Ajdinský bejlik

Ajdinský bejlik Aydınoğulları آیدین اوغوللاری ←  1308–1426  → vlajka
Geografie Ajdinský bejlik (zelená) v době svého vrcholu v letech 1315–1375, byzantské území fialově, ostatní anatolské bejliky béžově
Hlavní město	Birgi, Selçuk
Obyvatelstvo
Jazyky	turečtina
Náboženství	islámské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie (emirát)
Vznik	1308 – kolaps Rúmského sultanátu, vznik bejliku
Zánik	1426 – osmanská anexe
Státní útvary a území
Předcházející Rúmský sultanát Následující Osmanská říše

Ajdinský bejlik (turecky Aydınoğulları Beyliği, ve staré anatolské turečtině آیدین اوغوللاری) bylo (polo)nezávislé turecké knížectví (bejlik) v Anatolii vzniklém po rozpadu Rúmského sultanátu na počátku 14. století a existujícího do anexe Osmanskou říší v roce 1426. Jeho hlavním městem bylo původně Birgi, posléze pak Ajasoluk (dnes Selçuk) v provincii İzmir. Název bejliku je odvozen od Ajdinské dynastie (Aydınoğulları), která mu vládla a kterou založil první vládce Ajdin Bej.

Zejména v první polovině 14. století představovalo ajdinské námořnictvo významnou sílu v Egejském moři a hrálo klíčovou roli při rozvoji tureckého pirátství, jeho vzestup nedokázala natrvalo zastavit ani drtivá porážka ajdinského loďstva flotilou rytířů sv. Jana v bitvě u ostrova Chios v roce 1319. Moc ajdinských bejů dosáhla vrcholu za vlády Umura Lva (1334–1348), který byl považován za významného spojence byzantského císaře Jana VI. Kantakuzenose. Toto spojenectví ale vzápětí přineslo Umurově říši úpadek, protože se stala cílem dvou křížových výprav (1343–1351), které dobyly Smyrnu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajdinský bejlik na Wikimedia Commons