Afghánský emirát
| Afghánský emirát د افغانستان امارت امارت افغانستان (persky)
| |||||||||
geografie
| |||||||||
rozloha: | 652 225 km² | ||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
počet obyvatel: | asi 5 milionů lidí (1920 – Kvůli minimálnímu sčítání lidí v této době jsou počty obyvatelstva značně zkreslené a nemusejí odpovídat tehdejší době.) | ||||||||
| státní útvar | |||||||||
vznik: | |||||||||
zánik: | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Afghánský emirát (paštunsky د افغانستان امارت Da Afghánistán Amārat) byl státní útvar, emirát, který se nacházel v oblasti mezi jižní a střední Asií, v místech dnešního Afghánistánu. Vznikl jako nástupce Durránské říše, když zakladatel dynastie Barakzaj v Kábulu Dóst Muhammad Chán získal vládu. Dějiny emirátu výrazně ovlivnila zejména takzvaná Velká hra, což byl strategický konflikt mezi Britským a Ruským impériem, později mezi Britským impériem a Sovětským svazem o nadvládu ve Střední Asie. Toto období bylo charakterizováno růstem evropských koloniálních zájmů v Jižní Asie. Afghánský emirát tehdy pokračoval ve válce se Sikhskou říší, což mělo za následek první anglo-afghánskou válku (vítězství afghánských partyzánů 1839–1842), v níž však indické jednotky pod britským velením nedosáhly vytyčených cílů. To mělo za následek pokračování v podobě druhé anglo-afghánské válce (vítězství Britů 1878–1880). Ačkoli si Afghánci zachovali vnitřní suverenitu, byli donuceni opustit různé pohraniční oblasti a Britové převzali kontrolu nad zahraničními záležitosti Afghánského emirátu takzvaným Britským protektorátem (1880–1919). Po třetí anglo-afghánské válce (6. května 1919–8. srpna 1919) došlo v Indickém Rávalpindí k podpisu Britsko-Afghánské smlouvy, v níž Spojené království Velké Británie a Irska uznalo s konečnou platností nezávislost Afghánistánu.
Zeměpis
Jednalo se o hornatou a převážně suchou zemi. Podivný tvar a hranice byly výsledkem toho, že se Afghánistán stal nárazníkem mezi Ruskem a Británií. Vachánský koridor je dobrým příkladem vyrovnávací nárazníkové části země. Sníh byl ve většině oblastí v zimě běžný a srážky byly malé.
Demografie
Zemi obývaly různé etnické skupiny, jako Paštunové, Tádžikové, Hazarové, Uzbekové a mnoho dalších. Většina Afghánců byla muslimská, přibližně 99 % populace. Asi 80–85 % muslimské populace byli sunnité, ostatní byli šíité. Mnoho Afghánců bylo dvojjazyčných a dokázalo mezi sebou mluvit oběma jazyky.
Ekonomika
Stejně jako minulý i současný Afghánistán se ekonomicky velmi spoléhal na zemědělství a těžbu. Britské imperium se snažilo dotovat afghánskou ekonomiku, aby posílilo vliv v zemi. Nenáklonost k Britům posléze vedla ke třem vpádům Britského imperia ve snaze o obsazení země silou. Země měla ložiska mastku, slídy, stříbra, olova, berylu, chromitu, mědi, lapisu lazuli a železné rudy.[2]
Armáda
U vypuknutí druhé anglo-afghánské války (1878–80) cituje Ali Ahmad Jalali zdroje, které uvádějí, že pravidelná armáda sestáva z 50 000 mužů a složená z 62 pěchotních a 16 jízdních pluků, přičemž 324 kulometů bylo většinou organizováno v dělostřeleckých baterií. Sedra cituje Jalaliho, který píše, že „ačkoli Amir Shir Ali Khan (1863–78) je široce uznáván pro založení moderní afghánské armády, pouze pod Abdurem Rahmanem se stala životaschopnou a efektivní silou.“ V roce 1880 Amir Abdur Rahman Khan založil nově vybavenou afghánskou armádu s pomocí Britů. Země studie Afghánistánu uvádí:Když Abdur Rahman Khan přišel na trůn, armáda prakticky neexistovala. S pomocí liberální finanční půjčky od Britů, plus jejich pomocí ve formě zbraní, střeliva a dalších vojenských zásob, zahájil plán na vytvoření slušné pravidelné armády zavedením opatření, která vytvořila dlouhodobý základ vojenského systému
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emirate of Afghanistan na anglické Wikipedii.
- ↑ Masato Toriya. Afghanistan as a Buffer State between Regional Powers in the Late Nineteenth Century. [s.l.]: Hokkaido Slavic-Eurasian Reserarch Center, 2017. Dostupné online. S. 49–62. (anglicky)
- ↑ Afghanistan - Demographic trends. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Hunt & Eaton, New York, 1893.
Afghan Army - infantry soldier (1890s)
.svg)
Arms of Afghanistan 1919-1921.
.svg)
After the assassination of Nader Shah of Persia who ruled over most of what is now Afghanistan, local leader Ahmad Shah founded the Durrani Empire in 1747, centred in Kandahar and considered the beginning of modern Afghanistan. After the collapse of the empire in 1823 its flag, a green-white-green triband, remained in use in the Emirate of Herat (1818-1842).
.svg)
The flag of Afghanistan between 1931 and 1973 (1311–1352 A.P., 1351–1393 A.H.).