Airbus Helicopters H160

Airbus Helicopters H160
Civilní verze H160-B
Civilní verze H160-B
Určeníužitkový vrtulník
PůvodFrancie
VýrobceAirbus Helicopters
První let13. června 2015
Zařazenove vývoji
Vyrobeno kusů3 (prototypy)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Airbus Helicopters H160 je středně těžký dvoumotorový víceúčelový vrtulník vyvíjený společností Airbus Helicopters jako náhrada typů AS365 Dauphin a EC155.[1] Vojenská verze vrtulníku je označena H160M. Zahájení dodávek vrtulníků je plánováno na rok 2019.[1]

Pozadí vzniku

Maketa H160 vystavená na Dubai Airshow 2015

Původní název projektu byl X4. Vrtulník byl veřejnosti poprvé představen v březnu 2015. Zaujal při tom svým futuristickým designem. Postaveny byly tři prototypy. První prototyp P1 poprvé vzlétl 13. června 2015, druhý prototyp P2 dne 27. ledna 2016 a třetí prototyp P3 v prosinci 2017.[1] Do konce roku 2018 trojice prototypů nalétala více než 1000 hodin. Dne 14. prosince 2018 poprvé vzlétl první sériový H160.[2]

V březnu 2017 vrtulník H160 vybrán, aby v rámci modernizačního programu Společný lehký vrtulník (Hélicoptère interarmées léger – HIL) nahradil ve výzbroji vrtulníkových sil francouzské armády, letectva a námořnictva 400 lehkých a středních vrtulníků šesti typů: Alouette III, AS365 Dauphin, AS565 Panther, AS555 Fennec, SA330 Puma a SA341/342 Gazelle. Zakoupeno má být minimálně 169 nových vrtulníků. Naročný program předpokládá vývoj řady specializovaných variant H160. Realizace programu měla dle původních plánů začít roku 2022 a dodání prvních sériových strojů mělo proběhnout v roce 2028.[3] V květnu 2019 francouzské ministerstvo obrany zveřejnilo plán na urychlení celého projektu. Jeho realizace mělo začít roku 2021. Zároveň vrtulník dostal bojové jméno Guépard.[4]

V prosinci 2021 společnost Airvus Helicopters získala zakázku v hodnotě 10 miliard Euro na stavbu několika prototypů a první série 30 vrtulníků H160M (21 pro armádu, osm pro námořnictvo a jeden pro letectvo). První kusy mají být dodány roku 2027.[5] V září 2022 francouzské námořnictvo svůj převzalo první ze šesti roku 2020 objednaných H160 v konfiguraci pro mise SAR.[6] Poslední šestý vrtulník námořnictvo převzalo v únoru 2024.[7]

Konstrukce

Maketa kokpitu H160

Dvoučlenná posádka má k dispozici tzv. skleněný kokpit se čtyřmi multifunkčními displeji MFD o velikosti 6x8 palců. Vrtulník unese až 12 pasažérů. Dva turbohřídelové motory Safran Arrano pohánějí pětilistý kompozitový hlavní rotor a ocasní fenestron.[1]

Verze

  • H160 – Prototypy PT1, PT2 a PT3.
  • H160-B – Civilní verze cestifikovaná v roce 220.
  • H160M – Vojenská verze.

Uživatelé

Vojenští

Specifikace

Ocasní rotor makety H160

Technické údaje

Údaje dle:[1]

  • Posádka: 2
  • Délka: 14 m
  • Průměr nosného rotoru: 12 m
  • Výška: 4 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 4000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 6000 kg
  • Pohonná jednotka:turbohřídelový motor Safran Arrano
  • Výkon pohonných jednotek: 2× 1100 hp

Výkony

  • Cestovní rychlost: 325 km/h
  • Dolet: 630 km
  • Praktický dostup: 5900 m
  • Stoupavost u země: 533 m/min

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Airbus Helicopters H160 (X4) [online]. Militaryfactory.com [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. First serial H160 helicopter takes flight [online]. FlightGlobal, 2018-12-18 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SOUŠEK, Tomáš. Francie modernizuje letecké složky. ATM. 2018, roč. 50, čís. 5, s. 47. ISSN 1802-4823. 
  4. France accelerates joint light helicopter program [online]. Navaltoday.com, 2019-05-28 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. French MoD Orders 169 HIL Guépard From Airbus Helicopters [online]. Navalnews.com, rev. 2021-12-23 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. French Navy takes delivery of first H160 for SAR missions [online]. Navalnews.com, rev. 2022-09-22 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. French Navy receives sixth & final Airbus Helicopter H160 for maritime rescue missions [online]. Navyrecognition.com, rev. 2024-02-2 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce