Afghánské království

Afghánské království د افغانستان واکمنان پادشاهي افغانستان (persky) ←  1926–1973  → vlajka znak
Hymna Melí Sorúd (1926–1943), Šâhe Ğažur o Mehrabane Ma (1943–1973)
Geografie Afghánistán
Hlavní město	Kábul
Rozloha	647 500 km² (v roce 1973)
Nejvyšší bod	Nošak (7485 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 966 400 (v roce 1973)
Jazyky	paštština, afghánská perština
Náboženství	sunnitský islám
Státní útvar
Státní zřízení	unitární konstituční monarchie
Měna	Afghánský afghání
Vznik	9. června 1926
Zánik	17. července 1973
Státní útvary a území
Předcházející Afghánský emirát Následující Afghánská republika

Království Afghánistánu (paštunsky د افغانستان واکمنان‎, Dǝ Afganistan wākmanān; persky پادشاهي افغانستان‎, Pādešāhī-ye Afganistan) byla konstituční monarchie v jižní a střední Asii, založená v roce 1926 jako nástupnický stát po emirátu Afghánistán. Království vyhlásil Amanullah Khan sedm let po svém nástupu na trůn.^[1]

Afghánské království ohraničoval Írán na západě, Sovětský svaz na severu, Čína na východě a Pákistán na jihu. Jednalo se o hornatou a převážně suchou zemi o rozloze 652 000 kilometrů čtverečních. Podivný tvar a hranice byly výsledkem toho, že se Afghánistán stal nárazníkem mezi Ruskem a Británií. Vachánský koridor je dobrým příkladem vyrovnávací nárazníkové části země. Sníh byl ve většině oblastí v zimě běžný a srážky byly malé.^[2]

Zemi obývaly různé etnické skupiny, jako Paštunové, Tádžikové, Hazarové, Uzbekové a mnoho dalších. Většina Afghánců byla muslimská, přibližně 99 % populace. Asi 80–85 % muslimské populace byli sunnité, ostatní byli šíité. Oficiálními jazyky národa byla afghánská perština a paštština. Mnoho Afghánců bylo dvojjazyčných a dokázalo mezi sebou mluvit oběma jazyky.^[3][4]

Stejně jako minulý i současný Afghánistán se ekonomicky velmi spoléhal na zemědělství a těžbu. Spojené státy americké i Sovětský svaz investovaly do afghánské ekonomiky, aby získaly vliv v zemi v průběhu studené války. Například program Four Point Program (Čtyřbodový program) v roce 1951, kdy Afghánistán a Spojené státy podepsaly v Kábulu dohodu o pomoci při hospodářském rozvoji země a o výstavbě 100 km plynovodu z Termezu do Mazáre Šeríf, který postavili sovětští technici. Jeho stavba začala v roce 1954. Afghánistán obdržel od banky Spojených států půjčku 18 500 000 amerických dolarů, aby mohl v USA nakoupit materiál na stavbu, vybavení a služby pro vývojový projekt v údolí řeky Hilmand. Země měla ložiska mastku, slídy, stříbra, olova, berylu, chromitu, mědi, lapisu lazuli a železné rudy.^[5]

Bratranec krále Zahira Šáha, Mohammed Daoud Khan, podepsal v roce 1956 s Československou republikou dohodu o obchodu se zbraněmi ve výši 3 milionů dolarů a se Sovětským svazem za 32,5 milionů. Dohoda dala afghánské armádě dovezené tanky T-34 a stíhačky MiG-17. Čtvrtina až třetina všech afghánských důstojníků se v roce 1973 školila v Sovětském svazu.^[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Afghanistan na anglické Wikipedii.

• Afghánské královské dynastie (anglicky)
• Chronologie událostí v Afghánistánu 1901–1947 (anglicky)
• Chronologie událostí v Afghánistánu 1950–1979 (anglicky)
• Historie Afghánistánu Archivováno 18. 10. 2019 na Wayback Machine. (anglicky)
• http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?historyid=ad09 (anglicky)
• https://www.harpercollins.co.uk/9780007451203/ (anglicky)
• https://www.britannica.com/place/Afghanistan (anglicky)