Aero Vodochody

AERO Vodochody Aerospace
Logo
Továrna Aero Vodochody s přilehlým letištěm
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	25. února 1919
Adresa sídla	U Letiště 374, Odolena Voda, 250 70, Česko
Souřadnice sídla	50°13′13,9″ s. š., 14°24′27,18″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	aerokosmonautika
Produkty	Aero L-159 Alca, Aero L-39 Albatros a Aero L-39NG
Obrat	▼ 2,5 mld. Kč (2020)[1]
Provozní zisk	▲ -0,8 mld. Kč (2020)[1]
Výsledek hospodaření	▼ -1,0 mld. Kč (2020)[1]
Celková aktiva	▲ 6,9 mil Kč (2020)[1]
Vlastní kapitál	▼ -1,2 mld. Kč (2020)[1]
Zaměstnanci	1 336 (2020)[1]
Majitel	HSC Aerojet Zrt. (100 %)
Identifikátory
Oficiální web	www.aero.cz
IČO	24194204
LEI	31570010000000127359
Některá data mohou pocházet z datové položky.

AERO Vodochody AEROSPACE a.s. je český výrobce letadel. Továrna a tovární letiště se nachází v okresu Praha-východ mezi Vodochody a Odolenou Vodou.

Historie

Továrna byla založena roku 1919 v Praze; měla rozlehlou montážní halu ve Vysočanech a další pobočku v Karlíně. Během 2. světové války se v ní vyráběla německá letadla. Vysočanská hala byla zničena při náletu 25. března 1945.^[2] Výroba se v roce 1953 přestěhovala do Vodochod. Po změně režimu v listopadu 1989 firma ztratila velkou část svých trhů v bývalém sovětském bloku a od té doby hledá vhodného partnera, který by jí umožnil naplnit výrobní kapacity a dále se rozvíjet:

• V roce 1997 došlo k založení IBIS Aerospace Ltd., společného podniku s tchajwanskou firmou Aerospace Industrial Development Corporation (AIDC), který se zabýval vývojem a výrobou letounu Aero Ae270 Ibis, tento projekt byl ukončen v roce 2007.

• Od roku 1998 společnost Aero spolupracovala s výrobcem letadel firmou Boeing (výroba dílů pro letadla Boeing 757, Boeing 767 a F-18 Super Hornet), tento svazek však nevedl ke zvýšení prodejnosti vlastních letadel, proto vláda ČR v roce 2004 odkoupila podíl od Boeingu zpět.

• Hlavním partnerem firmy byla (od 2000 do 2015) americká společnost Sikorsky Aircraft pro kterou Aero vyrábělo díly vrtulníků Sikorsky S-76.

• Aero také od roku 2007 spolupracuje s firmou Alenia Aeronautica, pro kterou vyrábí centroplány (část spojující křídla s trupem) letounu C-27J Spartan.

• V roce 2008 byla zahájena výroba podsestav dveří letounů Embraer 170 a 190 pro firmu Latécoère.

Privatizace Aero Vodochody

V říjnu 2006 První vláda Mirka Topolánka rozhodla o privatizaci Aera Vodochody včetně letiště a pozemků formou prodeje akciové společnosti Oakfield patřící česko-slovenské investiční skupině Penta. Ta nabídla nejvyšší cenu 2,91 mld Kč (druhý zájemce Konsorcium PPF a J&T jen 1,7 mld Kč) se vlastníkem stala 4. ledna 2007. K 30. listopadu 2007 byla zapsána od Obchodního rejstříku dceřiná společnost Letiště Vodochody 100 % vlastněná společností AERO Vodochody, a.s. (patřící do skupiny Penta Investments) Jejím generálním ředitelem se stal ing. Martin Kačur, dřívější generální ředitel České správy letišť, státního podniku.^[3] Ředitelem Aera Vodochody byl od května 2016 Giuseppe Giordo. Ještě v roce 2007 proběhla restrukturalizace, jejímž hlavním výsledkem byl v roce 2007 po několika ztrátových letech zisk ve výši 236 milionů Kč. V roce 2021 Penta Investments svůj podíl prodala, 100% vlastníkem Aera se stává společnost HSC Aerojet Zrt., v níž minoritní podíl drží společnost OMNIPOL a.s. Součástí prodeje bylo i Letiště Vodochody a.s.

