Aeschi bei Spiez

Aeschi bei Spiez
Poloha
Souřadnice46°39′31″ s. š., 7°41′47″ v. d.
Nadmořská výška862 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresFrutigen-Niedersimmental
Aeschi bei Spiez
Aeschi bei Spiez
Aeschi bei Spiez, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha30,99 km²
Počet obyvatel2 217 (2015 a 2018)[1][2]
Hustota zalidnění71,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.aeschi.ch
PSČ3703
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aeschi bei Spiez je obec v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 2 200[1][2] obyvatel.

Geografie

Aeschi leží jižně od Spiezu na pravém břehu Kanderu naproti Niesenu na hřebeni, který se mírně zvedá směrem k Morgenberghornu v nadmořské výšce asi 850 m (v centru obce). Thunské jezero leží asi 2 km severovýchodně od Aeschi. Místní část Aeschiried leží mírně nad obcí.

Z rozlohy obce necelých 31 km² tvoří 645 ha lesy.

Historie

Letecký snímek (1956)

Název Aeschi vychází ze základní starohornoněmecké formy ascahi (jasanový háj) a označuje místo, kde se ve velkém množství vyskytují jasany. V roce 1228 se psalo jako Assches nebo Ashes, v roce 1361 jako Esse, v roce 1453 jako Eschy. Postupem času se vyvinul název Aeschi, který se používá od 16. století.[3][4]

Na rané osídlení, včetně alpských oblastí, ukazují hroby (lokality Niederdorf, Greber-, Latreienalp) a jednotlivé nálezy (Heustrich, Rengglipass), částečně z doby laténské. Roku 933 kostel v Aeschi obdaroval Rudolf ze Strättligenu, král Neuburgundů. Ve 13. století bylo Aeschi centrem rozsáhlé farnosti (kostel připomínaný v roce 1228 pod patrociniem svatého Petra), k níž patřily také Krattigen a Reichenbach, a patřilo k mülenenskému panství pánů z Kien (později z Wädenswilu, vom Turnu a dalších). V roce 1352 přešla spolu s bernskými dvory pod správu bernského rychtáře, nejprve v Mülenenu, od přelomu 15. a 16. století pak ve Frutigenu. Církevní právo připadlo bernské katedrále. Kromě svobodných sedláků se v 15. století v Aeschi nacházely i podřízené statky a nezdaněné ministeriální statky. Aeschi mělo vlastní pozemkové právo, které bylo kodifikováno v roce 1469 a zrušeno až v roce 1835. V roce 1513 si nechalo potvrdit staré právo azylu fary a ještě v roce 1520 založilo Jakubské bratrstvo. V roce 1528 zavedl Bern násilím reformaci a v roce 1529 oddělil Reichenbach jako samostatnou farnost.[4]

Hlavním zaměstnáním byl chov dobytka v údolí a na alpských pastvinách (Latreien-, Steinalp zmiňován v roce 1342) a obchod s dobytkem (jarmark pro velký dobytek a ovce zmiňován v roce 1641). V 19. století trpělo obyvatelstvo hospodářskou stagnací, kterou se podařilo překonat až postupně s pomocí turistického ruchu: od roku 1855 se Bad Heustrich proslavil jako lázně; v roce 1901 byl napojen na pozdější Lötschberskou trať. Od roku 1864 se v Aeschi rozvíjelo hotelnictví, zejména od rozšíření silniční sítě k Thunskému jezeru a do Mülenenu (k železniční stanici). Roku 1904 bylo v obci zavedeno elektrické pouliční osvětlení a roku 1910 v penzionu Baumgarten pobývá několik týdnů německý anarchista a básník Erich Mühsam. Koncem 60. let 20. století se rozrostla výstavba rekreačních bytů v obci.[4]

Obyvatelstvo

Reformovaný kostel
Vývoj počtu obyvatel[4]
Rok17641850186018701880188819001910192019301941195019601970198019902000
Počet obyvatel8041251107511311167119514091225124812991358136413191402151118472025

Turismus

Aeschiried

Obcí prochází nebo zde začíná několik dobře značených turistických tras, z nichž většina je nenáročná, ale některé jsou velmi strmé.

Kemp ležící mezi centrem obce Aeschi a Wachthubel v nadmořské výšce asi 900 m, z toho asi polovina terasovitě, nabízí na ploše asi jednoho hektaru asi 50 trvale pronajatých a 45 turistických míst. Speciálně pro turistiku je k dispozici řada dalších ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, penziony, penziony, prázdninové byty a pokoje pro hosty, a také asi desítka restaurací.

V zimě je v Aeschiriedu v provozu několik lyžařských vleků a běžeckých tratí, z nichž jedna je osvětlená.

Doprava

Do Spiezu jezdí autobusové spoje přes Hondrich a přes Krattigen a také do údolí Suldtal. Nejbližší železniční stanice se nachází v Mülenenu a Spiezu (BLS).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aeschi bei Spiez na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
  3. ↑ Über Aeschi [online]. Gemeinde Aeschi bei Spiez, 2023-08-25 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie. Aeschi bei Spiez [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-06-23 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce