Aino-Kaisa Saarinenová
Aino-Kaisa Saarinenová | |
---|---|
![]() Aino Kaisa Saarinen ve Stockholmu roku 2007 | |
Přezdívka | Aikku |
Datum narození | 1. února 1979 (46 let) |
Místo narození | Hollola![]() |
Stát | Finsko |
Výška | 167 cm |
Hmotnost | 58 kg |
Choť | Tom Gustafsson (od 2012)[1] |
Příbuzní | Maija Saarinen (sestra) |
Oficiální web | www |
Sportovní informace | |
Sport | běh na lyžích |
Klub | Joutsan Pommi |
Lyže | Rossignol |
Ukončení kariéry | 2018 |
Světový pohár v běhu na lyžích | |
Debut | 1998 |
Nejlepší umístění | 3. místo (2008/09) |
Počet výher | 4 |
Nejlépe v TdS | 2. místo (2008/09) |
Medaile v běhu na lyžích | |
Olympijské hry | 0 - 2 - 3 |
Mistrovství světa | 4 - 1 - 5 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
bronz | ZOH 2006 | týmový sprint |
bronz | ZOH 2010 | štafeta 4×5 km |
bronz | ZOH 2010 | 30 km klasicky |
stříbro | ZOH 2014 | Štafeta 4×5 km |
stříbro | ZOH 2014 | sprint dvojic |
Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
zlato | MS 2007 | Štafeta 4×5 km |
zlato | MS 2009 | 10 km klasicky |
zlato | MS 2009 | Štafeta 4×5 km |
zlato | MS 2009 | Týmový sprint |
bronz | MS 2009 | skiatlon 2×7,5 km |
bronz | MS 2011 | 10 km klasicky |
bronz | MS 2011 | Štafeta 4×5 km |
stříbro | MS 2011 | Týmový sprint |
bronz | MS 2015 | štafeta 4×5 km |
bronz | MS 2017 | štafeta 4×5 km |
Aino Kaisa Saarinenová, nepřechýleně Aino-Kaisa Saarinen (* 1. února 1979 Hollola) je bývalá finská běžkyně na lyžích. Je pětinásobnou olympijskou medailistkou a čtyřnásobnou mistryní světa. Je rekordmankou v počtu startů na závodech Světového poháru – v letech 1988 až 2018 nastoupila do 354 individuálních závodů.[2]
Sportovní kariéra
V dětství se společně se svým dvojčetem Maijou věnovala různým sportům – kromě lyžování závodila také v běhu na 800 metrů, v hodu oštěpem a skoku o tyči. Ve 11 letech si uvědomila, že může být opravdu úspěšná v běhu na lyžích a dala mu přednost před atletikou.[3] Saarinenová závodila ve Světovém poháru od roku 1998. V roce 2005 na mistrovství světa obsadila čtvrté místo v běhu na 30 km. O rok později na zimních olympijských hrách v Turíně dosáhla na první medaili – s Virpi Kuitunenovou byla třetí ve sprintu dvojic. V sezóně 2006/07 obsadila 4. místo v premiérovém ročníku Tour de Ski. Na mistrovství světa v Sapporu přidala další medaili jako členka vítězné finské štafety. Dokázala také poprvé vyhrát závod Světového poháru – v březnu 2007 byla nejrychlejší v běhu na 30 kilometrů klasicky v Oslo.
Velmi úspěšná byla rovněž v sezóně 2008/09 - ve Světovém poháru se po třetím závodě ujala celkového prvenství, které si udržela i po Tour de Ski, na němž obsadila 2. místo. Ve svých třiceti letech se dočkala i první individuální medaile ze šampionátů a olympiád – na mistrovství světa v Liberci se stala mistryní světa v běhu na 10 km klasicky a přidala i vítězství v týmovém sprintu (s Virpi Kuitunenovou) a ve štafetě (s Pirjo Muranenovou, Virpi Kuitunenovou, Riittou-Liisou Roponenovou) a ve skiatlonu byla třetí. Ve Světovém poháru přišla o průběžné vedení až po 24. z 32 závodů, kdy ji předstihla Petra Majdičová[4] a nakonec v celkovém pořadí obsadila 3. místo[5], což byl její nejlepší výsledek za celou kariéru a po Kirvesniemiové, Matikainenové a Kuitunenové se stala teprve čtvrtou Finkou v historii, která na medailové umístění v klasifikaci Světového poháru dosáhla.
