Afrosoricida
 Afrosoricida | |
|---|---|
 bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | placentálové (placentalia) |
| Nadřád | Afrotheria |
| Řád | afrosoricidi (Afrosoricida) Stanhope, 1998 |
| Čeledi | |
| |
| Sesterská skupina | |
| bércouni (Macroscelidea) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Afrosoricidi, někdy také zvaní afričtí hmyzožravci (Afrosoricida), jsou řád obsahující pouze tři čeledi malých savců, kteří byli dříve kvůli vnější podobnosti řazeni do řádu hmyzožravců. K vyčlenění těchto tří čeledí došlo poměrně nedávno (na základě molekulární analýzy v roce 1998[1]). Zjistilo se totiž, že společně patří do zcela jiné větve savců: vedle damanů, slonů apod. do skupiny Afrotheria.
Čeledi
Zlatokrti se vyskytují v Africe v rámci rozličných habitatů s půdou vhodnou k vytváření chodeb (planiny, pouště i lesy). Jejich jméno je odvozeno od typické výrazně zlaté, žluté nebo oranžové srsti s až kovovým leskem. Podobně jako krtci (Talpidae) mají málo vyvinutý zrak, oči jsou překryté kožní blánou. Na rozdíl od nich ale rozrývají zeminu hrabavým pohybem směrem vpřed, tedy neodhrnují zeminu do stran. K hloubení chodeb jim slouží velké drápy na předních končetinách.[2]
Bodlíni jsou endemičtí pro oblast Madagaskaru a morfologicky pestří. Vzhledem připomínají ježky (bodlinaté tělo a schopnost svinout se do kuličky) nebo rejsky, vždy s nápadným rypáčkem. Některé druhy umí hibernovat, nebo přecházet během dne do torporu. Byla u nich zjištěna i schopnost echolokace. Vzhledem ke ztrátě původních habitatů patří někteří mezi ohrožené druhy.[2]
Vydříky nacházíme výhradně v centrální Africe. Jejich morfologie je skutečně obdobná vydrám se semiaquatickým způsobem života. Dosahovat mohou délky až přes půl metru a řadí se k největším hmyzožravým savcům.[2]
Zlatokrt (Chrysospalax trevelyani)
Bodlín (Hemicentetes semispinosus)
Vydřík (Potamogale velox)
Odkazy
Reference
- ↑ STANHOPE, Michael J.; WADDELL, Victor G.; MADSEN, Ole. Molecular evidence for multiple origins of Insectivora and for a new order of endemic African insectivore mammals. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1998-08-18, roč. 95, čís. 17, s. 9967–9972. PMID 9707584. Dostupné online [cit. 2018-04-25]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.95.17.9967. PMID 9707584. (anglicky)
- ↑ a b c Feldhamer, G. A. (2007). Mammalogy: adaptation, diversity, ecology. JHU Press.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Afrosoricida na Wikimedia Commons 
Taxon Afrosoricida ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Photo by David J. Stang, Licence: CC BY-SA 4.0
Location taken: Smithsonian National Museum of Natural History. Names: Hemicentetes semispinosus (G. Cuvier, 1798), Gestreepte tenrek, Lowland Streaked Tenrec, Océanite frégate, Paíño pechialbo, Petrell carablanc, Sávos tanrek, Streaked tenrec, Tenrec ratllat de les terres baixes, Tenrek pręgowany, Тенрек полосаты Classification: Animalia > Chordata > Mammalia > Afrosoricida > Tenrecidae > Hemicentetes > Hemicentetes semispinosus.
%2c_Natural_History_Museum%2c_London%2c_Mammals_Gallery.JPG)
Autor: John Cummings, Licence: CC BY-SA 3.0
Giant otter shrew (Potamogale velox), Natural History Museum, London, Mammals Gallery
Autor: Emőke Dénes, Licence: CC BY-SA 4.0
Taxidermied Giant Golden Mole (Chrysospalax trevelyani) at the Natural History Museum in London, England.