Africká unie
Africká unie | |
---|---|
Členské státy v Africe Členské státy Státy s pozastaveným členstvím | |
Zkratka | AU |
Motto | A United and Strong Africa Spojená a silná Afrika |
Předchůdce | Organizace africké jednoty (OAJ) |
Vznik | 9. července 2002 |
Sídlo | Addis Abeba, 378, Etiopie |
Souřadnice | 9°0′3″ s. š., 38°44′31″ v. d. |
Působnost | Afrika |
Úřední jazyk | angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky) |
Členové | 55 afrických států |
Předseda | Muhammad uld Ghazuání |
Oficiální web | au |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.[zdroj?]
Dějiny
V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.[1]
Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.
Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.[2][3]
Instituce
Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:
- Shromáždění hlav států
- Výkonný výbor
- Panafrický parlament
- Komise Africké unie (Africká komise)
- Soudní dvůr
- Komise stálých zástupců
- zvláštní technické komise
- Hospodářská, sociální a kulturní rada
- finanční instituce
Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.[p. 1]
V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru.
Rozpočet
AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).
Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.
Členství
Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), již si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[4][5]
- Alžírsko
- Angola
- Benin
- Botswana
- Burkina Faso[p. 2]
- Burundi
- Čad
- Konžská demokratická republika
- Džibutsko
- Egypt
- Eritrea
- Etiopie
- Gabon[p. 2]
- Gambie
- Ghana
- Guinea[p. 2]
- Guinea-Bissau
- Jižní Afrika
- Jižní Súdán
- Kamerun
- Keňa
- Komory
- Kapverdy
- Kongo
- Lesotho
- Libérie
- Libye
- Madagaskar
- Malawi
- Mali[p. 2]
- Mauritánie
- Mauricius
- Maroko[6]
- Mosambik
- Namibie
- Niger[p. 2]
- Nigérie
- Pobřeží slonoviny
- Rovníková Guinea
- Rwanda
- Saharská arabská demokratická republika
- Senegal
- Seychely
- Sierra Leone
- Somálsko
- Středoafrická republika
- Súdán[p. 2]
- Svatý Tomáš a Princův ostrov
- Svazijsko
- Tanzanie
- Togo
- Tunisko
- Uganda
- Zambie
- Zimbabwe
Odkazy
Poznámky
- ↑ Při přirovnání k politickým systémům státu by tak EU byla parlamentní republikou a AU prezidentskou.
- ↑ a b c d e f Pozastavené členství.
Reference
- ↑ MATHEWS, K. The Organization of African Unity. India Quarterly. 1977, roč. 33, čís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0974-9284.
- ↑ MAGLIVERAS, Konstantinos D.; NALDI, Gino J. The African Union: A New Dawn for Africa?. The International and Comparative Law Quarterly. 2002, roč. 51, čís. 2, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0020-5893.
- ↑ PACKER, Corinne A. A.; RUKARE, Donald. The New African Union and Its Constitutive Act. The American Journal of International Law. 2002, roč. 96, čís. 2, s. 365–379. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0002-9300. DOI 10.2307/2693932.
- ↑ African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Africká unie na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Panafrický parlament
- Popis AU na stránkách BBC
- Organizace Africké Jednoty
Média použitá na této stránce
Vlajka Angoly
Flag of Burkina Faso
Vlajka Etiopie
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Mauritania, adopted in 2017. The National Assembly added red stripes to the top and bottom edges to represent “the blood shed by the martyrs of independence”.
Flag of Namibia
Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
Flag of Rwanda. The flag ratio is 2:3 with the stripes being 2:1:1. Colors are the following officially: Pantone 299 C 2X (blue), RAL 6029 (green), RAL 1023 (yellow) and RAL 1003 (golden yellow). (As of 03/08/2010, the only color used is the Pantone 299 C, which is from here. The rest of the colors are RAL shades from here.)
Flag of Senegal
The proportions of this flag are 3:2; however, there is no official definition for the correct proportions and also 5:3 is widely used.
Flag of São Tomé and Príncipe
Flag of the African Union
Autor: APK, Licence: CC BY-SA 4.0
The African Union Representational Mission to the United States is located at 1640 Wisconsin Avenue NW in the Georgetown neighborhood of Washington, D.C. Constructed in 1911 and designed by Snowden Ashford, the building is historically known as the West Georgetown School. It is a contributing property to the Georgetown Historic District.
Autor: Heraldry, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the African Union with suspended states highlighted in light green