Aircraft Manufacturing Company

Aircraft Manufacturing Company
Základní údaje
Právní formaveřejně obchodovaná společnost
Datum založení1912
Datum zániku1920
ZakladatelGeorge Holt Thomas
Adresa sídlaThe Hyde, Spojené království
Charakteristika firmy
Oblast činnostiletecký a kosmický průmysl
Dceřiná společnostAircraft Transport and Travel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Airco DH-2

Aircraft Manufacturing Company (Airco) byla britská společnost zabývající se výrobou letadel především v období 1. světové války. Firmu založil George Holt Thomas v roce 1912 v Hendonu v severní části Londýna.

O dva roky později se stal ve firmě hlavním konstruktérem Geoffrey de Havilland. Jím navržené typy letadel jsou označovány iniciálami D.H. (nebo DH). Prvním úspěšným letounem byl stíhač s tlačnou vrtulí Airco D.H.2 v roce 1916, který napomohl ke zlomení nadvlády německých letadel v počátku války. Firma vyrobila několik tisíc letounů, mezi nejúspěšnější patřil cvičný D.H.6, typ D.H.4 se stal uznávaným bombardérem v 1. světové válce. Typy D.H.16 a D.H.18 s úspěchem používaly první letecké dopravní společnosti Aircraft Transport a Travel Limited založené ve Velké Británii, které taktéž vlastnil George Holt Thomas. Po skončení války se firma dostala do finančních potíží kvůli přílišné důvěře vedení společnosti v pokračující objednávky armády na nové letouny, až nakonec v roce 1920 vyhlásila bankrot. Zbytek společnosti odkoupil de Havilland a změnil její název na de Havilland Aircraft Company, pod kterým pak úspěšně fungovala až do roku 1959.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Airco DH-2.jpg

Britische DeHavilland Airco DH-2, 1916

Quelle: http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-468/ch2-2.htm

public domain

The photograph depicts a strut-and-wire-braced, double-bay biplane employing thin, untapered wings. A small nacelle situated on the bottom wing contained the pilot's cockpit and gun in the forward portion and the 100-horsepower Gnome Monosoupape rotary engine in the pusher position in the rear. The horizontal and vertical tail surfaces were mounted behind the engine on an arrangement of four strut-and-wire-braced outriggers, or booms, which extended rearward from the wings. Cutouts in the trailing edges of the upper and lower wings provided clearance for the rotating propeller, which had four blades to minimize the extent of the cutouts and reduce the required spacing of the outriggers. The smaller diameter four-blade propeller, as compared with a two-blade propeller capable of absorbing the same power, also reduced the length of the landing gear.