Aiko, princezna Toši

Aiko
princezna Toši
(c) 外務省, CC BY 4.0 Aiko v roce 2021
Narození	1. prosince 2001 (22 let) Nemocnice císařské domácnosti, Kókjo, Tokio, Japonsko Japonsko
Dynastie	Japonská císařská
Otec	Naruhito
Matka	Masako Owada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aiko, princezna Toši (敬宮愛子内親王 Toši-no-mija Aiko Naišinnó;* 1. prosince 2001, Kókjo) je členka japonské císařské rodiny. Je jediným dítětem císaře Naruhita a císařovny Masako Japonské.^[1]

Po jejím narození se vedla debata o japonském císařském nástupnictví. Někteří politici zastávali názor, že by se měla zrušit agnatická primogenitura vnucená Spojenci. Jakmile se však jejímu strýci a současnému korunnímu princi Fumihitovi v září 2006 narodil syn Hisahito, stal se dalším v linii následnictví po svém otci. Aiko zůstává v současnosti právně nezpůsobilou zdědit trůn. Debata o možnosti nechat v budoucnu vládnout císařovny pokračuje.

Narození

(c) 外務省ホームページ, CC BY 4.0

Princezna Aiko se narodila 1. prosince 2001 ve 14:43 v nemocnici Imperial Household Agency Hospital v Kókjo jako první dítě a jediná dcera tehdejšího korunního prince a korunní princezny, Naruhita a Masako.^[2][3]

V rozporu s tradicí si jméno princezny zvolili její rodiče místo císaře. Bylo vybráno z článku 56 Li Lou II, jednoho z učení čínského filozofa Mencia. Aiko, křestní jméno princezny, je psáno znaky kandži pro „láska (愛)“ a „dítě (子)“ a znamená „člověk, který miluje ostatní“.^[4] Princezna má také císařský titul, princezna Toši (敬宮 toshi-no-miya), což znamená „člověk, který respektuje ostatní“.^[4]

Vzdělání

Princezna Aiko od 3. dubna 2006 do 15. března 2008 navštěvovala mateřskou školu Gakušúin.^[5]

Na její osmé narozeniny bylo odhaleno, že její zájmy zahrnovaly psaní znaků kandži, kaligrafii, cvičení se švihadlem, hru na klavír a housle a psaní poezie.^[6]

Na začátku března 2010 začala Aiko vynechávat školu kvůli tomu, že nevycházela s jinými dětmi a byla šikanována spolužáky.^[7] Aiko se omezeně vrátila do školy dne 2. května 2010. Po návratu do školy řekla vyšší úřednice paláce, že na radu lékaře v domácnosti korunního prince navštěvuje omezený počet hodin v doprovodu své matky.^[8]

(c) 外務省ホームページ, CC BY 4.0

V listopadu 2011 byla Aiko hospitalizována kvůli zápalu plic.^[9] V roce 2014 se zapsala na dívčí střední školu Gakušúin.^[10]

V létě roku 2018 absolvovala svou první samostatnou cestu do zahraničí, aby se zúčastnila letního programu na Eton College. Zprávy od nejmenovaného palácového zdroje blízkého rodině uváděly, že Aiko poskytuje své matce Masako emoční podporu v její nové roli císařovny.^[11] V únoru 2020 byla přijata na Univerzitu Gakušúin, kde studuje obor japonský jazyk a literatura.^[12]

Veřejný život

Od 16 let začala Aiko doprovázet své rodiče na veřejných vystoupeních.^[13][14] Nemohla se osobně zúčastnit žádného z obřadů při příležitosti nástupu na trůn svého otce, protože v té době byla ještě nezletilá.^[15] Dne 5. prosince 2021, v neděli po svých 20. narozeninách, se zúčastnila formálních obřadů dosažení zletilosti a císař jí udělil velkostuhu Řádu drahocenné koruny.^[16] Zúčastnila se oslav Nového roku 2022 v císařském paláci jako své první veřejné akce jako pracující člen císařské rodiny.^[17] Její první tisková konference se konala 17. března.^[18] Její další veřejné vystoupení bylo 5. listopadu, kdy se zúčastnila se svou sestřenicí princeznou Kako z Akišina takzvaného koncertu „Gagaku“, který pořádala Agentura císařské domácnosti.^[19] Dne 24. listopadu navštívila se svými rodiči výstavu v Národním muzeu v Tokiu.^[20]

Nástupnictví na trůn

Zákon o císařské domácnosti z roku 1947 zrušil japonskou šlechtu; podle ustanovení tohoto zákona byla císařská rodina zmenšena na potomky císaře Taišó.^[21] Zákony dědění v Japonsku zabraňují dědění po ženách nebo prostřednictvím nich.