V září 2014 si na soustředění v Ramsau zlomila nohu.[6] Sice se stihla uzdravit do prvního závodu Světového poháru 2014/15 v Kuusamu, ale celkově tato sezóna patřila k jejím nejméně vydařeným a ve Světovém poháru obsadila až 29. místo. Největšího úspěchu sezóny dosáhla na Mistrovství světa ve Falunu, kde rozbíhala finskou ženskou štafetu a ziskem bronzové medaile, která byla již její devátou, vytvořila nový finský ženský rekord v počtu medailí z MS (Virpi Kuitunenová a Marja-Liisa Kirvesniemiová 8 medailí).
Na šampionátu v Lahti 2017 přidala svou desátou medaili, společně s Kerttu Niskanenovou, Laurou Mononenovou a Kristou Pärmäkoskiovou vybojovala bronz ve štafetě. Na tomto turnaji skončila čtrnáctá na 30 kilometrů volným způsobem. O ukončení kariéry po skončení sezóny 2017/18 se rozhodla po závodě v běhu na 30 km na ZOH 2018 v Pchjongčchangu.[7]
Osobní život
Aino-Kaisa má tři sestry – o deset let starší Terhi, o osm let starší Tarju, která žije v Dánsku, a své dvojče Maiju, která také závodila v běhu na lyžích.[8] Aino-Kaisa Saarinenová se v roce 2012 po jedenáctileté známosti provdala za basketbalistu Toma Gustafssona[9] V listopadu 2015 Saarinenová zveřejnila, že je těhotná, a 2. května 2016 se jí narodila holčička.[10] Její dcera byla pokřtěna 28. května 2016 a dostala jméno Amanda Ellen Gustafssonová.[11]
V září 2016 byla vydána Saarinenové biografie Vůle: Dvě tváře Aino-Kaisy Saarinenové (v originále Tahto: Aino-Kaisa Saarisen kahdet kasvot), jejíž autorem je sportovní novinář Pekka Holopainen.[12]
Reference
- ↑ Aikku Saarinen kohtelee aviomiestään kuin halpaa makkaraa – "Se on ihan viihdenumero". In: Iltalehti. 28. září 2016. Dostupné online. [cit. 2021-08-20].
- ↑ AHLNÄS, Mats. Känslosam Saarinen efter avskedet: "Det här är underbart och fruktansvärt på samma gång". yle.fi [online]. 18. 3. 218. Dostupné online. (finsky)
- ↑ 5X Olympic Medalist Aino-Kaisa Saarinen Shares Her Fitness, Diet & Training Routine. WomenFitness [online]. 14.10.2017. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Vládci sprinterů v SP běžců na lyžích jsou Hattestad a Majdičová. iDnes.cz [online]. 7.3.2009. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Švýcar Cologna a Polka Kowalczyková vyhráli Světový pohár běžců na lyžích. iDnes.cz [online]. 22.3.2009. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Upadla a zlomila si nohu. Lyžařka Saarinenová věří, že stihne start sezony. deník.cz [online]. 23.9.2014. Dostupné online.
- ↑ Aino-Kaisa Saarinen lopettaa uransa. Keskisuomalainen [online]. 25.02.2018. Dostupné online. (finsky)
- ↑ Aino-Kaisa Saarinen uutuuskirjassa pahasta välirikosta siskonsa kanssa: ”Kaksossisko osaa olla kylmä kuin mannerjää”. Menaiset [online]. 27.9.2016. Dostupné online.
- ↑ Aino-Kaisa Saarinen asteli avioon. MTV3 [online]. 14.7.2012. Dostupné online.
- ↑ Aino-Kaisa Saarinen synnytti esikoisensa!. www.iltalehti.fi [online]. 2016-05-07. Dostupné online. (finsky)
- ↑ Ristiäiset vietetty - Aino-Kaisa Saarisen tytär sai nimen. ESS.fi [online]. 2016-05-28. Dostupné online. (finsky)
- ↑ Tahto. www.teos.fi [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-28.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aino-Kaisa Saarinenová na Wikimedia Commons
- www.ainokaisa.com – Oficiální stránka (finsky)
- Profil na stránkách FIS
- Aino-Kaisa Saarinenová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Iso76, Licence: CC BY-SA 3.0
Aino Kaisa Saarinen at the Tour de Ski 2010 in Oberhof