Africký mor prasat

Jak číst taxoboxAfrický mor prasat (AMP)
alternativní popis obrázku chybí
Makrofág nakaženého prasete v rané fázi infekce afrického prasečího moru, zvětšeno asi 1000x
Baltimorova klasifikace virů
SkupinaI (dsDNA viry)
Vědecká klasifikace
ČeleďAsfarviridae
RodAsfivirus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Africký mor prasat (zkratka: AMP, latinsky pestis africana suum) je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích a prasat divokých, způsobené DNA virem rodu Asfivirus. Nemoc se vyskytuje endemicky u volně žijících prasat savanových a bradavičnatých v subsaharské Africe.

Původce

Nemoc způsobuje DNA virus rodu Asfivirus, čeledi Asfarviridae. Jedná se o jediný DNA virus přenášený členovci, přesněji klíšťáky rodu Ornithodoros[1], u nichž se může virus přenášet i vertikálně (tedy ze samičky na potomstvo). Klíšťáci rodu Ornithodoros se vyskytují pouze v tropických a subtropických oblastech. Přenos AMP skrze klíšťáky je nejčastější u divokých prasat v Africe. Klíšťáci se vyskytují nejseverněji v oblastech Středozemního moře. Například ve Španělsku či na Sardinii hráli klíšťáci významnou roli při epidemiích AMP u tamních populací prasat. V oblastech bez výskytu klíšťáků (mírné pásmo Evropy, Asie, Severní Ameriky) se nemoc přenáší pouze přímým kontaktem či krmivem. Blechy, vši, krevsající mouchy, komáři ani klíšťata virus nepřenášejí.[2]

Virus je odolný vůči vnějším faktorům, může zůstat infekční více než rok v krevním séru, zůstává infekceschopný řadu měsíců ve zmraženém mase či sušeném mase z nakažených zvířat,[3] nicméně konzumace tohoto masa je pro člověka bez nebezpečí[4].

Epizootologie

ucho prasete s krváceninou
Africký mor prasat se může projevovat krváceninami na ušních boltcích prasat

Jde o nákazu povinně hlášenou a v případě výskytu na území EU se vyhlašují mimořádná veterinární opatření.[5] Nemocná zvířata se neléčí. Vakcína proti AMP k roku 2016 neexistuje a jedinou prevencí je tak samotná ochrana před zavlečením tohoto viru. Člověk není vůči viru AMP vnímavý.

Africký mor prasat způsobuje podlitiny a vnitřní krvácení.

Klinické příznaky

Zatímco u divokých afrických prasat je onemocnění bez příznaků, u prasat domácích a evropských divokých prasat je charakterizováno hemoragickou horečkou, apatií, depresí, cyanotickými skvrnami na kůži a krváceninami na sliznicích a orgánech, ve většině případů končí smrtí nakaženého zvířete během několika dní.[1][6] Mezi onemocnění, která mohou vykazovat podobné příznaky u prasat, patří klasický mor prasat, Aujeszkyho choroba, vezikulární stomatitida, vezikulární choroba prasat, či slintavka a kulhavka.

Výskyt v Evropě

V letech 2007 - 2017 byly zaznamenány případy výskytu nákazy na území osmi států východní a střední Evropy a na Sardinii.[7]

Výskyt první nákazy v České republice (2017)

Warnschild an einem Autobahnparkplatz in Baden-Württemberg bei Bickelberg 03.jpg

První případ výskytu AMP na území ČR byl zaznamenán v červnu 2017, a to u dvou prasat divokých na Zlínsku.[5] Dne 3. července 2017 bylo nalezeno ve stejné oblasti 17 nově uhynulých kusů, přičemž u 4 z nich byl diagnostikován virus AMP.[8] Tzv. zamořená oblast se tak k danému datu rozšířila na celý zlínský okres.[9]

Příslušná veterinární správa nechala jako opatření ohradit nakaženou zónu pachovými ohradníky v celkové délce 44,5 km a podařilo se jí udržet nakažená prasata v této zóně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b GUINAT, Claire; GOGIN, Andrey; BLOME, Sandra. Transmission routes of African swine fever virus to domestic pigs: current knowledge and future research directions. Veterinary Record. 2016-03-12, roč. 178, čís. 11, s. 262–267. PMID 26966305. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. ISSN 0042-4900. DOI 10.1136/vr.103593. PMID 26966305. (anglicky) 
  2. ↑ COSTARD, Solenne; WIELAND, Barbara; DE GLANVILLE, William. African swine fever: how can global spread be prevented?. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009-09-27, roč. 364, čís. 1530, s. 2683–2696. PMID 19687038 PMCID: PMC2865084. Dostupné online [cit. 2017-07-07]. ISSN 0962-8436. DOI 10.1098/rstb.2009.0098. PMID 19687038. 
  3. ↑ CHENAIS, Erika. African Swine Fever in Uganda: Epidemiology and Socioeconomic Impact in the Smallholder Setting [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ SOUTHEY, Flora. Can eating pork from ASF-infected pigs make you sick?. foodnavigator.com. 17-Sep-2020. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Africký mor prasat (AMP). Státní veterinární správa. 2016-10-04. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. 
  6. ↑ GALINDO, Inmaculada; ALONSO, Covadonga. African Swine Fever Virus: A Review. Viruses. 2017-05-10, roč. 9, čís. 5, s. 103. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. DOI 10.3390/v9050103. PMID 28489063. (anglicky) 
  7. ↑ Africký mor prasat (AMP). Státní veterinární správa. 2016-10-04. Dostupné online [cit. 2017-07-13]. 
  8. ↑ Africký mor prasat: mimořádné opatření platí pro celé Zlínsko, našlo se 17 uhynulých divočáků. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Africký mor prasat v ČR; aktuální informace ke dni 3.7.2017. Státní veterinární správa. 2017-07-03. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Warnschild an einem Autobahnparkplatz in Baden-Württemberg bei Bickelberg 03.jpg
Autor: Verum, Licence: CC BY-SA 4.0
Warnschild an einem Autobahnparkplatz in Baden-Würtemberg zur Vermeidung eines Ausbruchs der afrikanischen Schweinepest keine Essensreste in unverschlossene Mülleimer zu werfen
African swine fever ears.jpg
Reddening of the ears is a common sign of African swine fever in pigs.
African swine fever infected macrophage.jpg
Macrophage cell in early stages of infection with African swine fever virus, magnified about 1,000x. Hogs" (published by the Agricultural Research Service of the USDA)