Affondatore

Affondatore
Základní údaje
Typ	obrněná loď
Uživatelé	Italské královské námořnictvo
Zahájení stavby	11. dubna 1863
Spuštěna na vodu	3. listopadu 1865
Uvedena do služby	6. června 1866
Osud	vyřazena 1907
Předchůdce	třída Roma
Následovník	třída Principe Amedeo
Takticko-technická data
Výtlak	4006 t (standardní) 4307 t (plný)
Délka	89,56 m (na vodorysce)
Šířka	12,2 m
Ponor	6,35 m
Pohon	8 kotlů, 1 parní stroj 2717 ihp
Rychlost	12 uzlů
Posádka	19 důstojníků 290 mužů
Pancíř	127mm boky a věže
Výzbroj	2× 228mm kanón kloun

Affondatore byla věžová obrněná loď italského královského námořnictva. Ve službě byla v letech 1866–1907. Roku 1866 se účastnila bitvy u Visu. Ve své době byl Affondatore považován za nepotopitelný. Jednalo o silně pancéřovanou a dobře vyzbrojenou loď, která však na druhé straně neměla dobré plavební vlastnosti.^[1]

Stavba

Stavba plavidla byla objednána 11. října 1862 u britské loděnice Mare v Miliwallu v Londýně. Kvůli jejím finančním potížím zakázku přebrala loděnice Harrison ze stejného města. Stavba byla zahájena 11. dubna 1863 a dne 3. listopadu 1865 byla loď spuštěna na vodu. Ještě nedokončené plavidlo opustilo Londýn den před vypuknutím italsko-rakouské války, neboť se italská vláda obávala jeho zabavení.^[2]

Konstrukce

Výzbroj lodi tvořily dva 228mm kanóny Armstrong umístěné ve dvou dělových věžích. Dělostřeleckou výzbroj doplňoval příďový kloun. Boky a dělové věže chránil železný 127mm pancíř. Plavidlo mělo škunerové oplachtění. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a jeden parní stroj o výkonu 2717 ihp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 12 uzlů. Dosah byl 1647 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[2]

Služba

K italskému námořnictvu se Affondatore připojila jen několik hodin před vypuknutím bitvy u Visu, ke které došlo ve dnech 18.–20. července 1866.^[2] Affondatore zde byl, jako nejsilnější italská jednotka, vlajkovou lodí admirála di Persana. Dělostřelci z Affondatore v bitvě dvakrát zasáhli rakouskou řadovou loď SMS Kaiser a vyřadili dvě z jejích děl. Naopak pokusy obrněnce o taranování rakouských lodí byly neúspěšné.^[3]

Dne 6. srpna 1866 se Affondatore poblíž Ancony potopila v bouři. Loď byla vyzvednuta a v letech 1867–1870 opravena a modernizována. Druhá přestavba proběhla v letech 1883–1885. Tehdy byl mimo jiné instalován nový pohonný systém o výkonu 3240 ihp, loď byla vybavena velitelským můstkem a bojovým stěžněm. Během třetí modernizace v letech 1888–1889 byla změněna výzbroj, kterou tvořily dva 254mm kanóny, šest 120mm kanónů, jeden 75mm kanón, osm 57mm kanónů a čtyři 37mm kanóny. Roku 1891 byly přidány ještě dva torpédomety. Ve stejném roce byla loď přeřazena k výcviku. V letech 1904–1907 byla strážní lodí v Benátkách. Vyřazena byla roku 1907. Následně byla nějaký čas využívána jako plovoucí sklad munice v Tarentu.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha: MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. S. 183. 

Související články

• Seznam italských bitevních lodí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Affondatore na Wikimedia Commons