Agarista
Agarista | |
---|---|
Agarista virgata z Brazílie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
Rod | Agarista D.Don, 1834 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Agarista je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Jsou to opadavé nebo stálezelené dřeviny s jednoduchými listy a pětičetnými květy. Rod zahrnuje 30 druhů a je rozšířen v Americe od jihovýchodu USA po Argentinu. Někdy jsou do rodu Agarista řazeny i druhy afrického rodu Agauria.
Popis
Zástupci rodu Agarista jsou pozemní, stálezelené nebo řidčeji opadavé keře a stromy. Listy jsou jednoduché, střídavé, téměř vstřícné nebo nahloučené v přeslenech po 3, kožovité, řapíkaté. Čepel listů je celokrajná nebo na okraji zvlněná nebo pilovitá, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pětičetné, často vonné, stopkaté, uspořádané v koncových nebo úžlabních hroznech či latách. Kališní lístky jsou trojúhelníkovité, na bázi srostlé. Koruna je bílá nebo červená, válcovitá až baňkovitá, zakončená krátkými korunními cípy. Tyčinek je 10. Semeník nese jednoduchou čnělku a obsahuje 5 komůrek. Plodem je kulovitá pouzdrosečná tobolka obsahující mnoho velmi drobných, hnědých semen.[1][2]
Severoamerický druh Agarista populifolia
Kvetoucí větévka Agarista populifolia
Kresba Agarista subrotunda
Rozšíření
Rod zahrnuje asi 30 druhů. Je rozšířen v Americe od jihovýchodu USA po Argentinu. Nejvíc druhů roste v jihovýchodní Brazílii. Na Karibských ostrovech se nevyskytují.[3] V USA se vyskytuje jediný druh, Agarista populifolia.[4] V některých zdrojích jsou do rodu Agarista řazeny 2 druhy rodu Agauria, rozšířené v z africké oblasti (tropická Afrika, Madagaskar a Mauricius), čímž se areál rodu rozšiřuje.
Zajímavosti
Agarista byla athénská šlechtična, dcera "tyrana" Kleisthéna ze Sicyonu, teta reformátora Kleisténa, manželka Megakla. Byl po ní také pojmenován také rod nočních motýlů z čeledi můrovití (Noctuidae).[5]
Můra Agarista picta
Význam
Severoamerický druh A. populifolia je v teplejších oblastech světa občas pěstován jako okrasná rostlina.[2] Rod není uváděn ze žádné české botanické zahrady.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky)
- ↑ a b JUDD, Walter S. Flora of North America: Agarista [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants Database [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ encyclopedia of life
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Agarista na Wikimedia Commons
- Taxon Agarista ve Wikidruzích
- James L. Luteyn and Paola Pedraza-Peñalosa. Neotropical Blueberries [online]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0
Agarista virgata Judd - ERICACEAE - Espécie endêmica de Minas Gerais - Parque Estadual do Biribiri - Serra do Espinhaço - Diamantina - Minas Gerais - Brasil.
Autor: No machine-readable author provided. Bouba assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5
Description: Agauria buxifolia, november 2004, La Réunion
(Petit bois de rempart - Endémique de La Réunion - Ericacées) - Réserve naturelle de la Roche Ecrite
Source: Bouba
Plate from book
Agarista populifolia 'Taylor's Treasure' specimen in the J. C. Raulston Arboretum (North Carolina State University), 4415 Beryl Road, Raleigh, North Carolina, USA.