Áiša

Áiša
Narození	614 Mekka
Úmrtí	13. července 678 (ve věku 63–64 let) Medína
Místo pohřbení	al-Bakí
Povolání	básnířka
Nábož. vyznání	islám
Choť	Mohamed (620–632)[1]
Rodiče	Abú Bakr[1] a Umm Rummān Zaynab bint ‘Āmir
Příbuzní	Asmá bint Abú Bakr, Umm Kulthum bint Abi Bakr, Abdu'l-Rahman ibn Abu Bakr, Muhammad Ibn Abî Bakr, Abdullah ibn Abi Bakr a Tufail ibn Abdullah (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Áiša bint Abú Bakr (arabsky عائشة‎, do češtiny přepisováno také jako Ajša, 613/614 – červenec 678) byla dcera prvního chalífy Abú Bakra a nejoblíbenější manželka proroka Mohameda.

Áiša byla s Mohamedem zasnoubena už v Mekce, ale přestěhovala se k němu až po jeho přesídlení do Medíny (hidžře). Milovala poezii a na rozdíl od svého manžela i hudbu a zpěv, přátelila se s al-Chansá, významnou arabskou básnířkou své doby. V náruči Áiši zemřel prorok Mohamed 8. června 632 a v jejím domě, na místě kde zemřel, byl i pochován.

Dětství

Áiša se narodila v Mekce čtyři roky po počátku islámu. Byla dcerou Abdulláha bin Abí Quháfa (který je známý jako Abú Bakr) a Umm Rúmán bint 'Ámir bin 'Uwajmir.

Áišin otec byl nejprve ženat s Qatlah bint Abdul-'Uzzá, se kterou měl dvě děti – Abdulláha a Asmu. Není známo, zda jeho první žena přijala islám, avšak jeho druhá žena Umm Rúmán (matka Áišy), byla jednou z prvních věřících. Kromě Áišy měli s Abú Bakrem ještě syna Abdur-Rahmána. Po přijetí islámu si Abú Bakr vzal ještě dvě ženy – Asmu bint Umajs, se kterou měl syna Muhammada, a Habíbu bint Cháridžu, se kterou měl dceru Umm Kulthúm, která se narodila po Abú Bakrově smrti.

Během svého dětství v Mekce i Medíně byla Áiša velmi živá, hravá, chápavá, usměvavá. Svými vlastnostmi se podobala svému otci. Když jí bylo šest či sedm, emigrovala společně se svou rodinou do Medíny. V tě době už byla podepsána svatební smlouva mezi ní a Muhammadem, avšak členkou prorokovy domácnosti se stala až v Medíně.

Po příchodu do Medíny, který se uskutečnil nedlouho po odchodu Abú Bakra a Muhammada, Áiša stejně jako mnoho dalších mekkánských muslimů onemocněla a téměř měsíc zůstala upoutána na lůžku.

Svatba s Prorokem

V prvních měsících bydlela Áiša se svou matkou a otcem až do měsíce šawwál, kdy se uskutečnila svatební hostina. Tento měsíc nebyl vybrán náhodou. Název šawwál pochází ze slova šála, což znamená (on) zemřel. Arabové v tomto měsíci neuzavírali sňatky. Proti tomu chtěl Prorok bojovat. Áiša byla hrdá na to, že se vdala v tento měsíc, a později doporučovala ženám ze své rodiny, aby se také vdaly v tento měsíc.

Áišin svatební obřad je popisován jako skromný, nekonala se žádná slavnost a ani se neporážela zvířata. Když vstoupila Áiša do prorokova domu, Muhammad jí nabídl mléko, avšak ona stydlivostí sklopila hlavu. Asma, která byla přítomna, ji pobídla znovu a pak nechali mléko kolovat mezi hosty. Jako mahr Áiša dostala zlato. Po příchodu do prorokovy domácnosti Áiša pokračovala ve svých hrách, často ji zde navštěvovali její rodiče i její kamarádky.

Muhammad o důvodu, proč si Áišu vzal, řekl: „Viděl jsem tě ve svém spánku po tři noci. Anděl tě přinesl zabalenou v hedvábí řka: ‚Toto je tvá manželka.‘ Když jsem odhalil její tvář, poznal jsem tebe. Co Alláh chce, to se stane.“ (zaznamenáno Buchárím)

Skandál s náhrdelníkem

Tato prorokova žena proslula skandálem, který způsobila na výpravě proti kmeni Banú al-Mustalik. Při návratu ztratila náhrdelník, a když výprava zastavila k odpočinku, vydala se ho sama hledat. Protože nikdo netušil, že není ve svých zakrytých velbloudích nosítkách, vyrazila karavana na další cestu bez ní. Na její nepřítomnost se přišlo teprve v Medíně. Áiša se vrátila až s opozdilým členem výpravy. To vyvolalo mnoho pomluv, takže prorok na ně musel reagovat jedním ze svých zjevení. Stanovil nejen podmínky, za nichž může být muslimská žena obviněna z cizoložství, ale i tresty pro ty, kdo takové obvinění nebudou moci doložit alespoň čtyřmi svědky (Korán, súra 24, verš 4 a následující).

Matka věřících

Když byl za vlády chalífy Umara ustanoven systém rent, jež muslimové pobírali z dobytých území, byla v něm Áiša uvedena na prvním místě jako Umm al-mu'minín, Matka věřících.

Velbloudí bitva

V roce 656 se zúčastnila takzvané Velbloudí bitvy, nazvané podle toho, že po smrti velitelů dále pobízela vojsko Alího odpůrců ze svého velblouda. Bitvu, která byla součástí bojů o následnictví po zavraždění chalífy Uthmána, rozhodlo až její zajetí.

Áišin věk

Podle většiny hadíthů bylo Áiše v době sňatku s Mohamedem 6 let a manželství bylo konzumováno v jejích devíti letech (podle at-Tabarího v deseti letech). Tato skutečnost je dnes často kritizována, kritika ze strany západní kultury se ovšem objevila až poměrně nedávno. Manželství s dětmi nebyla v tehdejší beduínské společnosti neobvyklá a po většinu historie bylo muslimskými historiky Aišino mládí považováno za velmi pozitivní fakt a často vyzdvihováno, protože bylo vnímáno jako potvrzení jejího panenství a čistoty.

Odkazy

Reference

Literatura

• TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.

Související články

• Aisha (rozcestník)

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Áiša v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Áiša na Wikimedia Commons