Debata

Narození princezny Aiko vyvolalo v Japonsku debatu o tom, zda by se měl zákon o císařské domácnosti z roku 1947 změnit ze současného systému patrilineární primogenitury na absolutní primogenituru, což by ženě jako prvorozené umožnilo zdědit Chryzantémový trůn před mladším bratrem nebo bratrancem. Ačkoli císařská dynastie měla v průběhu japonské historie osm vládnoucích císařoven, jejich nástupci byli vždy vybíráni z členů císařské krevní linie po otci, a proto někteří konzervativní vědci tvrdí, že vládnutí žen bylo dočasné a že nástupnická tradice pouze pro muže musí být v 21. století udržována.^[21] Ačkoli císařovna Gemmei byla na trůně následována svou dcerou, císařovnou Genšó, otec Genšó, princ Kusakabe, byl také členem císařské dynastie (syn císaře Temmu), a proto byla Genšó patrilineární potomek císařské pokrevní linie. Kromě toho byla sama císařovna Genšó následována synem jejího bratra, čímž se trůn udržel ve stejné patrilineární linii; Genšó i Genmej, stejně jako všechny ostatní císařovny, patřili ke stejné patrilinii.

Vládou jmenovaná skupina odborníků předložila dne 25. října 2005 zprávu, v níž doporučovala, aby byl císařský dědický zákon změněn tak, aby umožňoval absolutní primogenituru. Dne 20. ledna 2006 využil předseda vlády Džuničiró Koizumi část svého výročního hlavního projevu k řešení kontroverze, když se zavázal předložit návrh zákona, který umožní ženám nastoupit na trůn, aby nástupnictví na císařský trůn pokračovalo do budoucnosti stabilně. Koizumi neoznámil načasování zavedení legislativy ani neuvedl podrobnosti o jejím obsahu, ale poznamenal, že by to bylo v souladu se závěry vládního panelu z roku 2005.^[22]

Narození bratrance

Návrhy na náhradu patrilineární primogenitury byly dočasně odloženy poté, co bylo v únoru 2006 oznámeno, že mladší bratr tehdejšího korunního prince, Fumihito, princ Akišino a jeho manželka Kiko, princezna Akišino, čekají své třetí dítě. Dne 6. září 2006 se princezně Kiko narodil syn Hisahito, který byl v době narození podle současného zákona třetím v pořadí na Chryzantémový trůn po svém strýci, tehdejším korunním princi, a jeho otci, princi Akišino.^[23][21] Princovo narození poskytlo prvního mužského dědice v císařské rodině za 41 let. Dne 3. ledna 2007 předseda vlády Šinzó Abe oznámil, že upustí od návrhu na změnu zákona o císařské domácnosti.^[24] Proto se v tuto chvíli zdá nepravděpodobné, že by se změnily dědické zákony, které umožní princezně Aiko nastoupit na trůn.

Tituly, oslovení a vyznamenání

Princezna Aiko je oslovována jako „Její císařská Výsost princezna Aiko“.^[25] Má také císařský titul „princezna Toši“ (敬 宮 toši-no-mija).^[25]

Vyznamenání

Národní vyznamenání

• Japonsko Japonsko: Velkostuha Řádu drahocenné koruny (5. prosince 2021)^[26]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aiko, Princess Toshi na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aiko, princezna Toši na Wikimedia Commons
• Jejich Veličenstva císař a císařovna na webových stránkách agentury Imperial Household Agency
• Tisková konference Jejich císařské Výsosti Korunního prince a korunní princezny po narození Její císařské Výsosti princezny Aiko
• Tisková konference u příležitosti prvních narozenin Její císařské Výsosti princezny Aiko (2002) (písemné odpovědi)
• Zprávy BBC | Nová japonská princezna se setkává s veřejností