Agis I.

Agis I.
spartský král
Narození957 př. n. l.
Úmrtí900 př. n. l. (ve věku 56–57 let)
PředchůdceEurysthenes
NástupceEchestratos
PotomciEchestratos
RodEurypontovci
OtecEurysthenes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agis I. (starořecky Ἆγις) byl králem Sparty z královského rodu Eurypontovců asi v letech 930?–900? př. n. l. Jeho spolukrálem z královského rodu Eurypontovců byl Eurypón.

Dávné dějiny období vlády krále Agida (přibližně konec desátého století př. n. l.) jsou zakryty závojem času a označují se jako temné období. Informace o této době zapsané antickými historiky až po dlouhém časovém odstupu jsou novověkými autory většinou považovány už jen za mýty. Mýty však mohou být i ozvěnami historických událostí z dávnověké minulosti.

Vláda ve Spartě

Nejstarší záznam o králi Agidovi se objevuje v díle dějepisce Hérodota žijícího v pátém století př. n. l. Píše o něm, že byl synem Euryshtena, zakladatele rodu Agiovců, a jeho nástupcem se stal syn Echestratos. Podle Apollodóra vládl Agis 31 let.[1] Ve spise Excerpta Latina Barbari[pozn. 1] se ale uvádí, že vládl jen dva roky. Strabón ve své Geografii napsal, že Agis během svého panování omezil práva perioiků, tuto informaci čerpal z díla historika Efora.

Perioikové („okolní obyvatelé“) byli původním, většinou achájským obyvatelstvem, které se po vpádu Dórů, předchůdců Sparťanů, vzdalo zřejmě bez ozbrojeného odporu. Dórové jim za to ponechali svobodu a různá občanská práva s výjimkou politických. Strabón dále píše, že těchto opatření krále Agida uposlechli v Lakónii všechna města kromě města Helos, které se vzbouřilo. Sparťané proto Helos dobyli a obyvatelstvo uvrhli do otroctví. Pausaniás vzpouru města klade až do období vlády krále Alkamena, je však možné, že se město v té době vzbouřilo podruhé. Za Agidovy vlády, jak píše opět Pausaniás, Sparťané založili dvě kolonie: Patry na severu Acháje a další v kraji Aeolidě na severozápadním egejském pobřeží Anatolie.

Smrt

Polyainos ve svém díle Strategemata z 2. poloviny druhého století našeho letopočtu uvedl, že Agis zemřel násilnou smrtí. Jeho vrazi uprchli do Arkádie, a proto tam Agidův spolukrál Eurypón podnikl vojenskou výpravu k jejich dopadení.

Odkazy

Poznámky

  1. Kronika z 6. století sepsaná řecky nejspíše v Alexandrii, později kolem roku 750 přeložená do latiny nějakým mnichem ve franské říši a doplněná o vsuvky spojující vládnoucí merovejské krále s Trójany.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agis I. na slovenské Wikipedii.

  1. Clinton 1851, s. 136.

Literatura

  • CLINTON, Henry Fynes. An Epitome of the Civil and Literary Chronology of Greece: From the Earliest Accounts to the Death of Augustus. [s.l.]: [s.n.], 1851. 468 s. Dostupné online. 
  • HÉRODOTOS. Dějiny (původním názvem: Ιστορίαι). Překlad Jaroslav Šonka. Kniha VII. [s.l.]: Odeon, 1972. 548 s. (Živá díla minulosti). Kapitola 204. 
  • PAUSANIÁS. Cesta po Řecku I (původním názvem: Ἑλλάδος περιήγησις). Překlad Helena Businská. Kniha III. [s.l.]: Svoboda (nakladatelství) (Antická knihovna; sv. 20). Kapitola 2. 
  • POLYAENUS. Stratagems (původním názvem: Στρατηγήματα). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola 2.13. (anglicky) 
  • STRABÓN. Geografika (původním názvem: Γεωγραφικά). Kniha VIII. [s.l.]: [s.n.] Kapitola 4.5. 

Související články