Aglaia

Aglaia
20140416 corfu218.JPG
Manžel(ka)Héfaistos
DětiMorfeus
Eucleia
Eupheme
Euthenia
Philophrosyne
RodičeZeus a Hélios a Eurynomé
PříbuzníEufrosyné a Thálie (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aglaia (latinsky Aglaia) je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (ovšem podle jiné verze boha slunce Hélia a najády Aigly.

Je jednou z Charitek, jsou to bohyně půvabu a krásy.

Nejznámější jsou tři:

  • Aglaia je nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že je Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou.
  • Eufrosyné - „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Je také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy.
  • Thaleia - „Kvetoucí“, je bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“

Méně známé jsou další jejich sestry Charis, Pásithea, Kléta, Faenna, Thalló, Auxó a Hégemoné.

Charitky jsou půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytují mnohá dobrodiní. Téměř vždy jsou ve společnosti jiných bohů. Ochraňují průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbají o krásu umění. Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy. Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou:

  • vždy ve trojici - jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit)
  • drží se vždy za ruce - dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky
  • vyjadřují radost - tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá
  • jsou mladé - vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout
  • mají průsvitné roucho - dobrodiní se nebojí pohledu

Odraz v umění

Podoba Charitek se zachovala na velkém počtu uměleckých děl - sochách, reliéfech, vázových malbách:

  • sousoší Tři Grácie je římská práce z 3. až 2. stol. př. n. l., je ve Vatikánském muzeu a v pařížském Louvru
  • další sousoší stálo u vchodu k Athénské Akropoli, podle Pausania prý bylo dílem filosofa Sokrata, který byl původním povoláním sochař; ale nedochovalo se

Externí odkazy

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Média použitá na této stránce

20140416 corfu218.JPG
Autor: Jean Housen, Licence: CC BY-SA 3.0
View of a statue of the Grace Aglaea from the Achilleion in Corfu.