Aiolština
| aiolština | |
|---|---|
| Počet mluvčích | není znám |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | není |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aiolština je souhrnný název pro skupinu nářečí starořečtiny používaných zhruba v letech 800–330 př. n. l. Jmenuje se podle Aiólů a nářečími z této skupiny se mluvilo především v Bojótii a na Lesbu, ale i v Thesálii a na západním pobřeží Malé Asie severně od Smyrny.
Nejvýznamnější autoři píšící v tomto nářečí byli Alkaios a Sapfó.
Reference
- ↑ Roger D. Woodard (2008), "Greek dialects", in: The Ancient Languages of Europe, ed. R. D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press, p. 51.
Média použitá na této stránce
_cs.svg)
AncientGreekDialects (Woodard) cs.svg
Rozmístění nářečí starořečtiny v klasické době. Nejsou zobrazeny nářečí v koloniích Nakresleno původně podle mapy: Roger D. Woodard (2008), "Greek dialects", in: The Ancient Languages of Europe, ed. Roger D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press, p.51. (= partial re-published version of The Cambridge Encyclopedia of Ancient Languages, 2004)
Rozmístění nářečí starořečtiny v klasické době. Nejsou zobrazeny nářečí v koloniích Nakresleno původně podle mapy: Roger D. Woodard (2008), "Greek dialects", in: The Ancient Languages of Europe, ed. Roger D. Woodard, Cambridge: Cambridge University Press, p.51. (= partial re-published version of The Cambridge Encyclopedia of Ancient Languages, 2004)