po vítězství v občanské válce.[7]
  4. Podle staršího zdroje sloužily A-101 jako cvičné ještě několik let po skončení občanské války.[12]

Reference

  1. Rajlich (2012), s. 624.
  2. a b Rajlich (2012), s. 593–595.
  3. Rajlich (2012), s. 595–597.
  4. Rajlich (2012), s. 637–639.
  5. Rajlich (2012), s. 584–592.
  6. Rajlich (2012), s. 589.
  7. KUČERA, Pavel; VRANÝ, Jiří. Aero A-101/Ab-101 Část II.. Letectví a kosmonautika. 14.9.1988, roč. LXIV., čís. 19, s. 30/750. 
  8. Rajlich (2012), s. 600–618.
  9. Rajlich (2012), s. 622.
  10. Rajlich (2012), s. 618–628.
  11. Rajlich (2012), s. 628–630.
  12. Kučera (1988), část II. s. 31/751.
  13. KUČERA, Pavel; VRANÝ, Jiří. Aero A-101/Ab-101 Část III.. Letectví a kosmonautika. 28.9.1988, roč. LXIV., čís. 20, s. 31/791-32/792. 

Literatura

  • RAJLICH, Jiří; MAJTENYI, David. Jan Ferák a ti druzí : českoslovenští letci, interbrigadisté a letouny v občanské válce ve Španělsku 1936-1939. Cheb: Svět křídel, 2012. 744 s. ISBN 978-80-87567-07-4. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Spain (1945-1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Aero A-101.jpg
Aero A-101
Flag of Spain (1931–1939).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Second Spanish Republic (1931-1939).
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“