Ahmet Ayık
| Ahmet Ayık | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 31. března 1938 (85 let) |
| Místo narození | Eskiköy, okres Doğanşar, provincie Sivas,  Turecko |
| Stát | Turecko |
| Sportovní informace | |
| Trenéři | İbrahim Önder Yaşar Doğu Celal Atik Halit Balamir |
| Kategorie | těžká váha |
| Zápasnický styl | národní zápas, volný styl |
| Účast na LOH | 1964, 1968 |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH | ||
| stříbro | LOH 1964 Tokio | v.s. −97 kg |
| zlato | LOH 1968 Mexiko | v.s. −97 kg |
| Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
| zlato | MS 1965 Manchester | těžká váha |
| stříbro | MS 1966 Toledo | těžká váha |
| zlato | MS 1967 Nové Dillí | těžká váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
| zlato | ME 1965 Manchester | těžká váha |
| stříbro | ME 1966 Essen | těžká váha |
| zlato | ME 1967 Istanbul | těžká váha |
| zlato | ME 1970 Berlin | těžká váha |
Ahmet Ayık (* 31. března 1938 Eskiköy) je bývalý turecký zápasník, olympijský vítěz z roku 1968.
Sportovní kariéra
Narodil se a vyrostl v obci Eskiköy v provincii Sivas. Od mala se věnoval tradičnímu tureckému zápasu karakucak. Ve 13 letech ho otec Ömer poslal na studia do Istanbulu, kde se poprvé setkal s olympijským zápasem v tělocvičně Fatih u stejnojmenné mešity. Po skončení studií se vrátil do rodné obce a v roce 1957 narukoval do armády. Byl přidělen k vojenské policii (četnictvo) do Ankary. V Ankaře se věnoval olympijskému volnému stylu, ale po skončení vojenské služby v roce 1960 se na žádost otce vrátil domů a pomáhal s pracemi na rodinné farmě. Ve volném čase zápasil v národním stylu během náboženských a státních svátků. V roce 1961 byl v národním zápase karakucak neporažen a neunikl pozornosti trenérům volného stylu.[1]
Zápasu ve volném stylu se opět věnoval od roku 1962 v Ankaře. V roce 1964 startoval na olympijských hrách v Tokiu ve váze do 97 kg. V úvodním kole remizoval zápas s Bulharem Saidem Mustafovem, za který dostal hned na úvod 2 negativní klasifikační body. Ve třetím kole remizoval zápas s úřadujícím dvojnásobným mistrem světa minským Alexandrem Medveďem ze Sovětského svazu. Ve čtvrtém kole ho čekala další volnostylařská osobnost, Íránec Golamrezá Tachtí. S nožem na krku (nesměl prohrát ani znovu remizovat) dokázal Tachtího porazit na technické body a s pěti negativními klasifikačními body zůstal nadále v turnaji. V pátém kole měl štěstí na volný los a v šestém kole (finále) zůstal v soutěži sám s Bulharem Mustafovem a Sovětem Medveďem. S oběma v dřívějších kolech remizoval a čekal na vzájemný souboj Mustafova s Medveďem. V případě remízy by o olympijských medailích rozhodovala tělesná hmotnost při předturnajovém vážení. K této variantě však nedošlo, Medveď porazil Mustafova na lopatky a získal zlatou olympijskou medaili. Ayık získal stříbrnou olympijskou medaili a Mustafov bronzovou.
V roce 1968 startoval na olympijských hrách v Mexiku jako úřadující mistr světa. Od úvodního kola potvrzoval roli favorita a bez většího zaváhání postoupil do tříčlenného finále s Maďarem Józsefem Csatárim a Gruzíncem Šotou Lomidzem ze Sovětského svazu. V úvodním finálovém zápase porazil na lopatky Maďara Csatáriho. Sovět Lomidze však porazil Csatáriho pouze na technické body. Do vzájemného souboje s Lomidzem tak vstupoval s vědomím, že k zisku zlaté olympijské medaile mu stačí remíza. Zápas s Lomidzem dovedl po taktické stránce k remíze a získal zlatou olympijskou medaili.
Sportovní kariéru ukončil před mistrovstvím světa v Edmontonu v létě 1970 kvůli neshodám s vedením tureckého zápasnického svazu ohledně odvolání reprezentačního trenéra.[2] Věnoval se trenérské a především funkcionářské práci. Byl dlouholetým předsedou turecké zápasnické federace.[3]
Výsledky
Volný styl
| Turnaj | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | |
| −87 | −97 | −100 | ||||||
| Olympijské hry | 2. | 1. | ||||||
| Mistrovství světa | 5. | 1. | 2. | 1. | — | — | ||
| Mistrovství Evropy | 1. | 2. | 1. | — | — | 1. | ||
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Ahmet Ayık v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg){kind=link}
.svg)
State Flag of Iran, 1933-1964