Aféra Írán-Contras

Aféra Írán-Contras
Reagan při setkání (zleva) s ministrem obrany Casparem Weinbergerem, ministrem zahraničí Georgem Shultzem, generálním prokurátorem Edwinem Meesem a náčelníkem štábu Donem Reganem v Oválné pracovně
Základní informace
Datum20. srpna 1985 – 4. března 1987
StátUSA
ÚčastníciRonald Reagan, George H. W. Bush, Robert McFarlane, Caspar Weinberger, Hezbollah, Contras, Oliver North, Manucher Ghorbanifar, John Poindexter, Manuel Noriega

Aféra Írán-Contras (anglicky: Iran-Contra Affair), též známá jako Irangate, byl politický skandál v USA v roce 1987.

Odhalení

V roce 1986 bylo zjištěno, že Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně Íránu, který válčil proti Iráku v irácko-íránské válce, a z výtěžku financovala protivládní povstalce Contras v Nikaragui. Írán byl však v té době na seznamu zemí podporujících terorismus a nebylo tedy možné tam exportovat zbraně.[1] Od tohoto postupu si administrativa slibovala, že docílí propuštění amerických rukojmí, kteří byli zadržováni v Libanonu. Aféra Írán-Contras byla největší americkou politickou aférou 80. let.[2] Reagan tvrdil, že o ničem neví, a volal po nezávislém vyšetřování. Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že Spojené státy v Nikaragui porušily mezinárodní právo[3], protože se v rozporu s mezinárodními úmluvami a mezinárodní zvyklostí vměšovaly do vnitřních záležitostí jiného státu.

Vyšetřování

John Tower, Edmund Muskie a Brent Scowcroft byli jmenováni Reaganem, aby utvořili komisi, která má vyšetřit skandál. Konstatovali, že prezident neměl kompletní informace o programu, a tudíž nelhal úmyslně americkému lidu. Byl však komisí kritizován za to, že na své podřízené dostatečně nedohlížel a neměl ponětí o jejich činnosti, čímž bylo umožněno financování Contras.[4] Zpráva, kterou vypracoval Kongres, tvrdila: „Pokud prezident nevěděl, co dělali jeho poradci pro bezpečnost, měl to vědět.“[4] Ministr obrany Caspar Weinberger byl obviněn z křivé přísahy, ale později byl prezidentem Bushem sr. omilostněn.[5]

Mnoho Středoameričanů kritizovalo Reagana za jeho podporu Contras a tvrdili, že to byl fanatický bojovník proti komunismu, který nehleděl na lidská práva, zatímco jiní tvrdí, že „zachránil střední Ameriku.“[6] Daniel Ortega, sandinistický vládce Nikaragui v letech 1979–1990, prohlásil, že doufá, že Bůh Reaganovi promine jeho „špinavou válku proti Nikaragui“.[6]

Během vyšetřování kromě toho vyšlo najevo, že Contras s vědomím CIA propašovali do USA několik tun kokainu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ The Iran Contra scandal. CNN (2001).
  2. ↑ Parry, Robert (2. 6. 2004). NYT's apologies miss the point. consortiumnews.com.
  3. ↑ "Managua wants $1B from US; demand would follow word court ruling", Associated Press, Boston Globe, 29. června 1986.
  4. ↑ a b Reagan's mixed White House legacy. BBC (2004).
  5. ↑ Final Report of the Independent Counsel for Iran/Contra Matters. Federation of American Scientists (1993).
  6. ↑ a b Sullivan, Kevin a Mary Jordan. "In Central America, Reagan Remains A Polarizing Figure", The Washington Post, 10. června 2004.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

President Ronald Reagan meets with aides on Iran-Contra.jpg
President with Caspar Weinberger George Shultz Ed Meese and Don Regan in The Oval Office Discussing The President's Remarks on The Iran-Contra Affair, 11/25/1986