Agde

Agde
Katedrála sv. Štěpána v Agde
znak
Poloha
Souřadnice	43°18′39″ s. š., 3°28′33″ v. d.
Nadmořská výška	0–110 m n. m.
Stát	Francie Francie
Region	Languedoc-Roussillon
Departement	Hérault
Arrondissement	Béziers
Kanton	Agde
Agde
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50,81 km²
Počet obyvatel	21 104 (2007)
Hustota zalidnění	415,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Gilles d'Ettore
Oficiální web	www.ville-agde.fr
E-mail	contact@ville-agde.fr
PSČ	34300
INSEE	34003
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agde je zhruba dvacetitisícové městečko v ústí řeky Hérault na pobřeží Středozemního moře. Kdysi zde stávala fénická a později řecká osada, dnes je to rybářský přístav s malebnou starou zástavbou a románskou katedrálou sv. Štěpána z tmavě šedého čediče, která bývala i sídlem biskupství.

Pro českou a slovenskou historii má význam jako místo formování československého zahraničního vojska v letech 1939–1940.

Historie

Před miliony let vymodelovala toto místo sopečná činnost. Řecké město Agathé (neboli Krásná), nejzápadnější starořecký přístav v Galii, bylo založeno Řeky z Fókaje roku 560 před n. l.^[zdroj?] Mezi archeologické nálezy patří nálezy etruských, fénických, řeckých a italických nádob i lodních vraků v ústí řeky Hérault, nález Mladík z Agde – bronzová řecká socha ze 4. století př. n. l.

V 6. století zde již bylo biskupství; biskupský stolec neobsazený od konce 7. století do roku 788 svědčí o úpadku církve v době stěhování národů. Východofranský majordom Karel Martel při své neúspěšné výpravě proti Arabům roku 737 spálil Nîmes, Agde a Béziers, avšak teprve roku 739 obnovil královskou moc i v této oblasti.

V románském Francouzském království zde bylo jedno z četných kulturních středisek architektury, sochařství a mozaiky. Mezi další činnosti patřily loděnice, solivary, rybolov. Město i přístaviště ožilo v souvislosti s dokončením plavebního kanálu du Midi v roce 1681. V roce 1925 mělo město 10 tisíc obyvatel.

Agde a formování československého zahraničního vojska

Čechoslováci, kteří po německé okupaci Československa chtěli proti nacistickému Německu bojovat, se převážně soustřeďovali ve Francii. Do vypuknutí války v září 1939 bylo jen z Polska do Francie přepraveno přes 1 200 mužů. Další přicházeli „balkánskou trasou“. V té době mohli českoslovenští vojáci pouze nastoupit službu v Cizinecké legii nebo ve francouzských koloniálních jednotkách s tím, že v případě války mají vzniknout československé jednotky. Od září 1939 vzniknul v Agde, na místě bývalého internačního tábora pro republikánské uprchlíky ze Španělska, tábor, kde byla československá vojska formována. Byli zde soustředěni Čechoslováci z Cizinecké legie a koloniálních vojsk, spolu s dalšími československými dobrovolníky.

První pěší pluk vznikl v Agde 16. října 1939. Československé vojsko se dále rozvíjelo - v únoru 1940 mělo čs. vojsko ve Francii 8535 mužů. Po napadení Francie Německem bylo částečně zapojováno do bojů. Po porážce Francie byli českoslovenští vojáci vesměs evakuování do Anglie.^[1]

Vybrané čsl. osobnosti, které prošly Agde

• Armádní generál Tomáš Sedláček (1918–2012), který se zde v polovině května 1940 hlásil k 1. československé pěší divizi a působí v hodnosti poručíka dělostřelectva až do porážky Francie, se stal čestným občanem tohoto města.^[2]

• Do zahraničního vojska zde byl odveden např. parašutista skupiny Zinc Viliam Gerik,^[3] ve své době slavný boxer Vilda Jakš, člen výsadku Benjamin Otmar Riedl a mnoho dalších statečných mužů.

Stavební památky

Kolem některých středověkých kostelů bylo vybudováno mohutné opevnění - které často obklopovalo i hřbitov - s hradebními ochozy a cimbuřím a také s přídavnými obrannými věžemi. Takové opevněné kostely poskytovaly ochranu obyvatelstva, v jižní Francii byly budovány zčásti i na ochranu proti pirátům. Agde má stavbu opevněné karolinské katedrály sv. Štěpána z počátku 9. století, vystavěné z černého čediče, je to valenou klenbou sklenutý jednolodní kostel. Katedrála byla obnovena v 17.-19. století.

Okolí

Na mořském břehu ležící sousední letovisko Cap d'Agde bylo postaveno jako napodobenina místní rybářské vesnice. Vlastní mys je čedičový výběžek do moře. Toto výjimečné místo slouží i jako rekreační přístav jachet. Je zde největší naturistické středisko v Evropě, které pojme 20 tisíc lidí. Je zde celkem sedm pláží, Aqualand, Fort de Brescou. Toto největší letovisko na koupání v regionu (tj. Cap d'Agde s okolím) má kapacitu 160 tisíc lůžek.

Etymologie názvu

Jméno města je odvozeno od názvu původní řecké osady Agathé Tyché (šťastná náhoda).

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Partnerská města

• Antequera

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Agde na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Agde v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Galerie Agde na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města Agde Archivováno 30. 4. 2009 na Wayback Machine.
• Oficiální turistické stránky Agde Archivováno 13. 5. 2008 na Wayback Machine.
• Oficiální turistické stránky Cap d'Agde
• Amis des orgues d'Agde
• Satelitní snímek Agde