Záměr vybudovat mezinárodní letiště

Po privatizaci se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. V únoru 2009 byl na Ministerstvu životního prostředí oznámen záměr na vybudování druhého největšího mezinárodního letiště se 35 tisíci pohyby za rok (proces Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, EIA[1]). Proti záměru se ale sdružily okolní obce a zorganizovaly petici proti rozšíření letiště.^[4] Ve čtvrtek 25. 6. 2009, bylo v Kralupech nad Vltavou ustanoveno Sdružení proti letišti. Obce, na jejichž území žije téměř 30 tisíc občanů deklarují v podepsaném memorandu nesouhlas s plánovaným záměrem výstavby a společný a jednotný postup proti výstavbě nového letiště. Chtějí využít všechny zákonné prostředky k tomu, aby realizaci rozšíření současného firemního letiště Aera Vodochody zabránily a chtějí aktivně chránit životní prostředí a zdraví svých občanů před negativními vlivy plánovaného letiště. Signatáři memoranda jsou tyto obce: Dolany nad Vltavou, Chvatěruby, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Líbeznice, Máslovice, Měšice, Nelahozeves, Panenské Břežany, Postřižín, Užice, Veltrusy a Zlončice [2]. V roce 2010 proběhla ve dvanácti dotčených obcích místní referenda s jednoznačným výsledkem proti rozšíření Letiště Vodochody. S výjimkou referenda v Odoleně Vodě byla tato referenda závazná pro zastupitelstva, protože se jich zúčastnilo alespoň 35 % obyvatel, a zároveň minimálně nadpoloviční většina hlasovala proti záměru (resp. více než 25 % všech obyvatel) (viz zákon o místním referendu Archivováno 27. 5. 2020 na Wayback Machine.). Dne 23. 7. 2013 se na letňanském výstavišti v hale č. 2 konalo veřejné projednání, které patřilo vůbec k nejdelším v historii, když trvalo více než 16 hodin (od 12 hodin do 4.30).^[5][6]

Projekt na vybudování mezinárodního letiště nový majitel v roce 2021 ukončil. Letiště má primárně sloužit pouze pro firemní potřeby společnosti Aero.^[7]

Přehled vyráběných letadel

Do 2. světové války

• Aero Ae-01 (1919)
• Aero Ae-02 (1920)
• Aero A-10 (1921)
• Aero A-11 (1923)
• Aero A-12 (1923)
• Aero A-14 (1922)
• Aero A-17 (1922)
• Aero A-18 (1923)
• Aero A-19 (1923)
• Aero A-20 (1923)
• Aero A-21 (1926)
• Aero A-25 (1925)
• Aero A-22 (1924)
• Aero A-23 (1926)
• Aero A-24 (1925)
• Aero A-26 (1923)
• Aero A-29 (1927)
• Aero A-30 (1926)
• Aero A-32 (1927)
• Aero A-34 Kos (1929)
• Aero A-42 (1930)
• Aero A-100 (1932)
• Aero Ab-101 (1935)
• Aero A-102 (1934)
• Aero A-104 (1937)
• Aero A-200 (1934)
• Aero MB-200 (celokovový bombardér vyrobený ve francouzské licenci Marcel Bloch, 1937–1938)
• Aero A-204 (1936)
• Aero A-300 (1938)
• Aero A-304 (1938)
• De Havilland DH-50 (dopravní letoun v britské licenci, vyrobeno 7 ks, 1925)

Od 2. světové války (včetně)

• Bücker Bü 131 – čs. označení C-4, C-104 (licenční výroba 1939)
• Focke-Wulf Fw 189 (1940-1944)
• Siebel Si 204 – čs. označení C-3, C-103 (1943)
• Aero Ae-45 (1947-1951)
• Hodek HK-101 (1948-1949) – vývoj do Aera převeden ze znárodněné společnosti V. Hodek Praha, Aero postavilo druhý prototyp
• Aero Ae-50 (1949) – prototyp pozorovacího letounu
• Aero Ae-53 – rozestavěný prototyp vojenského kluzáku
• Aero HC-2 Heli Baby (1958-1962) – jediný československý sériově vyráběný vrtulník
• Aero L-60 Brigadýr (1955-1959)
• MiG-15 (licenční výroba 1954–1962) – vojenské označení S-102, CS-102 a S-103
• MiG-19 (licenční výroba 1958–1962) – vojenské označení S-105
• MiG-21 (licenční výroba 1962–1972)
• Aero L-29 Delfín (1963–1974)
• Aero L-39 Albatros (1970–1997)
• Aero L-59 Super Albatros (1992–96)
• Aero Ae 270 Ibis (2000) – prototyp
• Aero L-159 Alca (1997–2003, 2016–2017)
• Aero L-39NG (od 2019)
• Aero F/A-259 Striker (představen v červenci 2018, projekt zrušen)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu AERO Vodochody Aerospace na Wikimedia Commons
• Webové stránky společnosti Aero
• Webové stránky Letiště Vodochody
• Webové stránky Stop letišti Vodochody
• Webové stránky Penta Investments